Nejhorší sucho za posledních 500 let. Tak označili čeští meteorologové období mezi rokem 2015 a 2020. Například v Libereckém kraji chybělo na konci této etapy oproti průměru 900 milimetrů srážek. Vzhledem k tomu, že průměrné roční množství srážek je tu 893 milimetrů, dá se říct, že zde v roce 2020 za posledních pět let v součtu chyběl celý jeden rok deště.
Přestože šlo o nejhorší období sucha za poslední půlku tisíciletí, neznamená to, že by se naši předkové nepotýkali se suchem už dlouhá staletí před námi. Potýkali a zanechali nám o tom dokonce jasný důkaz, který je zároveň výstrahou. Řeč je o takzvaných hladových kamenech.
Celý magazín |
Jde o kameny, které za běžných okolností nejsou viditelné, jelikož se nacházejí přímo v řečišti řek a obyčejně jsou pod vodou. Vynoří se, až když znatelně poklesne hladina v důsledku výrazného sucha. Ze všech míst v Česku jsou nejvíce proslavené hladové kameny v oblasti dolního toku Labe, zejména na Děčínsku, kde jich je minimálně patnáct.
Uvidíš-li mne, zaplač
Nejslavnější z nich se nachází přímo v Děčíně na levém břehu Labe pod Tyršovým mostem. „Uvidíš-li mne, zaplač,“ praví jeden z nápisů, který je v němčině vytesaný do skaliska. Hladové kameny totiž již v minulosti používali lidé jako jakýsi ukazatel míry sucha. Zároveň si na něj poznamenávali data suchých roků.
Zmiňovaný nápis jasně ukazuje, jaký problém sucho znamenalo už tehdy. Nejenže tvrdě dopadalo především na zemědělské oblasti, ale také na lidi, kteří řeku potřebovali ke své obživě, jako byli třeba lodníci.
„O tom, kdo přesně vyryl letopočty suchých let do pískovcových skal a balvanů kolem Děčína, mnoho nevíme. Obvykle je tu rok, ryska a iniciály. Ten nejstarší záznam zhotovil v době sucha 1616 někdo s iniciály F. L., čteme-li správně. Dobře známým autorem je Franz Mayer z Děčína, který zhotovil značky 1904, 1911 a 1921. Zda je autorem i značek 1930 a 1934, nevíme,“ popisuje Libor Elleder, historik a hydrolog z Českého hydrometeorologického ústavu.
Později v roce 1934 přibyl například také nápis „Neplač holka, nenaříkej, když je sucho, pole stříkej“.
Ne všechny rytiny se ale týkají sucha. Mimo jiné na kameni najdeme i datum konce 2. světové války a další historické milníky. „Hladový kámen v Děčíně je tedy svědkem stability děčínského koryta Labe a historie kolísání klimatu i společnosti,“ dodává Elleder.
Sucho v Poohří
V posledních letech se hladové kameny vinou sucha objevovaly velmi často. Zda se nad nimi letos řeka opět rozestoupí, je zatím otázka. Předpověď sucha podle serveru intersucho.cz předpokládá výraznější sucho v březnu a v dubnu především v Poohří a podél řeky Svitavy.
Na léto je předpověď o něco lepší, jelikož předvídá na většině území republiky půdních vlhkost mezi 30 a 50 procenty, přičemž vlhkost pod 50 procent znamená nedostatek vláhy v půdě.
