Ministr Nekula: Cukr v obchodech zdražil mnohem víc, než za kolik ho vyráběly cukrovary. Zdvihli jsme tedy prst a začíná se to projevovat

21. únor 2023

Antimonopolní úřad si posvítí na to, kdo v Česku zvedá ceny potravin. Instituce si vybrala tři potraviny každodenní spotřeby a u nich bude zkoumat, zda si někdo v celé tzv. vertikále, tedy od rolníků přes zpracovatele až po prodejce, nepřisazuje k ceně příliš. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula z KDU-ČSL obviňuje z drahého jídla zvláště druhé dvě jmenované skupiny. Zástupce všech pak pozval na příští pondělí k jednání.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy ukázal Nekula na obchodníky jako na ty, kteří můžou za vysoké ceny potravin.

„Používáme oficiální data Českého statistického úřadu (ČSÚ) a informace z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. Jde o relevantní data, ze kterých vychází, že například u cukru došlo během podzimních měsíců k extrémnímu nárůstu a nevidíme v tom ratio, že by se jen promítali zvýšené náklady. Vidíme, že se navyšují marže a obchodní přirážky,“ míní ministr.

Čtěte také

Viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Pavel Mikoška vysvětluje zdražení těmito slovy: „Není to jen tak, že by si to vymysleli čeští obchodníci. Když se podíváte do zahraničí, tak cena cukru skutečně absolutně nepochopitelně narostla. Z toho obchodník žádnou radost nemá.“

„A pokud se vrátíme k té velmi nízké ceně, za kterou se prodávalo v minulých obdobích, tak to byl pro obchodníky v podstatě ztrátový byznys,“ dodává.

Extrémní nárůst obchodní přirážky?

Ministr Nekula ale namítá, že podle dat ČSÚ během podzimu zdražily cukrovary cukr o zhruba šest korun. Ve stejný okamžik ale obchodníci v průměru včetně slevových akcí cenu cukru zvýšili až o 14 korun. „V obchodě se zdražoval podstatně rychleji a více, než za kolik ho vyráběly cukrovary.“

„Samozřejmě nikdo nechce podnikat ve ztrátě. Ale u některých komodit, které se prodávají v obchodních řetězcích, dochází k extrémnímu nárůstu obchodní přirážky, např. u brambor a jablek je mezi 100 až 200 procenty.“

Marže vs. zisk

Podle Mikošky je ale třeba rozlišovat mezi marží a ziskem. „Ziskovost podnikání v oblasti retailu je na úrovni jednoho až tří procent. Když se podíváme na ziskovost producentů potravin, tak tam je to pět až šest procent, takže dvojnásobek. A u primárního zemědělství je to úplně jinak. Podle statistických dat české zemědělství v minulém roce prokázalo absolutně nejvyšší ziskovost za poslední desetiletí.“

Ziskovost nemůže být hlavním kritériem.
Zdeněk Nekula

Nekula míní, že je třeba se na celou problematiku podívat podrobněji. „Ziskovost nemůže být hlavním kritériem, protože nejen obchodníci, ale i další podnikatelské subjekty pracují s tzv. daňovou optimalizací, aby zisk nebyl příliš vysoký. To znamená, že si účetně umí pohrát s čísly a dokážou zisk držet na nějaké nižší hladině. Nedržel bych se tak toho, kdo má jakou ziskovost. Je to spíš o šikovnosti účetních a ekonomů daných subjektů.“

Čtěte také

Ideální by podle něj bylo, aby se na celkové ceně podíleli zemědělci, potravináři a obchod každý z jedné třetiny. „Ale vidíme zde určité nerovnoměrnosti.“

„Plánujeme na 27. února schůzku, kde se sejdou. Budeme se bavit o tom, co se odehrálo v loňském roce z hlediska nárůstu nákladů, jak se to promítalo pak do celkových cen. Primárně se ale zaměříme na jednu komoditu a to je cukr, aby se ta diskuse řídila a nešla do ztracena.“

Nástrojem, jak tento segment umravnit, je pak prý tzv. zdvižený prst. „V minulosti už to zafungovalo v resortu zemědělství loni na jaře. V létě například ministerstvo financí ten zdvižený prst použilo u pohonných hmot a došlo následně ke snížení. V současné době jsme jako příklad vzali ten cukr a již se to začíná projevovat.“

Jak na celou problematiku nahlíží potravináři? Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje Tomáš Pavlíček.

Spustit audio

Související