Na českém trhu v nedávné době došlo k dělení dvou velkých operátorů na dvě části. Vodafone a T-Mobile vypreparovali pasivní infrastrukturu do podniků Vantage Towers a T-Mobile Infra CZ. „Z pohledu investorů je infrastrukturní byznys vnímaný stabilně a dlouhodobě, takže jsou do něj tito investoři ochotní investovat,“ vysvětluje v rozhovoru pro Lupu Jiří Švarc, který v Česku vede Vantage Towers.
Na trhu v poslední době dochází k vyčleňování pasivní infrastruktury operátorů do samostatných firem. Co je důvodem?
Ve světě a Spojených státech bylo dělení běžné, zatímco v Evropě přetrvával trend, kdy operátoři nadále infrastrukturu vlastnili. Šlo mimo jiné o součást konkurenčního boje, do něhož spadala velikost pokrytí. To už se vyrovnalo a nejde o zásadní odlišení, operátoři se spíše soustředí na služby.
Dělení souvisí s ekonomickými faktory. Dostat infrastrukturu do odlehlejších oblastí, kam se výstavba nyní soustředí, je finančně náročné. Operátoři cítí potřebu spolupracovat. Nabízí se, aby pasivní infrastruktura byla sdílená, takže si operátoři začali pomáhat.
A z pohledu investorů je infrastrukturní byznys vnímaný stabilně a dlouhodobě, takže jsou do něj tito investoři ochotní investovat. Na odštěpení pasivní infrastruktury od nich přímo přichází poptávka.
Vnímají investoři pasivní infrastrukturu podobně stabilně jako investice do nemovitostí?
Tento byznys je dlouhodobý. Jsou za ním fyzické majetky, jejichž životnost je dlouhá. Také infrastrukturní byznys a smlouvy jsou koncipovány dlouhodobě. Vedle toho existuje silná důvěra v to, že operátoři budou pasivní infrastrukturu nadále potřebovat.
Někteří analytici mluví o finanční akrobacii. A to v tom smyslu, že se při vyčlenění pasivní infrastruktury nesníží tržní hodnota operátorů a zároveň vznikne nová firma s novou tržní hodnotou a zajímavými finančními ukazateli.
Proto je to zajímavé z pohledu investorů. Jsou ochotní do takových entit investovat a kupovat je za velice atraktivní násobky zisku EBITDA. Ten se zároveň u infrastrukturních hráčů pohybuje výrazně výše než u operátorů.
Česká pobočka Vantage Towers měla v posledním roce účetní ztrátu 270 milionů. V jaké je firma kondici?
Tato ztráta je pouze účetní. Vznikla přeceněním hodnoty účetního majetku při odštěpení. Vodafone několik let odepisoval majetek, takže došlo k přecenění podle aktuální tržní hodnoty. Rozdíl byl zhruba deset miliard korun. Nyní dochází k odpisům účetního rozdílu po dobu patnácti let, jde o rozdíl zhruba 700 milionů ročně. Provozně jsme velice zdravá firma, zisk EBITDA je přes půl miliardy korun ročně při tržbách 1,3 miliardy.
V Česku aktuálně spravujete kolem čtyř tisíc lokalit. Platí, že v pěti letech jich chcete přidat další čtyři stovky?
Ano, během pěti let chceme růst zhruba o desetinu. Je to spojené převážně s růstem Vodafonu, nicméně lokality nabízíme i dalším partnerům.
Jak velké prostředky máte na investice?
Máme alokovány dostatečné prostředky pro růst. Rozpočet na investice je kolem 300 milionů korun ročně, letos je to ještě víc.
Váš růst zatím není závratný, v posledních dvou letech jste vykázali v podstatě stejné tržby s tím, že drtivou většinu z nich vygeneroval Vodafone. Jaký lze čekat vývoj?
Vodafone je pořád naším klíčovým zákazníkem. Má u nás bázi základnových stanic a služeb a růst je úměrný jeho přírůstkům. Jádro našeho byznysu je postavené na historické vazbě na Vodafone. Nelze očekávat růst v desítkách procent, bavíme se spíš o jednociferném růstu.
Máte už rozjeté projekty s dalšími zákazníky? Už jste oznamovali, že si u vás České Radiokomunikace začaly pronajímat prostor pro IoT vysílače.
Spolupráci máme rozjetou s mnoha subjekty. Našimi hlavními zákazníky jsou MNOs, kteří u nás mají stovky kolokací. S Českými Radiokomunikacemi máme nasmlouvány stovky lokalit pro umístění IoT zařízení LoRa. A věříme, že se tento jejich byznys bude dále rozvíjet.
Dále spolupracujeme například s ISP poskytovateli na instalaci pojítek pro B2B konektivity nebo se subjekty státní správy (rozšiřování pokrytí PPDR a podobně), mezi zákazníky jsou i obce, školy a další. Na naše stožáry lze umisťovat senzory, bezpečnostní kamery, systémy pro řízení dronů a tak dále. Infrastruktura je připravena a samotná instalace technologií pak jde rychle.
Jiří Švarc, Vantage Towers
Takže teď kromě komunikace s jedním velikým zákazníkem najednou musíte komunikovat s velkým množství menších až velice malých hráčů?
