Radiologického asistenta si každý musí hýčkat

Studijní program Radiologický asistent nově otevírá i 2. lékařská fakulta UK. Reaguje tím na výrazný nedostatek těchto zdravotnických profesionálů. Ti již delší dobu chybějí napříč zdravotnictvím, což limituje rozvoj řady inovativních programů. Potřeba těchto zdravotníků přitom roste spolu s tím, jak se rozšiřují pokročilé zobrazovací a radioterapeutické metody. Úvodního setkání k otevření vzdělávacího programu se zúčastnil i ministr zdravotnictví (a radiolog) prof. Vlastimil Válek.

„Na odděleních radiační onkologie z velké části řídí a organizuje vlastní ozařování pacientů, tedy jejich léčbu. Obor intervenční kardiologie či angiologie je bez radiologických asistentů nemyslitelný. Všude tam, kde se objevuje záření, magnetické vlnění či ultrazvuk, jsou potřeba i radiologičtí asistenti a bez nich by tyto obory v podstatě zemřely,“ řekl Válek a upozornil, že odbornost radiologických asistentů je vyvážena také velmi náročným studiem a nároky na technické znalosti, znalosti fyziky a matematiky. Ministr zdravotnictví také připomněl, že radiologičtí asistenti jsou jako jedni z mála nelékařů také nositeli výkonu. „Typickým příkladem je skiagrafie na sále, kdy nositelem výkonu je radiologický asistent. Nad ním už nikdo není, on je tam jako Pánbůh a ostatní musejí poslouchat,“ popisoval prestiž profese ministr.

Počet vyšetření v oblasti zobrazovacích metod prudce narůstá, přístroje jsou modernější, metody sofistikovanější. Počty radiologických asistentů však v lepším případě stagnují a nemocnice tyto odborníky musejí vyvažovat zlatem. Je tomu tak i v pražské Fakultní nemocnici Motol, která poskytne zázemí včetně praktické výuky a bohatého přístrojového parku nově otevřenému bakalářskému oboru Radiologická asistence na 2. LF UK. Zájemci o studium mohou podávat přihlášky do 31. března 2023.

České zdravotnictví se dlouhodobě potýká s nedostatkem radiologických asistentů. Důvodem přitom není jen jejich nedostatečná generační obměna, ale také prudce narůstající počet vyšetření zobrazovacími metodami. Potřeba radiologických asistentů je tedy každým rokem vyšší. Podle děkana 2. LF UK prof. Marka Babjuka vzrostl jen mezi lety 2007 až 2019 počet provedených vyšetření zobrazovacími metodami o 18 procent. Tento trend pokračuje a bude dost pravděpodobně sílit.

Podle Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče pracuje v českém zdravotnictví aktuálně asi 3 100 radiologických asistentů a v nemocnicích působí přibližně dvě třetiny z nich. Tito vysoce kvalifikovaní nelékaři však chybějí i v ambulantních provozech. Jednotlivá zdravotnická zařízení si tak často musejí radiologické asistenty takzvaně přetahovat, což se pozitivně odráží na jejich finančním ohodnocení. Nejenže je často vyšší než tabulkové, ale podle ředitele FN Motol Miloslava Ludvíka jsou radiologičtí asistenti dokonce na špičce příjmů mezi nelékařskými a nefarmaceutickými profesemi ve zdravotnictví. Navzdory tomu jich však šéfovi FN Motol rovných dvacet chybí. Navíc brzy jich bude potřebovat ještě mnohem více, a to z důvodu plánovaného vzniku Národního onkologického centra, které má být v Motole otevřeno do roku 2025. Spuštění nového oboru Radiologická asistence na 2. LF UK je tedy pro FN Motol i pro celé české zdravotnictví vítanou příležitostí, jak částečně dostat nové radiologické asistenty do praxe. Vedle nadstandardního finančního ohodnocení tak Miloslav Ludvík zvažuje pro budoucí radiologické asistenty také pobídky formou stipendií či poskytování bydlení v bytech s regulovaným nájmem.

Produkce specialistů je nízká

Nedostatek radiologických asistentů je vedle výše uvedených faktorů silně ovlivněn také relativně insuficientním počtem vysokých škol, které nabízejí obor Radiologická asistence. Doposud nabízelo v České republice tento obor pouze devět vysokých škol. Radiologickou asistenci nabízejí ČVUT Praha, Západočeská univerzita Plzeň, Jihočeská univerzita České Budějovice, Technická univerzita Liberec, Univerzita Pardubice, Masarykova univerzita Brno, Univerzita Palackého Olomouc a Ostravská univerzita Ostrava, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, a nově tedy nyní i 2. LF UK v Praze. Všechny tyto vysoké školy vyprodukují dohromady ročně přibližně 150 až 160 absolventů bakalářského oboru. Navazující magisterský obor pak nabízí pouze Olomouc, kde každý rok absolvuje ve všech formách studia přibližně 40 studentů. Nově otevřený studijní program na 2. LF UK počítá pro svůj historicky první ročník Radiologické asistence přijmout 30 studentů. Na první absolventy z 2. LF UK si však české zdravotnictví bude muset počkat až do podzimu roku 2026.

Podpora vzdělávání, resp. vzniku nových studijních oborů je základní odpovědí na vysokou poptávku po radiologických asistentech. Problém s nedostatkem radiologických asistentů pochopitelně nevnímají jen zdravotnická zařízení, ale také naše politická reprezentace. Zvláště když původním oborem současného ministra zdravotnictví Vlastimila Válka je právě radiologie. „Nedostatek radiologických asistentů je celostátní problém, který řeší řada nemocnic. Jako ministr zdravotnictví i radiolog proto velmi oceňuji, že 2. lékařská fakulta UK spouští nový studijní program pro radiologické asistenty. Povolání radiologického asistenta vyžaduje vysokou odbornou erudici na jedné straně, ale také nabízí velmi dobré uplatnění na pracovním trhu na straně druhé. Proto chci ve spolupráci s odbornou veřejností i lékařskými fakultami spolupracovat na posílení nejen této, ale všech nelékařských zdravotnických profesí,“ konstatoval ministr zdravotnictví.

