Oprýskaná budova hvězdárny je dobře ukrytá v rozlehlé zahradě na západním okraji Žďáru, takže o její existenci nemají ponětí ani mnozí obyvatelé města. K objektu počmáranému sprejery zabloudí na vycházce maximálně lidé z přilehlého sídliště Stalingrad, stavba přitom patří v rámci kraje k unikátům.

7 fotografií

„Na Vysočině žádná větší hvězdárna není, nejbližší se nachází v Pardubicích, Hradci Králové či Brně. Malá hvězdárnička je ještě v Třebíči, ale centrální Vysočina žádné podobné zařízení nemá,“ popsal Martin Křižovič, dlouholetý vedoucí astronomického kroužku, jenž funguje pod žďárskou příspěvkovou organizací Active - středisko volného času. V tomto školním roce se však kroužek neotevřel.

Stav bezmála čtyřicet let staré hvězdárny si už totiž žádal nutné úpravy. „Nefungovala elektřina, takže jsme loni na podzim museli řešit vybudování nové přípojky, o což se postarala městská společnost Satt,“ uvedla Romana Šimurdová, ředitelka Active.

Investici v řádech desítek tisíc korun hradilo město jakožto majitel objektu. Active má hvězdárnu jen ve správě, a to třetím rokem. Předtím se o stavbu a její okolí starala organizace Kultura Žďár, od níž si ji Active pro kroužek pronajímalo.

Vybavení je značně zastaralé

„Díky elektřině teď bude fungovat dalekohled a půjde otevírat posuvná střecha. Do budoucna je tedy astronomický kroužek opět reálný,“ řekla Šimurdová s tím, že v plánu jsou i přednášky a pozorování oblohy pro veřejnost. V nejbližších měsících půjde o setkání s názvy Vesmírný dalekohled Jamese Webba a Jarní a letní obloha.

Vybavení hvězdárny je dle slov Martina Křižoviče sice poněkud zastaralé, pro základní pozorování se ale použít dá. „Je tam zrcadlový dalekohled o průměru 25 centimetrů,“ upřesnil Křižovič.

Ač vedení města uznává, že budova volá po renovaci, žádná zásadní investice zatím v úvahu nepřipadá. „Hvězdárna bohužel stojí v trase budoucího obchvatu města,“ konstatoval místostarosta Jaroslav Hedvičák.

Dodal však, že stejně jako město uhradilo opravy elektřiny, jsou na radnici připraveni projednat i další dílčí výdaje. „Je nám jasné, že nějaké úpravy ještě nutné budou. Nyní se například řeší, kolik by stály nové omítky,“ dodal Hedvičák.

Pozornost by si zasloužila i zahrada

Podle vedoucího astronomického kroužku by si ale objekt zasloužil výraznější investici. „Myslím, že s realizací obchvatu to v nejbližších letech nebude zas tak horké. Kdo ví, zda trasa nakonec nepovede jinudy. Rozšíření a klidně i větší oprava hvězdárny za mě rozhodně smysl má,“ míní Křižovič.

Ovšem i v případě jen dílčích úprav chce Active otevřít celý areál veřejnosti. Potenciál vidí mimo jiné v rozlehlé zahradě. „Máme u nás přírodovědný kroužek, který by mohl prostory využívat, stejně tak příměstské tábory. Jsme ale otevřeni spolupráci i s dalšími spolky. Uvítáme, osloví-li nás s vlastními nápady,“ vybízí Šimurdová.

Zahrada potřebuje hlavně úpravu zeleně, včetně nové výsadby. K tomu se váže nutnost pořízení nádrže na dešťovou vodu k zalévání. Při budování zahrady plánuje Active spolupracovat se Sdružením Krajina z nedalekých Počítek, jež má s podobnými projekty zkušenosti.

„Ohniště či posezení z palet jsme schopni si udělat svépomocí,“ přiblížila ředitelka s tím, že do práce se zapojí například kroužek Aktivně s Activem.

Hvězdárnu si nadšenci stavěli svépomocí

V případě sociálního zázemí pak připadá v úvahu chemická toaleta či suchý záchod s použitím bakterií. Vznikne tak dle Šimurdové doslova robinsonské prostředí, kde si děti užijí táboření uprostřed zeleně, přitom ale na okraji zástavby, jen dvacet minut chůze od centra města.

Kromě astronomických pozorování jsou letos v plánu i další akce, třeba květnový piknik. „Časem si tu umím představit přírodní učebnu, již by mohly využívat okolní školy,“ dodala Šimurdová.

Budování žďárské hvězdárny začalo zkraje 80. let minulého století, slavnostně otevřena byla 7. května 1984. Objekt má posuvnou střechu vyrobenou v místním podniku Žďas.

„Stavba probíhala svépomocí, strávili jsme na tom moře času. Lidé si budovali chaty, my stavěli hvězdárnu,“ vzpomíná Miloslav Straka, jehož otec patřil k astronomickým nadšencům, kteří se o vznik hvězdárny zasloužili.

V 80. letech byl při hvězdárně nejen kroužek, ale pořádala se tam i řada akcí pro veřejnost. K dispozici bylo několik dalekohledů. Po revoluci nastal v astronomii útlum, aktivněji se kroužek rozběhl opět kolem roku 2008 pod vedením Martina Křižoviče.

Žďárští gymnazisté mají vizi zcela nové stavby Čtveřice studentů Gymnázia Žďár nad Sázavou chce uspět v soutěži s projektem na výstavbu nové hvězdárny, revitalizaci okolní zahrady a vznik přírodní učebny. Nejen renovaci, ale rovnou vznik zcela nové hvězdárny si umí ve městě představit čtveřice studentů Gymnázia Žďár nad Sázavou. Skupina mladých lidí ve věku od 16 do 17 let se pustila do projektu, v němž se zabývá nejen vybudováním hvězdárny, ale i revitalizací okolního pozemku a stavbou venkovní učebny. Se svou prací se gymnazisté zapojili do soutěže Navrhni projekt spojené s evropskými dotacemi. „Zaujalo nás, že se právě v našem městě taková stavba nachází a má i poměrně dlouhou historii, přesto o ní většina mladších obyvatel neví. V tom jsme viděli obrovský potenciál, že můžeme z dosud neznámého místa s vlastní historií udělat místo, kde se budou setkávat lidé napříč celou komunitou,“ popsal sedmnáctiletý vedoucí projektu Dominik Zábranský. Podle něj a jeho tří kolegyň - Kateřiny Procházkové, Natálie Krejčíkové a Šárky Hromádkové, by hvězdárna měla plnit dva účely, a to školní i mimoškolní vzdělávání. „Chceme žákům a studentům základních a středních škol poskytnout možnost vzdělávat se o tomto zajímavém tématu v prostředí s moderním vybavením a ustoupit od klasické frontální výuky,“ popsal student. Veřejnost všech věkových kategorií by zase mohla ocenit přednášky, pozorování oblohy či kulturní akce všeho druhu. Prostor by se dal podle plánů gymnazistů nabídnout k využití také neziskovým organizacím. „Kromě komunity je pro nás také důležitá ekologie, proto se bude jednat o takzvaně ‚modrozelený projekt‘. To znamená zelenou fasádu, střechu a solární panely,“ shrnul Zábranský. Nyní je projekt odeslán do soutěže a tým se připravuje na prezentaci před porotou v regionálním kole. Během následujícího měsíce jej gymnazisté představí i radě města.