Stop zbraním na Ukrajinu. Německá levice má plán k výročí ruské invaze

Komunisté mají opět svůj manifest. Tentokrát se týká války na Ukrajině, ale opět jde proti současnému stavu v Německu a v Evropě: Přestaňme okamžitě dodávat zbraně na Ukrajinu a začněme s Ruskem jednat o míru, žádají ve společné výzvě bývalá dlouholetá předsedkyně postkomunistické Levice Sahra Wagenknechtová a známá německá feministka zasazující se za práva žen Alice Schwarzerová.

Ukrajina podle nich válku proti největší jaderné mocnosti světa nemůže vyhrát. A mírová jednání, jak uvádějí, budou znamenat „kompromisy na obou stranách“.

„Ukrajinský lid, brutálně napadený Ruskem, potřebuje naši solidaritu. Ale jaká by měla být solidarita nyní?“ ptají se autorky hned v úvodu své výzvy. Stálé požadavky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k dalším dodávkám zbraní podle nich jen válku prodlužují a dále eskalují.

Biden na výročí invaze přijel do Kyjeva, slíbil nový balík zbraní

„Lze se obávat, že nejpozději při útoku na Krym zahájí ruský prezident Vladimir Putin maximální protiútok. Směřujeme pak nezadržitelně ke světové a jaderné válce? Nebyla by to první velká válka, která takto začala. Ale mohla by být tou poslední. Válku lze ukončit pouze u jednacího stolu. Tak proč ne teď? Okamžitě!“ vyzývají Wagenknechtová a Schwarzerová.

Jejich „Manifest za mír“ podepsalo sedm desítek osobností veřejného života. Mezi nimi historik moderních dějin a syn bývalého kancléře Peter Brandt, vydavatel deníku Berliner Zeitung Holger Friedrich, politolog a bývalý ředitel sociálněvědního ústavu Planckova institutu Wolfgang Streeck, bývalý evropský komisař pro rozšíření EU Günter Verheugen, někdejší velvyslanec v Izraeli Rudolf Dressler nebo bývalý předseda sociálních demokratů (SPD), zakladatel Levice a manžel Wagenknechtové Oskar Lafontaine. Podporu má také u téměř šesti set tisíců Němců, kteří již přes internet připojili svá jména a podpisy.

Na tento pátek, k prvnímu výročí invaze, pak autoři vyzývají k účasti na související demonstraci u Braniborské brány v Berlíně.

Jste trapní, hádá se Levice mezi sebou

Kancléř Olaf Scholz oponuje: „Nejsou to naše dodávky zbraní, které prodlužují válku“. Také vedení postkomunistů se od výzvy rychle distancovalo: Autorkám vytýká, že se jasně nevymezují vůči příznivcům Alternativy pro Německo (AfD) a dalším sympatizantům krajní pravice, z jejichž řad rovněž podobné návrhy průběžně zaznívají.

Naopak část krajně levicových poslanců Spolkového sněmu vedení Levice kritizuje za to, že se svou distancí „ztrapnili“ a „vzdali se jakéhokoli nároku na to, stát se stranou míru“.

Rusko musíme dotlačit k jednání. Má být poraženo, ne rozdrceno, uvedl Macron

„Levice, která se distancuje od největší mírové politické akce za poslední roky, se vzdala jakéhokoli nároku být mírovou stranou. Nemusí se pak divit, že od ní její voliči a příznivci hromadně utíkají,“ říká bývalý předseda strany a současný předseda energetického výboru Spolkového sněmu Klaus Ernst. Spor ve straně se dále vyostřuje.

Podobná „mírová“ iniciativa existuje také v Česku, kde má ovšem jen kolem 13 tisíc podpisů.

Podpora Ukrajiny je vysoká, ale stále klesá

Podle průzkumů veřejného mínění dvě třetiny německé populace Ukrajinu podporují, i to je ale méně než v ostatních státech Evropy. Zatímco v Británii má Ukrajina podporu u 82 procent tamní populace, v Německu je to pouze 61 procent.

Kromě Británie je Ukrajině zvláště nakloněné Polsko (79 %), těsně následované Španělskem (74 %) a Nizozemskem (71 %), vyplývá z průzkumu agentury Ifop pro Nadaci Jean Jaurès a deník Le Figaro. A ačkoli je v evropských státech podpora napadené země relativně vysoká, nižší je kromě Německa také ve Francii (64 %) a Itálii (62 %).

Němci stanuli v čele válečného tábora, možná jsou ještě staré mapy, řekl Orbán

I rok po zahájení ruské invaze na Ukrajinu panuje v Evropě široká shoda zejména v otázce ekonomických sankcí vůči Rusku. Ohledně vojenské pomoci Ukrajině jsou ovšem již názory různorodější. Zároveň je v průzkumech patrný trend pozvolna klesající podpory Ukrajině, jenž podle výzkumníků vychází z dlouhodobé únavy z konfliktu i z obav ohledně možné eskalace.

Ve Francii a Německu, kde od začátku ruské invaze Ifop provedl čtyři průzkumy, podpora Ukrajiny klesla z 82 % na současných 64 % ve Francii a ještě výrazněji z původních 86 % na začátku invaze na 61 % v Německu. Vstřícnější bývají voliči středových stran, naopak u sympatizantů krajní pravice i krajní levice již podpora Ukrajiny tak jednoznačná není.