Zuzana má epilepsii a tři děti. Není jediná, nemoc lze zvládnout i v těhotenství

Příkladem toho, jak dobře a v pořádku může všechno proběhnout a dopadnout, je paní Zuzana, která trpí epilepsií od svých devíti let. Tehdy byla na návštěvě u babičky a náhle ztratila vědomí. Po sérii vyšetření v nemocnici jí lékaři diagnostikovali epilepsii. Díky účinné léčbě o své nemoci až do konce puberty téměř nevěděla. 

„Mívala jsem jen chvilky, kdy jsem byla na několik vteřin tzv. mimo a nic jsem si nepamatovala. Velké epileptické záchvaty se mi naštěstí vyhýbaly,“ vysvětluje Zuzana. 

V devatenácti letech ale špatně zareagovala na změnu léčby a dostala velký epileptický záchvat, po kterém skončila v nemocnici. A nezůstalo u jediného – následovaly další. Změnila lékaře i léčbu a počet záchvatů se ustálil na dvou ročně. Spouštěčem byl ve většině případů stres.

Těhotenství plánovala rok dopředu

V době, kdy chtěla s manželem založit rodinu, musela začít užívat léky bezpečné pro dítě a také kyselinu listovou, která u miminka pomáhá předcházet vývojovým vadám. Těhotenství řešila s odborníky asi s ročním předstihem.

Zuzana brzy otěhotněla a narodila se jí zdravá dcera, o tři roky poté ještě dvojčata. V obou těhotenstvích mladá žena prodělala epileptické záchvaty, kterým vždy předcházelo velké psychické vypětí. „V prvním těhotenství jsem prodělala dva epileptické záchvaty. Podruhé mě potkal pouze jeden,“ doplňuje Zuzana. 

Na své zdraví dbala i po porodu a snažila se záchvatům předcházet dodržováním nastaveného režimu. Kromě stresu u ní totiž bývá častým spouštěčem záchvatů také nevyspání. „O děti se hodně staral i manžel, abych si mohla odpočinout a měla dostatek spánku. Dcera byla naštěstí pohodové dítě, s dvojčaty to potom bylo složitější, ale i tak jsme to společně zvládli,“ vypráví Zuzana během Purple Day, tedy Světového dne epilepsie, který připadá na 26. březen. Režimová opatření se snaží dodržovat i nyní, když jsou děti starší. Dostatečně spí, nepije alkohol a vyhýbá se velké fyzické zátěži.

Počet záchvatů se většinou nemění

Ze statistik vyplývá, že většina žen s epilepsií zažije v těhotenství stejný, nebo dokonce menší počet záchvatů v porovnání s obdobím před otěhotněním. „Pravděpodobnost, že by žena prodělala epileptický záchvat přímo při porodu, je velmi nízká. Pokud navíc neměla záchvat v posledním roce, tak má 90% šanci, že se jí v těhotenství zcela vyhne,“ doplňuje Jana Zárubová z Centra pro epilepsie FN Motol, která je zároveň místopředsedkyní spolku EpiStop, který pacienty s epilepsií sdružuje.

Přečtěte si také:

Při epilepsii sportujte, radí lékařka. Pohyb usnadní několik pravidel

„V Česku žije přibližně 20 tisíc žen s epilepsií, které jsou zároveň v reprodukčním věku. Dnes máme spoustu možností, jak pacientkám, které plánují mateřství, nastavit vhodnou léčbu, aby byla co možná nejbezpečnější pro ně i jejich potomky,“ říká doktorka Zárubová.

Odborníci upozorňují, že je zásadní, aby ženy s epilepsií plánovaly početí dítěte s dostatečným předstihem. Až polovina z nich ale podle Zárubové přesto otěhotní neplánovaně.

„Některé typy léků na epilepsii jsou pro plod nebezpečné a měnit léčbu až v průběhu těhotenství je obtížné, proto je vždy dobré vše řešit ještě před početím. Pacientkám také doporučuji podstoupit podrobné vyšetření, které odhalí například nízkou hladinu vitaminu D nebo kyseliny listové. Ještě před těhotenstvím je pak doplníme,“ popisuje lékařka.

Lékařka: Hlavní je ženy neděsit

Při epilepsii v těhotenství je podle specialistů důležité, jakým konkrétním typem nemoci žena trpí a jak se u ní projevuje. Zatímco některé druhy záchvatů totiž nepředstavují riziko, jiné mohou být pro ženu i dítě nebezpečné.

Přečtěte si také:

U Apolináře se dá rodit ambulantně a jen s porodní asistentkou. Takhle vypadá nově otevřené centrum

Další věcí podle Zárubové je, že mnoho žen s epilepsií stále nemá ohledně svého reprodukčního zdraví dostatek informací. „Je důležité, aby pacientky nikdo nestrašil, ale zároveň jim nic netajil, a ony věděly a uměly se samy dobře rozhodnout, zda dítě chtějí a kdy,“ vysvětluje neuroložka a dodává. „Dívky a ženy s epilepsií často bojují s nízkým sebevědomím a mohou mít pocit, že si nezaslouží lásku ani mateřství. Tato stigmata je třeba bořit už v dětství.“ 

Ženy a epilepsie

Epilepsie ženám významně ovlivňuje život, dalo by se až říci, že více než mužům. Může mít vliv na plodnost a ovlivnit i pohlavní vývoj a menstruační cyklus.

Ženské hormony estrogen a progesteron totiž ovlivňují dráždivost mozku a mohou mít vliv na výskyt záchvatů. Vzhledem k tomu, že hladiny těchto hormonů během života a vlastně i během měsíce kolísají, je potřeba hledat správné dávkování léků.

Přečtěte si také:

Když léky na epilepsii nezabírají: lékaři zkoušejí operaci mozku i poslech hudby

Záchvaty podle cyklu

Některé ženy například mohou prodělávat záchvaty jen v určitých fázích menstruačního cyklu. V takovém případě mluvíme podle webu zenyaepilepsie.org o tzv. katameniální epilepsii.

„U některých žen se frekvence záchvatů zvyšuje těsně před menstruací nebo během prvních několika dní měsíčků. Předpokládá se, že je to způsobeno náhlým poklesem progesteronu v tomto období. U jiných žen se frekvence záchvatů zvyšuje naopak uprostřed cyklu, v období ovulace. V tomto případě se odborníci domnívají, že problém způsobuje rychlý nárůst hladiny estrogenu. U třetí skupiny žen se záchvaty vyskytují častěji ve střední až pozdní fázi cyklu (tzv. luteální). Bývá to, pokud nefunguje správně žluté tělísko (neprodukuje dostatečně progesteron) nebo nedochází k ovulaci,“ uvádí webová stránka.

Ženy epileptičky, které plánují otěhotnět, proto musí dopředu vše dobře naplánovat. Vývoj plodu totiž mohou ovlivnit jak samotná nemoc, tak i léky, které na ni žena užívá. „Všechny léky mohou představovat pro plod určité riziko poškození, ke kterému dochází ve velmi rané fázi vývoje plodu, tedy ještě dřív, než těhotenství vůbec potvrdíte. Proto je tak důležitá včasná příprava před početím,“ uvádí web zenyaepilepsie.org s tím, že ale platí, že rizika spojená s nekontrolovanými velkými epileptickými záchvaty jsou mnohem větší než rizika spojená s jejich léčbou v průběhu těhotenství.