Rostoucí ceny ovoce a zeleniny ženou lidi k motykám, zájem o zahrádkaření roste

  8:58
Obliba zahrádkaření vzrostla již během pandemie covidu. Nyní ještě ve větší míře ženou lidi k rýčům, motykám, semenům a sazenicím extrémně vysoké ceny ovoce a zeleniny v obchodech. Přestože zdražení zasáhlo i zahrádkářský sortiment, vlastní pěstování se vyplatí. Obrací se k němu stále víc lidí.

Zvyšující se počet domácích pěstitelů vnímá Renata Křížová, majitelka Zahradnictví La Toscana v Trnavě u Třebíče. „Určitě to znát je, zahrádkářů přibývá. Hodně nakupují například sazenice zeleniny, doplňkový sortiment, dále i ovocné stromy nebo keře. Letos je ale sezona teprve na počátku, lidé ještě vyčkávají,“ uvedla Křížová.

Zdražení se podle ní v zahrádkářském sortimentu nevyhnuly hlavně různé substráty a hnojiva, rostlin se zatím růst cen tolik nedotkl.

Nejen senioři. Zahrádkářské kolonie lákají stále víc mladé rodiny s dětmi

Výrazně větší plochu než v minulých letech chce jedlým plodinám vyhradit na své zahradě v malé vesnici na Pelhřimovsku rodina Čížkových. „V minulosti jsme pěstovali jen něco málo kvůli dětem - pár jahod, kanadské borůvky, hrášek a nějaké bylinky na vaření. Letos jsme se ale rozhodli, že toho zkusíme dát na zahradu víc. Jako pětičlenná rodina totiž spotřebujeme ovoce a zeleniny hodně a v rozpočtu je to znát,“ popsala motivaci k aktivnějšími obdělávání záhonů Marie Čížková.

V plánu má například pěstování dýní, cuket či okurek. „V obchodě stojí jedna salátová okurka nevalné chuti kolem třiceti korun. Přitom zrovna tento druh zeleniny nevyžaduje moc péče, nemusí být ve skleníku, roste i na záhonu. To samé dýně a cukety,“ líčí žena.

Na zahradě u ní nebudou letos chybět ani brambory, mrkev a salát, do nově pořízeného fóliovníku zvažuje umístění paprik a rajčat, jež má její rodina v oblibě a v létě jich spotřebuje velké množství.

Nejvíce lidé ušetří pěstováním česneku

Dle zkušených zahrádkářů může právě u vícečetných rodin vlastní produkce ovoce a zeleniny rozpočtu notně ulehčit.

„Nedá se jednoznačně určit, které druhy se vyplatí pěstovat doma. Při pohledu na ceny zeleniny na pultech se dá říct, že všechno. Ale takovým dlouholetým ekonomicky zajímavým druhem je česnek. Český česnek je žádaný, a tím pádem i poměrně drahý, takže jeho pěstováním se dá výrazně ušetřit,“ míní Stanislav Kozlík, předseda Českého zahrádkářského svazu (ČZS).

Zahrady mají ustoupit plánovaným bytovkám, dlouholetí nájemci jsou proti

Záleží ale samozřejmě i na podmínkách, jež pěstitelé mají - někdo obdělává rozlehlou zahradu, mnozí nadšenci jsou zase rádi za malý kontejner na balkoně. Bez alespoň malého zápalu pro zahrádkaření a základních znalostí to ale podle Stanislava Kozlíka nejde.

„Je-li ale práce na zahradě pro člověka koníčkem a relaxací, vedlejší ekonomický dopad může pak být zajímavým benefitem navíc. Je ovšem otázka, jaký bude vývoj ekonomiky, inflace. Pokud by docházelo k ještě výraznějším nárůstům cen, mohly y se čistě ekonomické důvody rozšiřovat,“ zamýšlí se předseda ČZS.

O zahrádkářské kolonie se zajímají už i mladí

Zhruba 350 zahrádek mají zájemci k dispozici v zahrádkářské kolonii na okraji sídliště Stalingrad ve Žďáře nad Sázavou. Až na pár posledních pozemků jsou plně obsazeny. Obliba zahrádkaření tam rok od roku roste; nynější zvyšující se ceny ovoce a zeleniny tomu jen napomáhají.

