Průzkum: Západ je po Putinově invazi jednotnější, má ale problém. Turci i Čína dál spoléhají na Rusko

Názor Západu vůči Rusku přitvrdil, přičemž velký počet Evropanů (v průměru až 55 %) upřednostňuje pokračující sankce proti Moskvě - a to i na úkor ekonomické bolesti doma. „Studie odhaluje, že zatímco většina Evropanů a Američanů žije ve světě před studenou válkou, strukturovaném konfrontací demokracie a autoritářství, mnozí mimo Západ žijí v postkoloniálním světě, fixovaném na myšlenku národní suverenity,“ soudí bulharský politolog Ivan Krastev, předseda Centra pro liberální strategie.

Report think tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR) též ukazuje, že mnozí na Západě nyní pohlížejí na konflikt na Ukrajině jako na boj za demokracii a vlastní bezpečnost. Rádi by také viděli, kdyby Rusko bylo potrestáno za svou agresi a Ukrajina se reinkarnovala s celým svým územím a nedotčenou suverenitou. ECFR zjistila, že občané v rámci západní aliance mají extrémně negativní vnímání Ruska – Moskvu popisují jako „agresivní“ a „nedůvěryhodnou“. V Británii zastává tento názor 57 % a 49 % respondentů, stejně jako většina lidí v USA a EU (průzkum proběhl v devíti unijních zemích).

Zato velký počet občanů v Číně (76 %), Indii (77 %) a Turecku (73 %) nejenže vidí pokračující „sílu“ v Rusku a vidí ho jako strategického „spojence“ a „partnera“ své země (79 %, 79 %, 69 %), ale také se domnívají, že Ukrajina by měla zvážit kapitulaci území, aby urychlila ukončení konfliktu.

Tato názorová propast mezi „Západem“ a „zbytkem světa“ naznačuje, že dominance USA v mezinárodním řádu se ztrácí a že konkurenční mocnosti, rozkládající se na periferii demokracií a autokracií, budou mít v nadcházejícím období výraznější slovo. Vznik těchto sil lze spatřit v úloze Turecka - například prostředníka mezi Kyjevem a Moskvou v dohodě o vývozu obilí z Černého moře - a v intenzivnějších hospodářských jednáních Ruska s Indií, která spolu s Austrálií, Japonskem a Spojenými státy sedí ve „čtyřkovém“ bezpečnostním dialogu.

„Paradoxem ukrajinské války je, že Západ je ve světě jednotnější a méně vlivný než kdykoli předtím,“ komentuje ředitel ECFR Mark Leonard. „Transatlantický Západ, soustředěný kolem Evropy a USA, je jednotnější, ale nepodařilo se mu dostatečně přesvědčit hlavní mocnosti zbytku světa, jako je Čína, Indie a Turecko,“ dodává Timothy Garton Ash, profesor Evropských studií na Oxfordské univerzitě a vedoucí pracovník Hooverova institutu na Stanfordově univerzitě. „Poučení pro Evropu a Západ je jasné. Naléhavě potřebujeme nový příběh, který bude dokonale přesvědčivý pro země, jako je mj. největší demokracie světa Indie.“

Klíčová zjištění Globálního průzkumu ECFR:

