Praha - Nastupující prezident Petr Pavel bude hlavou státu odlišného formátu než jeho tři novodobí předchůdci, jde o přirozenou výměnu generací, míní historici, které oslovila ČTK. Pavlův nástup na Hrad ale nepovažují za historický zlom a jsou přesvědčeni o tom, že takové hodnocení je předčasné. Historici vyzdvihují sílu Pavlova mandátu díky přesvědčivému vítězství, ale varují před tím, že může časem vyprchat.
Pavel ještě nenastoupil do funkce, a je proto zbrklé říkat, zda jde o historický zlom, míní historik a politolog Jacques Rupnik z francouzské vysoké školy SciencesPo. Pavel je podle něj "kandidátem jiného typu", který nejspíš nenaváže na nikoho z trojice Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman.
"Havel nastolil koncept prezidentství, který svým způsobem navazoval na Tomáše Garrigua Masaryka. Prezident filozof, král, který je nad stranickým děním a nemá svou stranu. Havel měl vliv, který přesahoval jeho pravomoci. Měl silnou legitimitu, kterou čerpal z listopadu 1989," míní Rupnik.
Klaus a Zeman byli oba "politici, zakladatelé a vůdci dvou hlavních stran a bývalí premiéři", popisuje shodné body Rupnik. Tuto politickou zkušenost Pavel nemá, ale v dnešní době války na Ukrajině bude mít možná generál Pavel vliv jiného typu, dodal historik.
Za "přirozený proces" a "nástup nové generace, která už neodkazuje svoji legitimitu od revoluce 1989," považuje Pavlovo zvolení historik Jan Rychlík, profesor Oddělení moderních a soudobých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
"Pavel byl s revolucí spojen také, ale v jiném smyslu než jeho tři předchůdci. Byl totiž příslušníkem velmi úzké části předlistopadové elity, která přešla do nových poměrů, a navíc v nich takto výrazně kariérně uspěla," uvedla historička Adéla Gjuričová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. "Zlomem je jeho zvolení v tom smyslu, že nebyl v předcházejícím období důležitým politickým aktérem ani symbolem," dodala Gjuričová.
Gjuričová i Rupnik upozorňují na nesoulad mezi reálnými pravomocemi prezidenta vyplývajícími z ústavy a očekáváním. Je to "nešťastná konstelace českého prezidentství, v níž se pojí nepropojitelné: silný mandát přímé volby s minimálními pravomocemi, obrovská prestiž a krásné sídlo s totální izolací od většiny politického provozu," uvedla Gjuričová. Podle Rupnika může síla Pavlova mandátu časem vyprchat, ale předtím by mohl stihnout nastolit témata, která jsou pro společnost důležitá.
Rychlík upozorňuje na to, že voliče nezajímalo, co kdo z kandidátů dělal za komunismu, ale zejména co dělají dnes. Podle Gjuričové voličům nevadila ani absence konkrétnějších představ o obsahu Pavlovy práce a rozhodli se "pominout možnost poprvé zvolit prezidentkou ženu".
Mandát dosluhujícího prezidenta Zemana skončí dnes o půlnoci, Pavel se ujme funkce ve čtvrtek.