„Přibylo i hodně mladých lidí a rodin s dětmi, za což jsme moc rádi. Lidé sice využívají své pozemky i k rekreaci - mají na nich třeba nějakou pergolu a vyžití pro děti, ale každý tam alespoň něco pěstuje,“ popsal Otakar Šuhaj, tajemník a místopředseda žďárské stalingradské organizace ČZS.

Dle jeho slov je logické, že lidé nyní začnou pěstovat i zdánlivě obyčejné druhy, jako je třeba mrkev, petržel, cibule nebo červená řepa. A už nyní v kolonii také přibývá nově vysazených ovocných stromků, a to nejen běžných druhů, jako jsou jabloně či švestky, ale třeba i pro Vysočinu netypických broskvoní.

„Nelze se divit - když se dnes podíváte do regálů obchodů, je to s cenami opravdu hrůza a děs,“ říká dlouholetý zahrádkář.

Při nákupu osiv dejte přednost českým firmám

Otakar Šuhaj potvrzuje, že při současných cenách se vyplatí pěstovat více méně cokoli, i když se dá očekávat, že v letní sezoně ovoce a zelenina o něco zlevní. Výrazněji lidé podle něj mohou ušetřit u plodin, jež nepotřebují skleník, ale stačí jim „obyčejný“ fóliovník. Jde třeba o okurky, rajčata, papriky.

„Ty stojí v obchodě opravdu hodně, paprika klidně 120 korun za kilo. A přitom i na malé ploše skleníku či fóliovníku se jich dá vypěstovat velké množství. Navíc chuť a kvalita domácích plodin se nedá s kupovanými vůbec srovnat,“ vyzdvihl Šuhaj.

Česká rajčata mají spasit sousední trhy, zájem o ně je ve třech státech

I on zaznamenal zdražení osiva a dalšího zboží, ač to pro někoho nemusí být na první pohled patrné. „Například semena paprik F1, co kupuji, stojí pořád stejně, ale kusů je v balení polovina,“ říká Šuhaj.

Pro zájemce z řad stalingradských zahrádkářů se snaží výbor shánět některé věci za nižší cenu - třeba hnojivo se kupuje ve větších baleních, takže vyjde levněji. „Každému pak odvážíme dle potřeby,“ přiblížil Šuhaj.

Stanislav Kozlík doplňuje, že před nakupováním se také vyplatí porovnávat ceny. „A v případě třeba nákupu osiv je lepší dát jednoznačně přednost českým firmám, které podléhají přísné kontrole a jsou i zákaznicky prověřeny,“ dodává.

O kompost mají zájem zahrádkáři i zemědělci

Produkce vlastního kompostu je pro většinu zahrádkářů samozřejmostí. Jen málokterý se totiž vzdá možnosti získat kvalitní hnojivo v podstatě bez nákladů. Kompost vyřeší, kam odkládat bioodpad ze zahrady, nadšenci do něj mohou nosit i rostlinné zbytky z kuchyně – třeba slupky z brambor, okrojky z ovoce a zeleniny, kávovou sedlinu. Pro urychlení zrání, jež by mělo trvat nejméně rok, lze použít i speciální přípravky.

Ale i lidé, kteří kompost založený z různých důvodů nemají, mohou toto hnojivo záhonům dopřát. Kromě koupě pytlovaného kompostu v obchodě lze využít i služeb kompostáren. Ty jsou v řadě měst a obcí na Vysočině.

Jedním z nich je Pelhřimov, kde kompostárna funguje přes dvacet let a provozují ji Technické služby města Pelhřimova (TSMP). Dříve byl výsledný produkt využíván pro potřeby města a TSMP při údržbě veřejné zeleně. Od roku 2018 je ale jako registrované organické hnojivo k dispozici i veřejnosti a soukromým zemědělcům. A zájem stoupá. „V roce 2021 občané zakoupili 385 tun a v roce 2022 již 411 tun tohoto velice kvalitního materiálu. A soukromí zemědělci si jej pomalu začínají kupovat také,“ popsala ředitelka TSMP Eva Hamrlová.

Mezi veřejností je největší zájem o propagační akci Nakopej si pytel, při níž je rozdáván kompost zdarma obyvatelům Pelhřimova a jeho místních částí. Vlastními silami si lze nabrat jeden pytel hnojiva.

Letos tato akce připadá na 22. dubna. Zájemci mohou do kompostárny v Myslotínské ulici dorazit mezi osmou hodinou a polednem.