• Ruská invaze již není vnímána jako válka v Evropě, ale jako válka proti Evropě. Na rozdíl od loňského léta převládá v Evropě (44 % ve Velké Británii a 38 % v devíti zemích EU) názor, že Ukrajina potřebuje získat zpět celé své území, i kdyby to znamenalo delší válku nebo zabití více Ukrajinců a jejich vysídlení – zatímco méně lidí se domnívá, že konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou by se měl raději co nejdříve zastavit - ač by to znamenalo, že Ukrajina předá některé oblasti Rusku.
• Veřejné mínění na Západě přitvrdilo. Ve všech zkoumaných západních zemích velká většina (77 % v Británii, 71 % v USA a 65 % v EU-9) vnímá Rusko jako „protivníka“ nebo „rivala“ své země. Jen 14 % Američanů, 15 % lidí v EU-9 a 8 % Britů se na Rusko dívá buď jako na „spojence“, který sdílí jejich zájmy, nebo jako na „nezbytného partnera“, se kterým musí strategicky spolupracovat. ECFR také zjistila, že mnoho občanů na celém Západě nyní vnímá Rusko extrémně negativně – obvykle ho popisuje jako „agresivní“ a „nedůvěryhodné“. V USA zastává tento názor 45 % a 41 %, zatímco v EU-9 48 % a 30 % a v Británii 57 % a 49 % respondentů zvolilo tyto hodnoty vnímání, když měli vybrat až dvě z deseti navrhovaných nálepek.
• Evropané jsou odhodláni nenakupovat ruská fosilní paliva – i když to poškodí jejich dodávky energie. V devíti dotázaných zemích EU tento krok podporuje v průměru 55 %. Pouze čtvrtina (24 %) se domnívá, že prioritou by mělo být zajištění nerušených dodávek energie.
• Mezi ostatními globálními mocnostmi se mnozí domnívají, že válka by měla skončit co nejdříve – i kdyby to znamenalo, že Ukrajina bude nucena postoupit své území. V Číně (42 %), Turecku (48 %) a Indii (54 %) zastává tento názor většina, zatímco pouze 23 %, 27 % a 30 % v těchto zemích se domnívá, že Ukrajina by měla získat zpět celé své území i za cenu pokračování konfliktu.
• V USA mnozí věří, že jejich podpora Ukrajině je řízena potřebou bránit její demokracii – zatímco Evropané svou vlastní podporu vnímají jako širší boj za bezpečnost. 36 % Američanů souhlasí s tvrzením Joe Bidena, že hlavním důvodem, proč USA stojí v této válce za Ukrajinou, je zachování její demokracie. S tímto názorem souhlasí pouze jeden z pěti Britů a jeden z šesti dotázaných v devíti státech EU. V Británii (44 %) i EU-9 (45 %) je nejsilnější názor, že jejich zapojení je primárně pro obranu jejich vlastní bezpečnosti.
• Jinde je zapojení Západu vnímáno spíše skepticky. Navzdory tomu, že západní vůdci nazývají konflikt „bojem za demokracii“ a apelují na globální podporu proti ruské agresi, mnoho respondentů v jiných částech světa věří, že ve hře jsou jiné aspekty. Méně než čtvrtina dotázaných v Číně a Turecku věří, že Západ podporuje Ukrajinu při obraně jejího území nebo demokracie – a odpovídající číslo pro tuto odpověď Rusko je pouhých 15 %. Mnozí obyvatelé v těchto zemích věří, že americká a evropská podpora Ukrajině je zaměřena výhradně na „obranu dominance Západu“.
• Obraz západní demokracie je celosvětově na ústupu. V Číně více než tři čtvrtiny (77 %) respondentů věří, že jejich země je „skutečnou demokracií“ a převyšuje politické modely v USA a Evropě. Podobně v Indii (57 %) a Turecku (36 %) se pluralita domnívá, že jejich demokracie funguje lépe než kterákoli jiná v dané zemi.
• Jiné globální mocnosti stále vidí Rusko jako „silnou“ přítomnost, stejně jako „spojence“ a „partnera“, přestože třídenní „zvláštní operace“ Moskvy nyní dosáhla hranice jednoho roku. Přibližně tři čtvrtiny dotázaných v Číně (76 %), Indii (77 %) a Turecku (73 %) se domnívají, že Rusko je buď silnější, nebo tak silné, jak se na něj dívali před vypuknutím války.
• Rusové považují USA a jejich evropské spojence za „protivníky“ nebo „soupeře“ v globálním společenství – což je pozice, kterou zastává i mnoho lidí v Číně. Téměř dvě třetiny (64 %) respondentů v Rusku považují USA za „protivníka“; EU a Británii tak vnímá 51 % a 46 % Rusů. V Číně převládá názor, že USA (43 %) a Británie (40 %) jsou strategickými rivaly. Pokud jde o Evropu, Číňané jsou rozděleni: 37 % ji považuje za nezbytného partnera a 34 % za soupeře. Pouze 9 % lidí v Číně vidí EU jako „protivníka“, zatímco USA každý čtvrtý čínský respondent (24 %).
• Jednota Západu je uznávána globálně. Mnozí však předpovídají, že liberální tažení pod vedením USA se v příštím desetiletí vzdá své globální dominance. V Číně, Indii, Turecku a Rusku mnozí očekávají, že Západ bude jen jednou z několika globálních mocností.
• V Evropě a USA mnozí (29 % v Británii, 28 % v EU-9 a 26 % v USA) očekávají bipolární svět se dvěma bloky v čele s USA a Čínou – zatímco méně než desetina věří, že USA budou dominantní.
• Rozvíjející se mocnosti jsou vnímavé ke spolupráci se Západem i „zbytkem“. V Indii - největší světové demokracii - ECFR zjistila, že občané vnímají USA (87 %), EU (82 %), Británii (79 %), Turecko (59 %) i Rusko (79 %) jako „spojence“ nebo „partnery“ – s Čínou jako jedinou zemí, kterou považují buď za „soupeře“, nebo „protivníka“ (75 %). Podobné vnímání se objevuje také v Turecku, kde zhruba každý druhý považuje za většinou nezbytné „partnery“, se kterými musí země strategicky spolupracovat, jak USA, tak Čínu, Rusko, i EU.

Zatímco západní vůdci prezentovali ruskou invazi na Ukrajinu jako bitvu mezi demokracií a autoritářstvím a obranou demokratických hodnot zdůvodňovali uvalení sankcí proti Moskvě, u občanů v jiných částech světa tato formulace neplatí.

Zpráva ECFR také předpovídá fragmentaci v příštím mezinárodním uspořádání, bez návratu k liberálnímu uspořádání pod vedením USA. V tomto novém světě by Západ udělal dobře, kdyby s Indií, Tureckem, Brazílií a dalšími vznikajícími mocnostmi zacházel jako s „novými suverénními subjekty světových dějin“. Autoři tvrdí, že ačkoli tyto země mezi sebou nesdílejí společnou ideologii – a skutečně se v mnoha oblastech diferencují – jejich publikum je vnímavé k práci napříč ideologickými a politickými rozdíly, jak dokazuje jejich přístup ke konfliktu na Ukrajině. Západ se musí naučit žít jako jeden pól multipolárního světa.

Mrazivá předpověď kdysi nejbohatšího Rusa: Putina zastaví jen 3. světová válka, říká Chodorkovskij

Zpráva zvaná Sjednocený Západ, oddělený od zbytku: Globální veřejné mínění za jeden rok války Ruska na Ukrajině čerpá data z údajů průzkumu Datapraxis, YouGov a Gallup International Association, shromážděných z deseti zemí Evropy plus Číny, Indie, Turecka, Ruska a Spojených států. Jejími autory jsou Timothy Garton Ash, Ivan Krastev a Mark Leonard.