Za odvážné se považuje jen 19 % Čechů, vzorem jsou Havel či Kalousek

Více než odvahy si Češi cení třeba kvalitně vykonané práce - tu oceňuje 85 procent respondentů. Dále je důležitá i spolehlivost (82 procent), schopnost postavit se za správnou věc (81 procent) či morální integrita (63 procent). Naopak za méně klíčovou označili lidé schopnost nebát se riskovat, když to dává smysl, či zajímavost a výjimečnost.

Navzdory tomu, že důležitá je odvaha pro každého druhého, sama sebe jako odvážné vidí jen 19 procent obyvatel. Většina si tak myslí, že jim se takovými být nedaří. Ty, kterým se daří dělat v životě odvážné kroky v souladu se svým přesvědčením, pak spojuje, že si nadprůměrně cení nezištné pomoci ostatním či otevřenosti vůči různým pohledům na svět.

„Mají také velmi silný sociální kapitál neboli pevné mezilidské vztahy. Znají více kontaktů, o které se mohou opřít, než běžná populace. Velmi pravděpodobně vede k odvaze jistota, že se máme na koho spolehnout,“ vysvětlil ředitel výzkumu Behavio Vojtěch Prokeš.

O odvážných lidech podle něj platí třeba to, že spíše v práci přijmou novou výzvu nebo se ujmou vedoucí pozice.

Třináct procent dotazovaných se naopak za odvážné nepovažuje vůbec - jako důvod uvádí, že jdou neradi do konfliktu, bojí se říkat svůj názor či dělat velké změny. Osmašedesát procent lidí je odvážných „jak kdy, v návaznosti na situaci“. Nejčastěji se překonají, když je třeba chránit rodinu.

Liší se také to, co lidé považují za odvážné. „Nejčastěji respondenti zmiňovali: říct veřejně svůj názor, být sám sebou, pomoci potřebným, postavit se nespravedlnosti, mít děti nebo si vzít hypotéku,“ popsali výzkumníci.

Kromě toho považují lidé za odvážné i některé názory, může přitom jít jak o ty mainstreamové, jako je podpora Ukrajiny či očkování, tak ty antisystémové, tedy naopak odpor vůči Ukrajině či očkování. A to podle toho, do jakého názorového tábora respondent sám spadá.

Kdy jste naposledy překonali svůj strach a jednali odvážně? Účastníci výzkumu v reakci na otázku nejčastěji sdíleli příklady, jako je vyznání citů, omluva za chybu, přiznání nevěry nebo ukončení nefunkčního vztahu. Příklady odvahy, které se netýkaly mezilidských vztahů, pak často obsahovaly překonání konkrétního strachu a vyzkoušení něčeho nového. Konkrétní příklady zahrnují: „Ručně jsem napsal milostný dopis a dal ho ženě, která se mi líbila.“ „Naposledy jsem se po letech vzepřela manželovi a odešla od něj. Kvůli dětem jsem se toho bála. A teď jsem celkem spoko.“ „Před rokem návštěva zubaře. Byl to masakr, ale dnes jsem rád, že jsem měl odvahu tam zajít.“ „Před dvěma týdny. Poprvé po 15 letech mám telefon čistě dotykový, bez qwerty klávesnice.“ „Snad když jsem odmítl vstoupit do KSČ.“ Kdy naopak odvaha scházela: „Nelíbí se mi přístup k práci kolegyně, ale přehlížím to.“ „Nevylezla jsem na rozhlednu s vnukem, zabrzdila mě velmi silná závrať.“ „Bála jsem se rozejít s přítelem, i když jsem byla rozhodnutá. Tak po roce a půl jsem se nakonec odhodlala. Zbabělé na tom bylo ho celou dobu nechávat v tom, že ho miluji, i když to nebyla pravda. Udělat to dřív, tak mu ušetřím trápení.“ „Chybí mi kuráž seznamovat se s novými lidmi beze strachu, že mě nepřijmou.“ „Jednou jsem někomu odepisoval na Instagramu v metru a jeden muž začal řvát na nějakou mladou holku. Už ani nevím proč. Já chtěl zakročit, ale přišlo mi, jak kdyby mi v tu chvíli zamrzlo tělo a pusa. Trochu si to vyčítám, ale tak stane se, naštěstí se tý holce nic nestalo.“

Aby si lidé dodali kuráž, nejčastěji poslouchají oblíbenou hudbu. Činí tak téměř každý třetí. Kromě toho 24 procent respondentů zavolá blízkému, 17 procent lidí si dá panáka, 13 procent lidí se pomodlí. Pomáhají i talismany pro štěstí, dechová cvičení, pohyb či kouření.

Za své vzory v oblasti odvahy lidé nejčastěji zmiňují své blízké, ať už jde o rodiče, děti či partnery. „Odvaha se dnes v Česku odehrává především v osobních věcech v běžném každodenním životě, spíš než na veřejné rovině, což je vidět z chybějících vzorů. Respondenti jen horko těžko někoho lovili z paměti. A to je podle mě škoda,“ řekl Prokeš.

Ze současných politiků lidé nejčastěji odpovídali, že neví, případně že za odvážného nepovažují nikoho. Z konkrétních jmen ale zazněla kromě těch Kalouska či Nerudové i jména Jany Zwyrtek Hamplové, senátorky známé antisystémovými postoji.

Naopak se zbabělostí si lidé spojují předsedkyni TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou, premiéra Petra Fialu či prezidenta Miloše Zemana. Předsedové ANO a SPD Andrej Babiš a Tomio Okamura byli zmiňováni v obou souvislostech, tedy jako odvážní i jako zbabělí.

Z historických osobností pak za odvážné lidi označovali kromě Havla také Jana Palacha, Jana Husa a Jana Žižku či Karla IV. a Miladu Horákovou, z fiktivních osobností Supermana či Spidermana. Zbabělost si lidé spojují s Adolfem Hitlerem, Klementem Gottwaldem, Jidášem či třeba s Karlem Čurdou, z fiktivních osobností třeba s Dracem Malfoyem.