Evropské peníze drží české zdravotnictví nad vodou. Pomáhají při stavbě nových pavilonů nemocnic a modernizaci přístrojů, zvyšují kybernetickou odolnost, rozvíjí výzkum nebo financují péči v domovech pro seniory. A bude to tak i nadále.
Když bylo české zdravotnictví pod tlakem pandemie, hodila se mu každá pomocná ruka, včetně té finanční. Mimořádné peníze přišly z evropské úrovně, a to díky nástroji REACT-EU, který 23,5 miliardami korun podpořil modernizaci nemocnic a hygienických stanic nebo záchranných složek.
Finance bylo potřeba využít co nejrychleji, ale do zdravotnictví je nešlo „jen tak nasypat“. Česko k tomu muselo využít existující kanály, a to konkrétně Integrovaný regionální operační program (IROP) z období 2014–2020, který rozděluje peníze z evropských strukturálních a investičních („kohezních“) fondů. Právě tam se prostředky z REACT-EU dodatečně vložily.
„REACT-EU přináší do všech nemocnic s urgentními příjmy prostředky na nejnutnější obnovy, ale i rozvoj jejich infrastruktury v oborech, které na urgenty navazují,“ popsala některé z přínosů mimořádného nástroje ředitelka odboru evropských fondů a investičního rozvoje na ministerstvu zdravotnictví Kateřina Grygarová.
Nástroj ale nevyzdvihuje jen ministerstvo. „Tato finanční injekce sice nemohla přinést výsledky okamžitě, ale v dlouhodobém horizontu přispěje k realizování mnoha investičních projektů, které významně posílí české zdravotnictví tak, aby dokázalo lépe čelit dalším hrozbám. Díky dodatečným prostředkům se daří navyšovat kapacity nemocnic se zaměřením na oddělení JIP, ARO i modernizovat laboratoře,“ popsal pozitiva nástroje Roman Švarc z poradenské společnosti enovation.
Co přinesly evropské fondy
Kohezní fondy podporují kapacity a modernizaci českého zdravotnictví dlouhodobě a významně. Obecně platí, že dotace z EU se na českých veřejných investicích podílejí z 40 procent, pokud započítáme všechny evropské zdroje, pak může jít až o dvě třetiny investic.
Pokud jde o konkrétní čísla, podle ministerstva díky IROP 2014–2020 (bez REACT-EU) v českém zdravotnictví vzniklo nebo vzniká 174 infrastrukturálních projektů za 11,4 miliardy korun.
„Druhým operačním programem, jehož součástí je i specifický cíl přímo zaměřený na zdravotnictví, je Operační program Zaměstnanost (OP Z), v rámci kterého bylo realizováno 38 projektů za 2,3 miliardy korun, které přispívají k systémovým změnám ve zdravotnictví,“ vysvětlila Grygarová.
K energetickým úsporám pomohl nemocnicím Operační program Životní prostředí, kde jen příspěvkové organizace ministerstva zdravotnictví realizují projekty za 4,8 miliardy korun. Oblast vědy a vývoje podpořil zase Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV), kde opět jen příspěvkové organizace MZ využily 1,6 miliardy korun na projekty zaměřené například na mezisektorovou spolupráci výzkumníků. Různých evropských „dotačních obálek“ je ještě více, právě tyhle jsou ale ty hlavní.
„Cílem evropských fondů je vždy nastartovat nějakou změnu v systému, určitě by neměly být chápány pouze jako zdroj prostředků na obnovu přístrojů v nemocnicích, i když jde samozřejmě o zdroj velmi podstatný,“ popsala smysl dotací Kateřina Grygarová s tím, že v posledních letech přispěly například k reformě české péče o duševní zdraví nebo k tomu, že nemocniční paliativní péče je od roku 2022 hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
Fondy změnily a mění tvář českého zdravotnictví poměrně významně, a to i v souvislosti s pandemií COVID-19. Neříká to jen stát.
„Z pohledu navyšování odolnosti zdravotnické infrastruktury se ukázalo, jak důležité je zabezpečení technických zařízení a systému před kybernetickými útoky. Stejně tak důležitou roli sehrál trend elektronizace zdravotnictví a digitální sdílení informací a dokumentace. Bez evropských peněz by se oblasti nemohly tak rychle rozvíjet,“ řekl Roman Švarc.
Díky evropským fondům podle něj má Česko možnost financovat projekty zdravotnické péče v takovém rozsahu, který by jen ze státního rozpočtu nebyl možný. „Můžeme říct, že dotační prostředky jsou nastaveny správným směrem a do oblastí, které se v důsledku pandemie COVID-19 ukázaly jako klíčové,“ doplnil za enovation Švarc.
Marek Navrátil z Iniciativy pro efektivní zdravotnictví vidí podle svých slov potenciál kohezní politiky ve snižování regionálních rozdílů v dostupnosti zdravotní péče a sociální situace občanů ve vyloučených lokalitách, což je podle něj pro české zdravotnictví velká výzva.
