Děje se tak jednou týdně a speciálně vycvičení psi tady pomáhají především lidem s postižením centrálního nervového systému, tedy po mozkové příhodě či úrazu mozku. Kromě pozitivní energie jim prospívá psí teplo a stimulační vliv srsti na nervová zakončení, psy používají i k relaxaci při polohování.
Pomoc prostřednictvím čtyřnohých chlupáčů vede nyní v Nemocnici Břeclav Renata Hasilová. Ta navštívila první únorové úterý pacienty právě s fenkou zlatého retrívra Wookie, ale canisterapeutických psů má celkem pět.
O týden později doprovodila čtyřletou fenku i její téměř devítiletá matka Ulima. „Wookie je již čtvrtá generace, se kterou se canisterapii věnuji. Cíleně si vybírám další generace podle povahy, štěňata se mi rodí do ruky u postele a celou dobu jsem s nimi v nejužším kontaktu,“ říká Hasilová.
Vnímavá fenka s temperamentem
Wookie je podle ní vnímavá aktivní fenka, která má temperament pro aktivnější práci a přímo se jí dožaduje. „Na druhou stranu se umí zklidnit, vyladit na klienta. Zvládá také polohování a u pacientů reaguje i na velmi drobné signály,“ vyzdvihuje canisterapeutka.
Co je canisterapie■ Canisterapie je formou rehabilitace, která přináší pozitivní vliv na rozvíjení motoriky. ■ Umožňuje také rozvíjení orientace v prostoru a čase, sociálního cítění, citové složky, podporuje komunikaci a má rovněž velmi pozitivní dopad na psychiku pacientů. ■ U čtyřnohé návštěvy je vždy přítomen majitel psa i zdravotnický personál. ■ Psi musí mít za sebou speciální výcvik a úspěšně složené canisterapeutické zkoušky. |
Břeclavská nemocnice poskytuje tuto formu péče po delší pauze. „V nemocnici jsme ji pacientům nabízeli už dříve, ale byl dlouho covid, a proto jsme ji museli přerušit. Teď ji můžeme nabízet znovu,“ říká mluvčí Eliška Windová.
Jiná zvířata zatím nemocnice k terapii využívat neplánuje. „Teď to zkoušíme se psy, jsou to stabilní zvířata,“ vysvětluje.
„Psí kousky“ si pochvaluje vedoucí fyzioterapeut Vladan Toufar. „Přítomnost psa má pozitivní vliv na psychiku a aktivizaci pacienta mnohdy dlouhodobě upoutaného na lůžku, který je vystaven nové a obtížné životní situaci. Nesmíme zapomenout také na radost a zpestření pro personál,“ říká Toufar.
Podle něj je pro pacienty návštěva psů radost, spojení s domovem, vzpomínka na vlastního psa i vytržení z každodenní reality nemocničního prostředí. „Je to střípek terapie, kterou naši pacienti potřebují. Ale pokud dáme střípek ke střípku, můžeme mít zrcadlo opět celé, byť často s trvalými stopami, které nemoci a úrazy způsobují,“ vysvětluje fyzioterapeut.
Tento druh terapie nemusí být vhodný pro každého. „Pacienty dopředu vytipujeme a případně ve spolupráci s terapeuty vyloučíme ty, kteří nesouhlasí nebo pro ně terapie není vhodná. Například kvůli celkovému zdravotnímu stavu, strachu, odmítání psa nebo alergii,“ vysvětluje Toufar.
