Praha - Dokumentární film Vyšetřovatel režiséra Viktora Portela se vrací k objasňování válečných zločinů na Balkáně 90. let 20. století. Očima dlouholetého českého vyšetřovatele Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v nizozemském Haagu Vladimíra Dzura se film zamýšlí nad vnímáním tehdejších událostí dnešní společností v Chorvatsku, Srbsku i Bosně a Hercegovině. Film uvedou tuzemská kina od čtvrtka 9. března. Tvůrci ho dnes představili novinářům.
Fotogalerie
Dzuro byl roku 1995 vyšetřovatelem ICTY. Ve filmu se po 25 letech setkává s některými svědky masakru na farmě Ovčara nedaleko chorvatského Vukovaru a etnických čistek páchaných Željko Ražnatovičem, velitelem gardy srbských dobrovolníků, přezdívaným Arkan. Starosta Vukovaru po zatčení spáchal sebevraždu, Arkana zastřelili v hale hotelu.
Bývalá ředitelka nemocnice ve Vukovaru v poničeném sklepě zdravotnického zařízení vypráví o práci svých kolegů ve válečných podmínkách. Přeživší masakru v Ovčaře vzpomíná na svou vlastní popravu, jeden z vojáků zády ke kameře popisuje, jak zachránil před jistou smrtí několik svých známých. Část protagonistů zůstává ve stínu, od kamery odvrací tvář a dodnes se obává prozradit svou totožnost.
Slovo v dokumentu dostávají i srbský a chorvatský prokurátor. Oba mluví o nenávisti, se kterou se dodnes u některých spoluobčanů setkávají kvůli své snaze potrestat válečné zločince, které část veřejnosti dodnes považuje za hrdiny. Atmosféru filmu umocňuje práce s hudbou, zaujme i rapová skladba u závěrečných titulků.
Ve filmu se střídají záběry Dzura dnes a v době vyšetřování, svědectví dokreslují četné historické záběry. Jejich použití ve filmu nebylo podle režiséra Portela samozřejmostí, neboť archivy si za jejich převzetí účtují vysoké částky.
Příprava filmu trvala skoro čtyři roky, na Balkán jsme jeli dvakrát, řekl ČTK Portel. "Poprvé jsme vybírali respondenty a natáčeli rozhovory, podruhé jsme se věnovali samotnému obrazovému natáčení, které bylo vlastně krátké, asi 12 natáčecích dní," dodal Portel. Obyvatelé regionu jsou podle něj zvyklí na přítomnost zahraničních filmových štábů, ale nikoliv, aby se jich někdo ptal na jejich názor na tribunál, na "bolavou současnost".
"Země měly rozhodně zájem odsoudit pachatele jiných národností a byly v tom dost proaktivní, ale ve chvíli, kdy došlo na pachatele z jejich národů, tak tam vůle není vůbec žádná," říká Portel.
Dzuro zločiny na Balkáně vyšetřoval přes devět let, v současnosti vede kancelář Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN v New Yorku. Ve filmu připouští pochyby, zda od tribunálu neodešel předčasně. Na druhou stranu ale vysvětluje, že pach stovek tlejících těl člověk smyje, ale v mysli mu zůstanou napořád.
Portel je vedoucím filmové produkce neziskové organizace Post Bellum, snímek Vyšetřovatel je jeho celovečerním debutem. Je také kurátorem interaktivních výstav v Ústavu paměti národa. ČTK sdělil, že jeho dalším projektem bude dokument o synovi únosců letu ČSA 096 z Karlových Varů, kteří v roce 1970 unesli letadlo do západního Německa. Portel se bude věnovat osudu chlapce, který vyrostl bez rodičů s cejchem syna únosců a emigrantů.
Film Vyšetřovatel vznikl v produkci společnosti Frame Films, v koprodukci České televize, chorvatské televize HRT a balkánské pobočky stanice Al-Džazíra a ve spolupráci se společností Restart a s Post Bellum. Zejména chorvatská strana byla podle Portela nápomocná při vyhledávání a oslovování svědků historických událostí.
