Poslední Medicejský v Čechách - Gian Gastone a Anna Františka ve víru luxusu a vášní

Medici. Již jen samotné vyslovení toho jména vyvolává dojem bohatsví, moci, mecenáštví, ale i intrik, rozkoší a válek. Tento italský rod ovlivňoval a tvořil dějiny Florencie a i Apeninského poloostrova po celá staletí, od 13. do 18. věku. Ve století 16. získali titul vévodů a následně velkovévodů Toskánska. Členové rodu byli spřízněni s královskými rodinami Evropy, zastávali úřad papežů, stáli u vzniku nejkrásnějších skvostů renesance i baroka a krásy Florencie. Ale i osud mocných Medicejů se jednou naplnil. A tak nadešel čas posledního Medicejského po meči. Giana Gastoneho Medicejského, velkovévody Toskánského (1671–1737), kterým kdysi mocný rod vymřel. A dějiny tomu chtěly, že po nějaký čas pobýval i v Českém království. Jako manžel Anny Marie Františky Terezie, princezny Sasko-Lauenburská, falchraběnky z Neuburgu a díky manželovi velkovévodkyně Toskánské (1672-1741).

Anna Marie Františka byla dcerou vévody Julia Františka Sasko-Lauenburského. Císařského generála, který na našem území mj. vlastnil panství Zákupy, kde kromě jiného barokně přestavěl zámek. Juliem vymírá rod vévodů Sasko-Lauenburských po meči, následně Zákupy dále zvelebuje Anna Marie Františka spolu se svým prvním manželem Filipem Vilémem Augustem, falckrabětem z Neuburgu,švagrem rakouského císaře Leopolda I. Brzy však ovdoví. Druhé manželství je výsledkem politických dohod příbuzných, Leopolda I. a otce Giana Gastoneho Medicejského. Podruhé se tak roku 1697 vdává za posledního velkovévodu Toskánského - Giana Gastoneho. 

Velkovévoda Toskánský byl velmi inteligentní a vzdělaný muž. Rád se zabýval botanikou a zahradnictvím, měl jazykové nadání a vyznačoval se citlivou povahou. Ostatně později, kdy se ujal vlády v Toskánsku roku 1723 po svém zesnulém bratrovi Fernandovi, zavádí rozsáhlé ekonomické reformy, ruší veřejné popravy, drakonické tresty a celkově zlepšuje ekonomický stav Toskánska díky dobrému výběru odborných poradců - ministrů. Ale to bude až později, po smrti svého bratra Fernanda, který byl také vzdělaný a nadaný. Miloval hudbu a operu a podporoval mnoho známých skladatelů a umělců. Jeho životem bylo hudební umění. V intimním životě se rád oddával stykům s oběma pohlavími a po karnevalu v Benátkách roku 1696 se patrně ve víru milostných vášní nakazil syfilitidou, na jejíž následky umírá roku 1713 bez potomstva.  Gian Gastone měl také velmi rád nesmírně luxusní a nákladný  způsob života, byl vynikajícím znalcem vín a nevyhýbal se ani hazardním hrám. V intimní sféře dával přednost mužské společnosti, což jej velmi vzdalovala od jeho manželky Anny Marie Františky. 

Oba manželé se od sebe velmi záhy vzdálili, až nakonec zcela odcizili. Spojovala je láska k luxusnímu způsobu života, což bylo příliš málo k naplnění manželství. Nakonec se jejich vztah stal spíše vězením, kdy se začali nesnášet. Velkovévoda odjížděl na dlouhý čas do Prahy, kde se oddával hazardním hrám a vínu. Vzájemná nevraživost vyvrcholila odjezdem velkovévody roku 1708 zpátky do Florencie, aby se až do konce života nevrátil do Českého království, ani k manželce. Roku 1737 umírá v rodné Florencii a je upřímně oplakáván svými poddanými. Poslední odpočinek nalezl v bazilice sv. Vavřince. Poslední službou milovanému Toskánsku bylo, že prosadil, aby velkovévodství nikdy nebylo pohlceno Habsburským soustátím. Vzhledem k tomu, že manželství velkovévodů Toskánska zůstalo bezdětné, tak v důsledku politických dohod tehdejších velmocí Toskánsko připadlo císaři Svaté říše římské národa německého a manželu Marie Terezie Františku Lotrinskému. Velkovédvoda neměl vojenskou ani politickou sílu, aby zabránil přechodu svých zemí na Františka Lotrinského, ale zasadil se o to, že velkovévodství neztratilo suverenitu. František Lotrinský a rakouská císařovna Marie Terezie tak vládli Toskánsku z titulu velkovédů, nikoliv z pozice vladařů Rakouska.

Anna Marie Františka se po odchodu manžela nadále věnovala svým panstvím, žila nákladný život barokní šlechtičny dle svého postavení velkovédodkyně. Roku 1718 odkoupila hradčanský palác od Thun-Hohensteinů, který nechala přeměnit v honosné barokní sídlo dle velkorysých plánů architekta Matheye. Umírá roku 1741 a je pohřběna v Zákupech. Za pouhé dva roky umírá i Anna Marie Medicejská, poslední žena rodu di Medici. Rod Medicejských i Sasko-Lauenburských dávno vymřel. Ale dodnes na Hradčanském náměstí můžeme obdivovat bohatství a moc velkovévodů Toskánských - Toskánský palác. Ale na paláci najdeme jen dva erby Sasko-Lauenburských vévodů, nikoliv Toskánských. Snad takto Anna Františka vyjádřila odstup od rodu Medicejských...