Všichni známe Švédsko z fotografií s polární září, sněhem, ledem a hlubokými lesy. Jaká jsou ale ta opravdu správná místa, kde tohle všechno zaručeně uvidíte? Tento článek vám poskytne několik tipů, kam za krásou a nespoutaností švédské divočiny vyrazit. Dočtete se zde o nejkrásnějších místech Švédska v oblasti národního parku Abisko a Södra Kungsleden, ale i dalších přírodních švédských dominantách. A až vás omrzí divočina, naleznete zde i výčet míst, kam za švédskou kulturou a historií. Nakonec přidáme pár zajímavostí z gastronomie a společenských zvyklostí.
Podívejme se ale nejdříve za švédskou divočinou. Národní park Abisko leží v oblasti Laponska nedaleko švédsko-norských hranic. Rozkládá se na jižním břehu jezera Torneträsk a na západě od Laponské brány Lapporten. Jeho vznik je spojený s prvními švédskými zákony o ochraně přírody a až do dnešní doby přetrval jeho význam pro celou řadu vědeckých odvětví. U stejnojmenné obce Abisko nalezneme Abiskou vědecko-výzkumnou stanici, která byla založena roku 1903 a od roku 1935 ji spravuje Královská švédská akademie věd. Díky srážkovému stínu okolních hor jde o jednu z nejsušších oblastí Švédska, zato zde máte možnost v létě pozorovat jev zvaný půlnoční slunce a v zimě, díky nepřítomnosti světelného smogu, zase polární záři. Mimo tyto jevy se do národního parku vyplatí zavítat kvůli kráse a rozmanitosti ledovcového údolí, které je pokryto březovými pralesy a lesními mokřady a protéká jím řeka Abiskojåkka, jejíž skalní kaňon je vekým turistickým lákadlem. Národní park je také místem, kde lze narazit na typické severské živočichy, jako jsou sobi, losi, rosomáci, polární lišky a lumíci, kteří jsou známí díky páchání hromadných sebevražd. Začíná zde také nejznámější dálková turistická trasa Kungsleden, která prochází přes nejvyšší švédská pohoří a je dlouhá 425 km. Ta tvoří jednu z posledních opravdových divočin Evropy. Právě díky neporušenosti krajiny Laponska na této trase je zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO.
Je ale jasné, že návštěva divočiny potřebuje řádnou přípravu a velký kus odvahy. Na částech trasy není signál a rozmary počasí jsou skutečně nepředvídatelné. Na druhou stranu existuje po trase řada placených horských hotelů a v těch „nejdivočejších“ částech jsou nouzové chaty k přespání, ve kterých se většinou nachází satelitní telefon. Na trase leží také několik jezer, které lze překonat za poplatek na člunu nebo svépomocí na veslici, avšak vzdálenosti nutné k překonání jsou okolo 3 až 7 kilometrů. Takže pokud chcete Kungsleden projít celý, připravte se na opravdu fyzicky náročný výkon. Je dobré mít s sebou také finanční rezervu na zaplacení ubytování a dopravy přes jezera, na druhou stranu je téměř v celé oblasti povolené stanovat. Pro ty, kdo by rádi něco kratšího a méně náročného, ale přesto kouzelného, doporučuju trasu Södra Kungsleden. Jde o turistickou a běžkařskou stezku procházející střední částí Skandinávského pohoří. Její název odkazuje právě na již zmíněný Kungsleden. SödraKungsleden je dlouhá 180 km a vznikla na popud rozšířit právě trasu Kungsleden přes všechny švédské hory. I podél ní najdete chatičky, kde je možné zadarmo přespat.
A kam za kulturou a historií? Jistotou je hlavní město Stockholm. Už jen skutečnost, že se fakticky rozkládá na 14 ostrovech, je velmi zajímavá. Zároveň je kulturním, mediálním, politickým i ekonomickým centrem Švédska. A co ve Stockholmu navštívit? Za švédskou historií se vyplatí zajít do námořního muzea Vasa, uvnitř kterého se nachází jediný téměř dochovaný skelet námořní královské válečné lodi ze 17. století. Loď se stejnojmenným názvem Vasa se potopila hned při své první plavbě. Dalším významným místem švédské historie je Institut Karolinska, který je nejvýznamnější evropskou lékařskou univerzitou a patří k jedněm z největších a každoročně hostí udílení Nobelových cen. Už samotná jízda metrem je historickým zážitkem, jeho stanice jsou totiž díky své výzdobě označovány jako nejdelší umělecké galerie na světě. Stockholm jakožto hlavní město je sídlem moci výkonné, zákonodárné i reprezentativní. Sídelní budovy jsou dalším místem, které ve Stockholmu rozhodně nechcete minout. Stockholmský palác, kde sídlí současný král je barokní rezidencí v centru města a mimo něj má královská rodina k dispozici Drottningholmský palác, zapsaný do seznamu světového dědictví UNESCO. Část města Gamla Stan je nejlépe urbanisticky dochovaná, kde najdete síť středověkých uliček, švédský královský zámek, katedrálu Sankt Nicolai Kyrka, Oxenstjernův palác v manýristickém slohu, kostel Tyska Kyrka, barokní palác Riddarhuset, Tessinův palác a kostel Riddarholmskyrkan, který slouží jako pohřební chrám královské rodiny. Dominantou města je rozhodně jeho radnice, která je postavena architektem Ragnarem Ostbergem ve švédském modernistickém stylu. Velmi zajímavý je lesní hřbitov a krematorium Skogskyrkogården, který je taktéž na seznamu UNESCO. Co se týče švédské kultury, není možné nenavštívit secesní budovu Kungliga Dramatiska Teatern, královskou dvorní operu, Kulturhuset Stadsteatern nebo Čínské divadla. Kromě divadel se zde nachází významná koncertní hala rozhlasového symfonického orchestru Berwaldhallen, řada výtvarných muzeí a město je pořadatelem významného jazzového festivalu.
