Keňané opět vládli, Pražský půlmaraton vyhráli Konga a favoritka Kimaisová

Kipkorir Konga rozhodl trhákem na čtrnáctém kilometru a zvítězil s náskokem 23 sekund před Maxwellem Kortekem Rotichem z Ugandy, třetí skončil o pět sekund zpět další Keňan Geoffrey Kimutai Koech. Se snahou o třetí triumf v české metropoli neuspěl další reprezentant běžecké velmoci Benard Kimeli, vítěz z let 2018 a 2019 doběhl šestý téměř minutu po vítězi.

Vebr, český šampion na dráhové pětce, pro sebe rozhodl souboj s úřadujícím domácím mistrem v půlmaratonu Jiřím Homoláčem, kterého porazil o sekundu. Třetím českým běžcem v cíli byl Tomáš Křivohlávek (1:07:59).

„Od šestnáctého kilometru to bylo těžké, hodně foukalo proti... Já tam byl o pár metrů před Jirkou Homoláčem, ten se dokázal zachytit první ženy, tím mě docvakl a bojovali jsme až do posledních metrů,“ řekl České televizi Vebr.

„Jsem strašně rád, že jsem dokázal zvítězit mezi českými běžci, a čas je super. Ale upřímně jsem pomýšlel na lepší, protože čas pod 65 minut je standard pro univerzitní hry v Číně a na to bych chtěl časem cílit, třeba v nějakém jiném závodě,“ dodal čtyřiadvacetiletý běžec USK Praha.

Nejlepší Češkou byla Stewartová

Vedoucí žena letošních světových tabulek Jepchumbaová Kimaisová zvítězila s náskokem 42 sekund před krajankou Janeth Chepngetichovou a navázala na únorový triumf v půlmaratonu z Barceloně, kde dosáhla času 1:04:37. Třetí v Praze skončila Ftaw Zerayová Bezabhová z Etiopie (1:07:15).

Stewartová neuspěla s útokem na hranici 72 minut, ale potvrdila pozici české jedničky s náskokem 24 sekund před Terezou Hrochovou. Celkově devátá doběhla o dalších patnáct sekund zpět Barbora Macurová.

Stewartová po Pražském půlmaratonu: Vybouchly mi nohy, svět zrychluje

S výkonem a časem ale Stewartová spokojená nebyla. „Protože mi to nestačí ani na mistrovství světa. Bylo to dneska od začátku hodně na morál, nejsem si jistá, jestli jsem úplně ve formě,“ uvedla závodnice Spartaku Praha 4 v televizním rozhovoru.

Pro splnění limitu pro start na podzimním MS v silničních bězích v Rize potřebovala běžet alespoň o dvanáct sekund rychleji. Komplikací byl také obávaný vítr. „Přišlo mi, že se točí všude, kluci se mi snažili co nejvíc pomáhat, aby tomu větru zabránili. Ale kluci nejsou stěna, ten vítr jsem vždycky cítila,“ konstatovala běžkyně s osobním a národním rekordem 1:10:14.