Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Génius a notorický smolař. Tak by se v krátkosti dal vystihnout život slavného ekonoma a politika Josefa Aloise Schumpetera. Před týdnem, v úterý 8. února, uplynulo 140 let od narození této významné světové osobnosti v Třešti.

Josef Alois Schumepeter se narodil 8. února 1883 v Třešti v dnešní Rooseveltově ulici. Uvádí se, že Schumpeterova rodina žila v Třešti od počátku 16. století.

V některých publikacích se píše o údajném Schumpeterově židovském původu. To však sám Schumpeter odmítal s tím, že jsou rodilými Němci římskokatolického vyznání.

Oproti předchozím kulatým výročím tohoto významného myslitele jeho rodná Třešť k jeho nynějšímu výročí žádné oslavy nechystá.

„Připravujeme ve spolupráci s Muzeem Vysočiny Jihlava novou expozici o Schumpeterovi, která by byla umístěna do jeho rodného domu, kde je nyní muzeum,“ informovala třešťská místostarostka Eva Požárová.

Podle ní je projekt nyní v rámci příprav a budou jednat o dotacích. Pokud vše půjde dobře, mohla by podle místostarostky být nová expozice přístupná pro veřejnost někdy v letech 2024-2025.

Zmínila, že kromě Schumpetera chystají také připomínku pobytu spisovatele Franze Kafky v Třešti. Tato významná osobnost oslaví letos v červenci 140 let od narození.

Neúspěšný ministr, zkrachovalý bankéř

Když byly Schumpeterovi zhruba čtyři roky, rodina se nakrátko přestěhovala do Jihlavy. Odtud jejich kroky směřovaly do Grazu a následně do Vídně, která se stala jejich druhým domovem.

Schumepeter vystudoval nejprve práva na univerzitě ve Vídni a poté ekonomické vědy na univerzitách v Berlíně a Londýně. Po ukončení studií se živil jako vysokoškolský pedagog na univerzitách v Černovcy (dnešní Ukrajina) a v Grazu.

V roce 1912 vydal své první dílo nazvané Teorie ekonomického vývoje. V něm prosazoval myšlenky liberálního kapitalismu. Za zvláštní hybnou sílu kapitalistického rozvoje považoval dobře vyvinutý finanční systém a banky. Jako důležité spatřoval poskytování bankovních úvěrů na investice, což bylo tehdy naprosto nadčasové.

Své nabyté vědomosti si mohl vyzkoušet v praxi v letech 1919-1920 jako ministr financí ve vládě sociálního demokrata Karla Rennera. Kvůli hyperinflaci byla situace v Rakousku natolik tíživá, že Renner do své vlády povolal i své oponenty křesťanské sociály a některé bezpartijní odborníky. Jedním z nich byl právě Schumpeter. Jenže ten na pozici ministra financí neuspěl. Hyperinflaci se mu zkrotit nepodařilo.

Poté se Schumpeter rozhodl v praxi finančníka pokračovat. V roce 1924 se stal prezidentem soukromé Biederman Bank. Avšak tato peněžní instituce za necelý rok poté zkrachovala. Schumpeter se kvůli tomuto svému angažmá natolik zadlužil, že pohledávky svých věřitelů dokázal splatit až za 11 let.

Všechno vyřeší trh

Po svých neúspěších v praktickém finančnictví se Schumpeter vrátil opět na akademickou půdu. V letech 1925–1932 přednášel na univerzitě v Bonnu a v letech 1927–1928 a 1930 přednášel ještě souběžně na americkém Harvardu.

V USA byl tehdy populární ekonomický směr hlásaný Johnem Maynardem Keynesem (tzv. keynesiánství). Keynes chtěl nedostatky a periodické krize kapitalismu odstranit za pomoci státem regulované ekonomiky.

Schumpeter však s jeho vývody nesouhlasil. Domníval se, že vše vyřeší seberegulační schopnost trhu. Státní zásahy do ekonomiky důrazně odmítal. Vyvinul vlastní tzv. teorii podnikavosti (inovací) nazvanou Mark I a Mark II.

Schumpeter byl zastánce tzv. elitářské demokracie. Demokracie podle něho byla soutěží mezi vůdci, podobná nabídce zboží na trhu. Nevěřil však názoru obyčejných lidí. Jejich znalosti jsou podle Schumpetera nedostatečné a povrchní a mohou být do značné míry manipulováni politiky. 

Věřil ve vítězství socialismu

Ačkoliv byl Schumpeter liberálem a rozhodným odpůrcem levicových myšlenek sociálně demokratického typu, věřil, že se kapitalismus časem přesto zhroutí.

Tyto své myšlenky vyjádřil ve svém díle Kapitalismus, socialismus a demokracie, které vyšlo v roce 1942. Podle něho v důsledku toho, že lidé budou volit socialistické strany, se kapitalismus rozpadne zevnitř. Působením sociálně demokratických stran v parlamentu pak kapitalismus nenásilně nahradí určitá forma socialistického zřízení.

Za dobu největšího úspěchu Schumpeterových myšlenek se dá označit období po druhé světové válce. Jeho ekonomické teorie promítlo do praxe válkou zničené císařské Japonsko. Schumpeter je tak považován za tvůrce japonského hospodářského zázraku z 60. a 70. let minulého století.

Posledním velkým ekonomickým dílem rakouského hospodářského myslitele je Historie ekonomické analýzy. Ve své práci kritizuje nejen již zmiňovaného J. M. Keynese, ale i jednoho z otců zakladatelů ekonomických věd na počátku 19. století Davida Ricarda. Tato jeho práce byla vydána posmrtně.

Josef Alois Schumpeter zemřel 9. ledna 1950 ve městě Taconic v americkém státě New York ve věku nedožitých 67 let.

Diskuze k článku