Atraktivní obor s obří perspektivou

Absolventi oboru Radiologická asistence se v českém zdravotnictví rozhodně neztratí. Podle děkana 2. LF UK prof. Marka Babjuka jsou radiologičtí asistenti v současné medicínské praxi nenahraditelní. Podle prof. Babjuka dnešní medicína směřuje k individualizaci péče, která vyžaduje stále více informací o pacientovi, a získávání těchto informací se neobejde bez řady nejrůznějších diagnostických metod, v nichž zobrazovací metody hrají klíčovou roli. „Zobrazovací metody představují jeden z nejrychleji se rozvíjejících oborů, bez kterého si již moderní diagnostiku a léčbu ani neumíme představit. Pro dokonalé využití jednotlivých přístrojů jsou nezbytní odborníci, a to nejen lékaři, ale i radiologičtí asistenti. Těch druhých je však vzhledem k rychlému rozvoji celého oboru bohužel zásadní nedostatek,“ zdůvodňoval Marek Babjuk, proč se rozhodl se svými kolegy spustit nový studijní program. „Jsme přesvědčeni, že se jedná o obor atraktivní, že o studium v něm bude mezi mladou generací velký zájem a že dokážeme vychovat novou generaci špičkových odborníků,“ dodal prof. Marek Babjuk.

Vysokou důležitost a prestiž spatřuje v profesi i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Označení radiologický asistent není podle ministra zcela výstižné, neboť absolvent tohoto oboru se stává partnerem lékařů ve třech specializacích zároveň – radiační onkologie, nukleární medicína a radiologie. A ve všech těchto oblastech je podle Válka radiologický asistent zásadní. „Na odděleních radiační onkologie z velké části řídí a organizuje vlastní ozařování pacientů, tedy jejich léčbu. Obor intervenční kardiologie či angiologie je bez radiologických asistentů nemyslitelný. Všude tam, kde se objevuje záření, magnetické vlnění či ultrazvuk, jsou potřeba i radiologičtí asistenti a bez nich by tyto obory v podstatě zemřely,“ řekl Válek a upozornil, že odbornost radiologických asistentů je vyvážena také velmi náročným studiem a nároky na technické znalosti, znalosti fyziky a matematiky. Ministr zdravotnictví také připomněl, že radiologičtí asistenti jsou jako jedni z mála nelékařů také nositeli výkonu. „Typickým příkladem je skiagrafie na sále, kdy nositelem výkonu je radiologický asistent. Nad ním už nikdo není, on je tam jako Pánbůh a ostatní musejí poslouchat,“ vysvětloval prestiž profese ministr.

Proč se stát radiologickým asistentem?

Okolo nelékařských profesí, včetně profese radiologického asistenta, panuje řada předsudků a pověr. Jednou z nich je i to, že tyto obory jdou studovat ti, kteří se nedostali na medicínu. Tento mýtus však vyvrací předseda České radiologické společnosti ČLS JEP, garant nového studijního programu Radiologická asistence a současně přednosta Kliniky zobrazovacích metod 2. LF UK a FN Motol prof. Miloslav Roček. „Radiologická asistence už dávno není nouzové řešení studentů nepřijatých na medicínu. Oba obory mají svá specifika. Studium radiologického asistenta si vybírají především ti, kteří mají bližší vztah k technice a přístrojům nebo je jednoduše neláká starostlivost o pacienty jako v případě zdravotních sester nebo povinnost více se podílet na diagnosticko‑léčebném procesu,“ vysvětluje Roček, podle kterého se absolventi mohou uplatnit v mnoha oblastech medicíny a současně mají jistotu obrovské perspektivy do budoucna. „Radiologičtí asistenti neprovádějí pouze rentgenové snímky nebo CT a MR vyšetření. Jsou nezastupitelnou součástí intervenčních týmů při miniinvazivních výkonech na cévách celého těla i při necévních intervencích. Je to dramaticky se rozvíjející obor medicíny, díky němuž můžeme provést četné operační zákroky jen z malého kožního vpichu, například plastiku obratlů, která pomáhá pacientům od trýznivých bolestí páteře. Je to pestrý a zajímavý obor,“ popisuje uplatnění absolventů prof. Roček.

Jeho slova potvrzuje i známý český zpěvák Dan Bárta, který je vystudovaným radiologickým laborantem a stal se též tváří mediální kampaně tohoto nového oboru na 2. LF UK. I podle Dana Bárty je radiologická asistence dynamický a výrazně se rozvíjející obor. „Aby nám software vygeneroval 3D otáčivý model kompletního ‚povodí‘ jedné velké cévy nebo srůstu obratlů – to byl v době, kdy jsem maturoval, jen sen. Všechno se zpřesňuje, dávky záření jsou nižší, ochrana lepší, mašiny ergonomičtější a tak dále, přechod z hmoty na data je mimořádně působivý,“ uvedl pro 2. LF UK Dan Bárta. A proč by se měli studenti rozhodnout právě pro tento obor podle ministra zdravotnictví? „Každý den děláte něco jiného, není to v žádném případě rutina. Pořád se objevují nové metody, nové přístroje, nové postupy. Každý den jste vystaven výzvě a pracujete s pacienty. Pomáháte jim, vyšetřujete je, zachraňujete životy. Je to jedna z nejkrásnějších oblastí medicíny,“ uzavírá ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.