„Kompletní rekonstrukce bytu v historické zástavbě v Praze-Nuslích znamenala především změnu původní, nevyhovující dispozice poplatné stylu bydlení z první poloviny dvacátého století,“ vysvětluje architekt Ondřej Janků ze studia Collarch.
Skrz chodbu s knihovnou prostupuje světlo z ložnice dále do středu dispozice.
S projektem a jeho výsledky včetně dodržení rozpočtu byli autoři velmi spokojeni, proto jej přihlásili do soutěže Interiér roku 2022 v kategorii Nízkonákladové bydlení.
Uzávěrka již osmého ročníku soutěže pro architekty a interiérové designéry z České a Slovenské republiky byla 28. února 2023. Vítězové budou vyhlášeni na mezinárodním kongresu o bydlení, designu a architektuře Living Forum v pražském Centru současného umění DOX 16. května 2023.
Poznámka: fotografie vznikly ihned po dokončení rekonstrukce, před nastěhováním majitelů.
Nová dispozice
Původní stísněné místnosti směrem do klidného dvora jsou sjednoceny v jeden velký obytný prostor, zádveří nahradila kuchyň. Příčka mezi původním zádveřím a nově vzniklým obývacím pokojem se zrušila a místo ní je kuchyňský ostrůvek. Vzniká tak velkorysý a pro byt této velikosti netypicky vzdušný interiér, do kterého vstupujete přímo z chodby domu.
Dlouhý, ale úzký obývací pokoj směrem do ulice architekti rozdělili na ložnici, koupelnu se sprchovým koutem a malou knihovnu. Novou příčku mezi ložnicí, knihovnou a koupelnou nechali celou vyzdít ze skleněných tvárnic. Koupelna je díky tomu prosvětlena denním světlem i přes to, že je uvnitř dispozice bytu a bez vlastních oken.
„Skrz chodbu s knihovnou prostupuje světlo z ložnice dále do středu dispozice. Skleněné tvárnice nejsou čiré, ale pískované. Zajišťují díky tomu jak dostatek světla, tak i soukromí v koupelně. Siluety nahých postav jsou znatelné, ale rozmlžené, ‚cenzurované‘,“ říká architekt Janků.
Z pohledu z kuchyně je roh šatní skříně obložený tónovaným zrcadlem.
Výrazným prvkem obývacího pokoje je velká, jeden metr hluboká šatní skříň. Z pohledu z obývacího pokoje je osazena dveřmi z galvanicky pozinkovaného plechu. Efekt olejové skvrny se mění během dne a s množstvím světla v místnosti.
„Zdálo by se, že po čase tato paráda omrzí a bude působit spíše rušivým dojmem. Opak je však pravdou. Pohled na plechovou stěnu uklidňuje, barevně ladí s dřevěnou podlahou a odrazivost plechů prosvětluje jinak tmavý roh bytu,“ vysvětluje Ondřej Janků.
Podle něho hrubost povrchu plechů, nepřesnosti a škrábance z výroby ve fabrice vnášejí do interiéru příjemný industriální akcent.
Nejlepším interiérům roku 2021 vládly opět rekonstrukce. Podívejte se |
Z pohledu z kuchyně je roh šatní skříně obložen tónovaným zrcadlem. „Částečně tak plní funkci klasického zrcadla u vstupu do bytu. Zrcadlo jsme volili tmavě zabarvené, nikoli čiré. Je součástí hmoty skříně a barevně dobře sedí ke galvanizovaným plechům. Čiré zrcadlo by působilo rušivě,“ doplňuje architekt Janků.
Úložné prostory
Nestandardně vysoké kuchyňské skříňky se v horní části využívají jako sezonní úložný prostor pro celý byt. Kuchyňská linka s pracovní deskou je černošedá, opticky se tím propojuje s podlahou kuchyně. Prostor nad WC, přístupný z kuchyně, je také využívaný jako sklad.
Vodovodní a odpadní potrubí v místech původní koupelny se po změně dispozice ocitlo v exponovaném rohu obývacího pokoje. „Rozhodli jsme se jej nezazdít do šachty, ale zakrýt na míru ušitou a umělecky provedenou turnýrou (označení pro spodničku, která se začala používat v devatenáctém století – pozn. red.) ,“ popisuje Ondřej Janků.
Potrubí v turnýře nejenže zabírá méně místa v obývacím pokoji než klasicky vyzděná nebo sádrokartonová šachta, ale mění jinak rušivý prvek dispozice v originální umělecké dílo. Jistá stavební průzvučnost tohoto řešení navíc vnáší do interiéru kýžený akustický prvek.
Detail vodovodního a odpadního potrubí skrytého v turnýře
„Při vypouštění vany nebo pračky sousedů je slyšet v obývacím pokoji příjemný bílý šum tekoucí vody. Není to nijak rušivé, spíše uklidňující,“ dodává architekt s úsměvem.
Obývací pokoj je doplněný polohovatelnou stropní lampou. „Můžeme libovolně měnit rozmístění nábytku a svítidlo nad stolem tomu vždy přizpůsobit,“ prozrazuje Ondřej Janků.
Záclony v ložnici nezakrývají jen okno, ale celou stěnu. Tvoří jakousi oponu mezi interiérem a ulicí. Studio Lappa, které navrhlo záclony specifický pro tento byt, je opatřilo vtipným „šmírovacím pruhem“, průsvitným kusem látky ve výšce očí, kterým lze nakukovat na ulici před domem, i když jsou záclony zataženy.
V interiéru bytu můžete nalézt řadu dalších atypických prvků, například betonové či závěsné svítidlo nebo skříňové úchytky, které vznikly v dílně jeho majitelů. Vcelku se tak byt jeví jako citlivá kombinace původního historického interiéru se současným a lehce experimentálním charakterem nově vložených prvků.
Materiály a repase
Originální kazetové dřevěné dveře se v bytě bohužel nedochovaly. „Získali jsme však obdobné staré dveře i s obložkami z jedné demolice v Brně a osadili je přímo do skleněné příčky mezi knihovnou a ložnicí a dále i na WC,“ prozrazuje architekt.
Stěny bytu jsou jen lokálně vyspravené a natřené jednou vrstvou malby v lomeném odstínu bílé pro docílení decentní „flekaté“ textury.
Nová příčka mezi ložnicí, knihovnou a koupelnou je ze skleněných tvárnic. Siluety nahých postav jsou znatelné, ale rozmlžené.
Podlaha v ložnici je původní, prkenná. Prkna byla nově zbroušena a navoskována. Podlaha v chodbě a obývacím pokoji je nová, dubová, voskovaná. V předsíni a kuchyni se objevila nová velkoformátová dlažba se specifickou texturou litého betonu. Na WC se na podlahu využily zbytky původní dlažby, doplněné betonovou stěrkou.