Kolik, kdy a kudy
České zdravotnictví se o evropské fondy může opřít i do budoucna. Podle Kateřiny Grygarové tentokrát dotace směřují vedle akutní péče také do péče následné, kvůli stárnutí obyvatel pak především do tzv. péče na zdravotně-sociálním pomezí. Sem spadá například práce zdravotníků v domovech pro seniory.
Nejdůležitější v tomto ohledu zůstává Integrovaný regionální operační program, kde je na období 2021–2027 k dispozici 9,6 miliardy korun, s národním spolufinancováním pak celkem až 12,5 miliardy. V první polovině roku budou vyhlášeny dotační výzvy na paliativní, psychiatrickou nebo onkologickou péči, stejně jako na vznik sítě infekčních klinik. V září přijdou na řadu urgentní příjmy. Odhady říkají, že zájem bude velký a žadatelé tak musí jednat rychle.
„Pokračuje i podpora systémových projektů z Operačního programu Zaměstnanost plus (OP Z+), které by rovněž měly být zaměřeny především na zdravotně-sociální pomezí. Pokračovat bude i reforma péče o duševní zdraví, pilotní ověření nových screeningových programů i další aktivity v primární a sekundární prevenci. Celkově by mělo být rozděleno cca 2,7 miliardy korun,“ popsala redakci Grygarová.
Do zdravotnictví, konkrétně do oblasti výzkumu a vývoje či vzdělávání, míří prostředky také z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK). Kolik z jeho 90 miliard nakonec skutečně podpoří přímo oblast zdraví, ale není úplně jasné.
To samé platí pro Operační program Životní prostředí (OP ŽP). Dotace na úspory energií a obnovitelné zdroje, například tepelná čerpadla nebo fotovoltaické panely, mohou využít i zdravotnická zařízení, nedá se ale přesně předvídat, kolik z nich se k tomu opravdu odhodlá a bude mít úspěch. Výzev už každopádně běží několik.
A co se má od minulého programovacího období změnit nebo zlepšit? Zájemcem o dotace můžou být vedle poskytovatelů péče (nemocnice apod.) nově i města a kraje, které zdravotnická zařízení zřizují. Ministerstvo také tvrdí, že proces žádosti o dotace se zjednodušil.
Miliardy z fondu obnovy
Kohezní politika představuje nejdůležitější, ale ne jediný evropský zdroj, který české zdravotnictví využívá. V současné době ji doplňuje hlavně fond obnovy, přesněji Nástroj pro oživení a odolnost (RRF), který má za úkol oživit evropské ekonomiky po pandemii.
Funguje na jiném principu než fondy – řídí ho přímo Evropská komise a státy musely vytvořit své individuální Národní plány obnovy, zaměřené na investice a reformy, aby se jim peníze zpřístupnily.
Fond obnovy nabízí českému zdravotnictví přibližně 20 miliard korun, řada dotačních výzev už běží. Peníze směřují do elektronizace, digitálních zdravotních služeb, rehabilitační péče, preventivních screeningových programů nebo vybudování Českého onkologického institutu. Zásadní je opět i podpora výzkumu a vývoje.
Může se to zdát jako hodně peněz, podle poradenské společnosti enovation, která má zkušenosti z praxe, je však realita jiná. Vzhledem k omezenosti finančních prostředků se totiž prý dá čekat, že se ve vyhlašovaných výzvách bude dále zužovat okruh těch, kteří o peníze můžou žádat.
„To má za důsledek častou nespokojenost z řad potenciálních žadatelů, především soukromých a krajských zdravotnických zařízení. Tyto subjekty mnohdy vynakládají nemalé finanční prostředky na zpracování projektových dokumentací, aby pak zjistily – až po vyhlášení dotační výzvy – že se jí nemohou zúčastnit,“ upozornil Švarc.
V tomto směru by podle něj „bylo vhodné vést otevřený dialog“ a neudržovat zájemce o dotace až do poslední chvíle v napětí, jaké podmínky na ně čekají.
Mozaika evropské podpory
Ani u fondu obnovy ale evropské příležitosti nekončí. Do zdravotnictví můžou putovat také finance z tzv. komunitárních programů řízených Evropskou komisí, případně z Modernizačního fondu, pokud nemocnice potřebují řešit energetické těžkosti a koheze jim nestačí.
„Vítáme iniciativy jako EU4Health (komunitární program, pozn. red.), které směřují finance do prevence a digitalizace, což by měly být prioritní oblasti českého zdravotnictví. Společné evropské investice do dostupnosti léčivých přípravků se také mohou vyplatit, jak ukazuje i současná nepříznivá situace v lékárnách,“ vyjmenoval za Iniciativu pro efektivní zdravotnictví Marek Navrátil.
A nejde jen o finance. Českému zdravotnictví může také pomoct (nebo uškodit) evropská regulace. V současné době se projednává například farmaceutická legislativa, která do budoucna ovlivní dostupnost běžných i moderních léků na trhu.