V režii Adély Stodolové se v premiéře 16. března jako Charlie představí Martin Písařík, Raymonda ztvární Matouš Ruml. „Film nám pomohl dovysvětlit některé momenty, které nám během zkoušení nebyly jasné. Divadelní scénář je totiž přímo od autorů filmu,“ předesílá Ruml.
Kde jinde jste bral pro tak specifickou roli inspiraci?
Nejvíc mi dalo setkání s dospělými autisty, tedy lépe řečeno s lidmi, kteří mají poruchu autistického spektra. Měli jsme je tu v divadle, kde s námi mluvili o své diagnóze. Právě oni nám říkali, že slovo autista je pro ně velké stigma. Apelovali na nás, abychom tuto škatulku odstranili. To samozřejmě pomocí jedné inscenace úplně nejde.
O lidech s autismem se říká, že nemají emoce. To není pravda. Všichni mají dodnes v hlavě nějakou negativní vzpomínku z dětství nebo ze školy. Třeba jak byli šikanovaní. Akorát u toho mají zvláštní vjemy, třeba jim na tom utkvělo, že zrovna něco kapalo ze stropu. Všichni jsou ale silně emočně založení. Úplně stejně jako my, co tuto diagnózu nemáme.
Úplně nejvíc, co naší inscenací zmůžeme, je změnit přístup k osobám s poruchou autistického spektra.
