Anna Bolavá: Ke dnu. Mrazivý příběh z maloměsta začíná nálezem mrtvé ženy v močálech
V močálech nedaleko města Řečovice objeví podivínský stařík tělo učitelky Heleny Divišové, manželky místního lékaře. Co se stalo? Kdo ji zabil? Její muž, který čeká dítě s jinou? Mezi lidmi se začíná roztáčet kolotoč spekulací a pomluv.
Román Ke dnu není klasickou detektivkou, spíše psychologickým dramatem. Proplétají se v něm osudy několika postav – lékaře Marka Diviše, který se právě stal vdovcem, jeho přítelkyně Milušky, její rodiny, matky samoživitelky Milady Vávrové a dalších. Mrazivý příběh z maloměsta, kde vztahy nebývají jednoduché, napsala držitelka ceny Magnesia Litera Anna Bolavá.
Kniha vyšla v roce 2017 jako volné pokračování autorčina úspěšného románového debutu Do tmy. Rozhlasovou podobu dostalo Ke dnu v brněnském studiu o rok později.
Anna Bolavá
Anna Bolavá (vlastním jménem Bohumila Adamová) se narodila v roce 1981 ve Strakonicích, dětství a mládí prožila ve Vodňanech. Po maturitě na tamním gymnáziu vystudovala bohemistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Debutovala v roce 2013 básnickou sbírkou Černý rok. V roce 2015 v nakladatelství Odeon vyšel její první román Do tmy, příběh nemocné ženy, která celý svůj život podřídila sběru léčivých rostlin. V následujícím roce za něj Anna Bolavá získala Magnesii Literu v kategorii próza, vznikla také stejnojmenná rozhlasová četba na pokračování.
Na její románovou prvotinu volně navazuje román Ke dnu, který vyšel v roce 2017. V Řečovicích (jejichž předobrazem byly zřejmě jihočeské Vodňany), kde každý každého zná, je jednoho podzimního dne v močálech nalezena mrtvá žena, a do stejného města se náhle vrací jiná živá žena.
V roce 2020 vydala Anna Bolavá román Před povodní, příběh Hany Strnadové, napůl člověka a napůl vodníka, a řeky – vykonavatelky spravedlnosti, který je poslední částí volné trilogie z jihočeského maloměsta. I podle tohoto románu byla natočena stejnojmenná rozhlasová četba na pokračování.
Nakladatelství Odeon, které je autorčiným domovským nakladatelstvím, vydalo v loňském roce její čtvrtý román s názvem Vypravěč. V příběhu malého Vítka Kříže a jeho bratra Jáchyma se tentokrát ocitáme na Běstvinách, místě jako stvořeném pro prastarou legendu. V zámecké zahradě, hluboko pod zemí, tam prý žije červ, kterého je třeba krmit – radostí, strachem, výčitkami svědomí a jednou za čas i něčím živým. Román je nominován na Magnesii Literu za prózu.
Anna Bolavá má na svém kontě i řadu povídek. Její texty najdeme například v tematických antologiích nakladatelství Listen. Několik povídek napsala také přímo pro Český rozhlas.
Související
-
Kletba. Šumavská legenda o cikánce, která na obyvatele Kašperských Hor seslala strašlivé prokletí
Příběh z 18. století, kdy cikáni byli štvanou zvěří, sepsal Jaroslav Jeroným Neduha. Kdysi mu ho vyprávěl hrobník od kostela svatého Mikuláše v Kašperských Horách.
-
Život je krásně tragikomický. Úsměvné historky ze socialistického mládí herečky Věry Hlaváčkové
Táta holubář, babička s jedním prsem, děda kvartální alkoholik, kmotra hraběnka a další lidé patřili k dětství a dospívání herečky Jihočeského divadla Věry Hlaváčkové.
-
O velkém rodinném tajemství vypráví románová prvotina Lukáše Bočka. Mohla by být i terapií
Učí češtinu a angličtinu, už roky vede hudební blog a teď vydal svou první knížku. Jmenuje se Zahrada mrtvých duší a Lukáš Boček ji charakterizuje jako psychologický román.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