Je jasné, že jedno město celé Švédsko nedělá. Velmi významným švédským městem je taky Uppsala. Ta je čtvrtým největším městem v zemi a významným městem studentským. Uppsalská univerzita je vůbec nejstarší v celém Švédsku a patří k předním evropským institucím. Jedním z dominant Uppsaly je gotická katedrála z 14. století, která je jednou z největších v Evropě. Dlouhou dobu tato katedrála sloužila jako místo korunovace švédských monarchů. Další významnou uppsalskou památkou je renesanční hrad s dvěma charakteristickými válcovitými věžemi, ve kterém se nyní nachází muzeum Vasaborgen, Uppsalské muzeum umění a Muzeum míru. Taky zde sídlí guvernér. Dále v Uppsale najdete botanickou zahradu založenou Carlem Linnem. Podobiznu botanické zahrady naleznete na švédské stokorunové bankovce a její založení sahá do 18. století. Historicky významné je i hlavní nádraží z roku 1866, které je národní kulturní památkou. Zhruba pět kilometrů od Uppsaly pak leží vesnice Gamla Uppsala, která je bývalým náboženským a politickým centrem. Najdete v ní prastaré mohyly, pod kterými jsou prý pohřbeni i staří asgardští bohové. Také stojí za to navštívit významný reggae festival, Uppsala International Short Film Festival, zatímco pro fanoušky anime Uppsala nabízí třídenní festival Uppcon.
Dalším skvělým švédským lákadlem je 7 historických statků na území provincie Hälsingland, které jsou taktéž ve světovém dědictví UNESCO. Jde o tradiční dřevěné stavby, vyzdobené nástěnnými malbami, tapetami, uměleckým ztvárněním vnitřních portálů a šambrán oken. Mírou zdobnosti dávají majitelé najevo svůj sociální status. Vynechat byste neměli ani další z památek UNESCO, kterou je historické důlní městečko Falun. Proslavila jej těžba mědi, která se zde těžila přes tisíc let, a dle legendy místní přišli na ložiska díky kozlovi, který se z pastvy vrátil s rohy od mědi. Mezi další zajímavá místa k návštěvě patří dvojice archeologických nalezišť Birka a Hovgården, které dokládají rozvinutou obchodní síť v Evropě v době Vikingů. Pokud máte rádi lodě, určitě navštivte město Karlskrona, kde je umístěna nejdůležitější základna Švédského námořnictva a má zde centrálu Švédská pobřežní stráž. Město je barokního rázu a bylo postaveno v podstatě na zelené louce. Další zajímavým místem je tzv. „kostelní vesnice“ Gammelstad. Kostelní vesnice vznikaly v severní Skandinávii celkem běžně. Jde o fenomén, kdy v okolí kostela postavili věřící řadu jednoduchých domků, které sloužily jako noclehárny, pokud vzdálenost a klimatické podmínky neumožnily během jednoho dne se dostat z domu do kostela a zpět. Pro milovníky středověkých scenérií má Švédsko připravené město Visby na ostrově Gotland, které patří k těm nejvíce zachovaným ve Skandinávii. Öland je po Gotlandu druhým největším ostrovem Švédska. Známý je díky své typické zemědělské krajině, která ho dostala na seznam UNESCO, a díky skutečnosti, že je dějištěm řady románů z pera spisovatele Johana Theorina. Poslední místo, které přidáváme jako tip, který stojí za to navštívit, jsou skalní rytiny Hällristningsområdet v Tanum. Jde o soubor petroglyfů v blízkosti obce Tanumshede. Díky množství a pestrosti motivů, které odhalují život lidí obývajících skandinávský region v době bronzové, se dostaly na seznam světového dědictví UNESCO.
