Nový vzdělávací program pro ZŠ by měl být stručný a jasný, nabádá školní inspekce

Novinářům to ve středu sdělili ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal a vedoucí oddělení metodik a analýz ČŠI Tomáš Pavlas. Změny ve vzdělávacích plánech pro ZŠ nyní připravuje MŠMT s Národním pedagogickým institutem (NPI).

Inspekce na základě současných zkušeností podle Pavlase doporučuje, aby nový tzv. rámcový vzdělávací program (RVP) nebyl obsáhlý. Naopak by měl vymezovat pouze základní povinnosti škol.

„Ukázalo se, že neplatí, že by konkrétní a rozsáhlé osnovy způsobily lepší výsledek. Naopak – čím konkrétnější má škola napsané osnovy, tím v reálu dosahují její žáci slabších výsledků,“ řekl.

Rámcové vzdělávací programy na rozdíl od dřívějších osnov od roku 2005 neurčují, co se má učit v jednotlivých ročnících, ale popisují, s čím se má žák seznamovat na různých stupních vzdělávání a co má umět na konci. Školy podle RVP vytváří vlastní učební plány, které se tak od sebe mohou lišit. O potřebě revize RVP se mluví zhruba od roku 2016.

Pro to, aby se ve školách zkvalitnila podoba vyučování, je podle ČŠI potřeba, aby měly školy při upravování svých učebních plánů od ministerstva dostatečnou podporu. K dispozici by jim měly být např. modely, jak by mohly školní programy vypadat, a návody, jak by se mělo kvalitně učit.

Kvalitní výuku by podle ČŠI měli mít všichni žáci. Učitel by měl pro motivaci dětí volit různé metody tak, aby měla hodina spád. Žáci by také měli víc času, než je v mnohých školách obvyklé, pracovat samostatně nebo ve skupinách s cílem řešit problémy a objevovat nové poznatky. Úlohy by měl vyučující přizpůsobovat jednotlivcům podle jejich schopností, aby i slabší žáci mohli zažít úspěch.

Inspektoři upozornili rovněž na to, že by resort měl poskytnout školám včas návody k úpravám vyučovacích plánů, aby si mohly nové požadavky od státu osvojit. Podobně se v úterý vyjádřili zástupci neziskové organizace EDUin. Podle nich hrozí, že pokud se ministerstvo bude držet nyní avizovaných termínů, zavedou se změny bez dostatečné přípravy škol, a tedy nekvalitně.

Koncepci pro změny v RVP začali experti na ministerstvu připravovat v září 2021. Konkrétní podobu, jak se má učivo upravit, vedení úřadu dosud neschválilo. Ministerstvo počítá s tím, že nový vzdělávací program bude v prvním a šestém ročníku povinný od září 2025 a ve všech třídách od září 2029. První školy by mohly výuku upravit od září 2024.

Podle zjištění ČŠI, které Zatloukal rovněž představil tento týden, ve školních hodinách nadále převažuje zaměření na osvojení si učební látky nad posílením schopností řešit problémy. Ve většině hodin češtiny a matematiky se žáci věnují úkolům, které od nich nevyžadují kreativitu a kritické myšlení. Především dětem na 2. stupni ZŠ učitelé nenabízí různě náročné úlohy a dostatečně jim neposkytují užitečnou zpětnou vazbu k pokrokům v učení.

„U nás více dominuje osvojování si obsahu a jeho fixace, což je spíše manuální kompetence než kompetence k řešení problémů, které bychom chtěli pro výzvy, jež absolventy potom čekají. Jestliže chceme ekonomiku 4.0 (která souvisí se zaváděním nových informačních technologií a systémů umělé inteligence do výroby), tak nepotřebujeme kompetence pracovní, ale spíše kompetenci k řešení problémů,“ poznamenal Zatloukal.

To, že by učitel v hodině vytvářel vhodné podněty pro to, aby byli žáci aktivní, viděli inspektoři zhruba v polovině hodin na druhém stupni, na prvním stupni to bylo 70 procent. Rovněž uzpůsobování výuky podle schopností a nadání dětí zvládají podle inspektorů lépe učitelé u mladších žáků.

Obecně podle inspektorů platí, že by tedy bylo vhodné zjednodušit učební plány.