Ano. V Česku je velké množství ISP, se kterými se teď snažíme spolupracovat. Máme i partnery, kteří fungují jako naši agregátoři. Pro malé lokální zákazníky hledáme ideální obchodní modely, ceny nastavujeme za chodu a individuálně dle projektů. Máme i zákazníky, kteří chtějí využít jen jednu základnovou stanici. Vychází to z lokálních požadavků, typicky od škol a obcí.
T-Mobile nedávno rovněž vyčlenil pasivní infrastrukturu, a to do firmy T-Mobile Infra. Jaké to bude mít dopady na trh?
Už jsme v podstatě tři, první takový krok udělala PPF s O2 a CETINem, i když ta vyčlenila celou síť, ne pouze pasivní část. Pro trh to může být pozitivní, protože se zpřístupnila infrastruktura všem možným subjektům. Odbourává se vstupní bariéra a časový blok, který odsouvá nasazení nových technologií. To otevře možnost využití infrastruktury pro nové obchodní modely a urychlí se vstup dalších hráčů a technologií na trh.
Do mateřského podniku Vantage Towers vstupují investoři ze Saúdské Arábie. Už se tento krok nějak projevuje?
Transakce ještě není uzavřená, takže dopady zatím nevidíme.
U části vysílačů nyní instalujete solární zdroje napájení. Proč?
Solární oblast máme v hledáčku poměrně dlouho. Jedno z nosných témat společnosti Vantage Towers i Vodafonu je chovat se co nejlépe k přírodním zdrojům. Soustředíme se na nákup zelené energie a i při zdražování energií jsme u této strategie zůstali. Snažíme se najít alternativní zdroje. V rámci skupiny testujeme například zdroje větrné energie, vodíkové generátory místo dieselových a do budoucna různé kombinace.
Kvůli zdražení energií se soláry dostaly do rámce, kde vidíme ekonomickou návratnost. Není to žádná hitparáda, vychází to s odřenýma ušima, ale návratnost už tam je. Snažíme se také získat spolufinancování z programu Ministerstva životního prostředí.
Soláry jsou předpokládám pouze doplněk?
Nasazujeme ostrovní řešení, které neposílá energii do sítě, ale vše spotřebovává aktivní technologie a přebytek se případně ukládá do bateriové zálohy. Je to DC řešení na 48 voltech. Na základnové stanici instalujeme čtyři až osm panelů, každý má výkon 540 wattů – jde o výkon ve špičce za optimálních podmínek. Soláry jsou doplňkový zdroj napájení. Energie se nejdříve bere ze solárů a zbytek se čerpá ze standardní rozvodné sítě. Takové řešení zvyšuje dostupnost a odolnost mobilní sítě. Souvisí to i s tématem možného black-outu, ale nelze deklarovat, že by to stoprocentně samo o sobě bylo spasitelné.
V první fázi jsme vybrali lokality, kde je umístění panelů nejsnazší. Na instalaci velmi záleží, je třeba důsledně řešit orientaci a naklonění panelů. Zdaleka ne všechny lokality jsou pro umístění solárních panelů vhodné. Uvidíme, jak se do budoucna budou vyvíjet ceny panelů, energie a dalších vstupů, a podle toho budeme zvažovat další nasazení.
Proč jste si jako dodavatele pro solární projekt vybrali Huawei?
Huawei u nás celkově nehraje majoritní roli, zdroje používáme od jiných výrobců, často od amerických společností. Snažíme se mít vždy větší množství dodavatelů a diverzifikujeme riziko v případě nedostupnosti produktů či selhání dodavatelských řetězců. Je pravda, že Huawei je v našem schváleném portfoliu dodavatelů. Pro projekt solárů nám tato firma vyšla jako nejlepší, a to z pohledu technické kvality a ceny. Roli sehrála i slušná dostupnost, kdy Huawei měla předdomluvené kapacity ve výrobě. Z pohledu bezpečnosti sítí tato oblast není nijak kritická, jde o sekundární zdroj napájení.
Dopadly na vás ceny energií?
To hlavně pocítili operátoři, tedy naši zákazníci, kteří spotřebovávají energii. My fungujeme jako zprostředkovatel. Pro operátory je to ale zásadní téma. Mají dvojnásobné i vyšší účty za energii. My se jim snažíme aktivně pomoci minimalizovat dopad zdražení elektrické energie. Vedle instalace solárů například modernizujeme zdroje, čímž zvyšujeme jejich účinnost, a snažíme se tak, aby maximum energie bylo použito pro chod samotné aktivní technologie.
Pociťujete nedostatky a rostoucí ceny součástek a surovin a další dopady posledních let?
Stále nás to ovlivňuje. Covid držel velké množství lidí v izolaci a zásadně ovlivnil možnost akvizičních jednání a možností sejít se třeba s SVJ, která odkládala schůzky. To samé bylo na úřadech, stavební řízení doteď trvají delší dobu. K tomu se přidala válka na Ukrajině a s tím spojené zásadní zdražení vstupních surovin jako ocel a měď, stejné je to u dopravy a energií. Protáhly se dodací lhůty, problematická je dostupnost válcovaných profilů a tak dále. Museli jsme začít dělat preciznější předpovědi. Ocel se snažíme řešit předobjednávkami věží a lepší komunikací s dodavateli. U napájecích zdrojů či klimatizací to řešíme předzásobením s větším předstihem.