Duchovní zážitky můžeme převést i na potřeby čistě materiální. Švédská kuchyně sice není zvlášť bohatá, protože kvůli drsným podmínkám bylo Švédsko dlouhou dobu odkázáno pouze na to, co si sami vypěstovali nebo ulovili, přesto si své místo ve světové gastronomii najdou. Strava se skládala z kaše, chleba, tuřínu (který později nahradily brambory), zelí, luštěnin a polévek. Masité pokrmy se vařily nejvíce z ryb, vepřového, zvěřiny, divokých ptáků a z masa sobího a losího. A jaké tradiční pokrmy a výrobky Švédsko nabízí? Všude koupíte například kysaný výrobek zvaný filmjölk nebo tradiční solené máslo smör.
Tradiční pokrmy
Köttbullar: masové kuličky podávané s hnědou omáčkou, bramborami a brusinkovou zavařeninou.
Anssons frestelse: doslova „Janssonovo pokušení“; brambory zapečené s ančovičkami nebo sledi, cibulí a smetanou nebo mlékem.
Fläskpannkaka: palačinkové těsto zapečené v troubě s vepřovým masem.
Kroppkakor: velké bramborové knedlíky plněné masem
Pyttipanna: nejvíce se podobá asi selské omeletě; základem jsou brambory nakrájené na kostičky a opečené na pánvi s cibulí, kousky salámu nebo masa, případně zeleninou, servírované se smaženým vajíčkem a nakládanou červenou řepou
Gröt: obilná kaše s ovocnými džemy nebo sirupem
Ärtsoppa: hrachová polévka
Bröd: obvykle kváskový nebo kvasnicový chléb, který se ale značně liší od českého, připomíná hranatou vánočku a je zřetelně nasládlý, kvůli přidanému sirupu nebo cukru
Osötat: Chléb toastového typu bez cukru
Tunnbröd: chlebové placky z bílé mouky podávané jako příloha
Knäckebröd: tenké plátky křupavého chleba z celozrnné mouky
Smörgås: obložený chléb, od nichž se odvozuje pojem smörgåsbord, tedy švédský stůl.
Sill och potatis: pečené sledě s bramborami
Gravad lax: marinovaný losos, podávaný obvykle s bramborami nebo s chlebovou plackou
Surströmming: kvašené sledě
Inlagd sill: sledě v soli a octovém nálevu s kořením
Kanelbullar: tradiční skořicový šneci
Äppelkaka: jablečný koláč podávaný s vanilkovou omáčkou
Kladdkaka: čokoládový „lepivý“ dortík se šlehačkou
Påskbullar: velké vdolky plněné mandlovou nádivkou a šlehačkou, které se pečou o Velikonocích
Blåbärspaj: obrácený borůvkový moučník se zakysanou smetanou nebo vanilkovou zmrzlinou
Z tohoto výčtu je jasné, že Švédsko má v rámci gastronomie skutečně co nabídnout. Pro úplnost ještě doplníme několik skutečností ze švédské nátury. Švédové jsou druzí největší konzumenti kávy a překvapivě zmrzliny. Přestávky na kávu nazývané fika jsou neoddělitelnou součástí jejich života. Co se týče neřestí spojených s alkoholem a tabákem, jsou na tom Švédové o dost lépe než Češi. Normální cigarety téměř nikdo nekouří, ale je silně rozšířená alternativa, která se dává pod horní ret zvaná snus. Silnější alkohol se ve Švédsku dá koupit pouze v síti prodejen Systembolageta a věková hranice je 20 let. Zároveň kluby a bary si mohou určovat vlastní věkovou hranici pro konzumaci alkoholu.
Svátky a tradice
Oslava slunovratu midsommar – pořádají se grilovačky, kempování a večer se celá oslava mění ve velkou párty.
Varborg pálení čarodějnic – zapalují se hranice, veselí propuká už od časného rána a je povoleno veřejně konzumovat alkohol.
Svatá Lucie – pořádají se průvody v dlouhých bílých kostýmech, každý nese zapálenou svíci a v čele průvodu jde nejkrásnější dívka se svítící korunou a rudou šerpou kolem pasu, následuje hostina, během které se podávají pepparkakor perníčky, pečivo luseenkartter a glögg – silné svařené víno s kořením, rozinkami a mandlemi.
Vasaloppet (Vasův běh) – nejslavnější závod na běžkách na celém světě. Běží se na památku útěku švédského šlechtice, budoucího krále Gustava Vasy, který utíkal před dánským králem Kristiánem II. Dánským v roce 1520 ze Sälenu do Mory.
Brännbollsyran – velký festival typického severského sportu brännboll, během kterého se hráči převlékají do různých kostýmů, takže celá hra připomíná spíše maškarní a vše je podpořeno množstvím alkoholu, který se během festivalu vypije.
Věříme, že tento článek vás nalákal k naplánování cesty do Švédska, které je skutečně jedinečné a kouzelné. Dálný sever stojí za to okusit na vlastní kůži.
