Historik: Papež František pomohl zachránit během diktatury nejméně 30 lidí

 Jezuita Jorge Mario Bergoglio, který stojí od roku 2013 v čele katolické církve jako papež František, pomohl během vojenské diktatury v Argentině zachránit nejméně 30 lidí. V rozhovoru s deníkem El País to řekl Carlos María Galli, historik, který koordinuje výzkum postojů katolické církve během diktatury v letech 1976 až 1983. Na začátku Františkova pontifikátu se objevila kritika, která se týkala právě jeho počínání v období vojenského režimu v Argentině.

Papežovi kritici v roce 2013 poukazovali na spornou roli, kterou podle nich Bergoglio, tehdejší vedoucí jezuitské provincie v Argentině, sehrál v letech diktatury. Argentinský investigativní novinář Horacio Verbitsky napsal, že Bergoglio odňal ochranu svého řádu dvěma jezuitům, které následně unesli a mučili námořní důstojníci, kteří patřili k opoře vojenské diktatury. Verbitsky to napsal ve své knize El Silencio (Mlčení) na základě svědectví jednoho z pronásledovaných jezuitských kněží Franze Jalicse. Ten po zvolení Bergoglia do čela katolické církve prohlásil, že se smířil s minulostí a považuje ji za uzavřenou kapitolu. Druhý unesený jezuita Orlando Yorio v roce 2000 zemřel.

Podle Galliho jsou pochybnosti nad chováním pozdějšího papeže součástí politického boje v Argentině. "Když ho považovali za podporovatele opozice, tak na něj začali útočit," řekl Galli španělskému tisku. "Bergoglio pomohl zachránit nejméně 30 lidí," dodal Galli v odpovědi na otázku, co dokumenty říkají o počínání dnešního papeže v době diktatury.

Katolická církve v Argentině se za své chování během vojenského režimu v roce 2000 omluvila. Argentinští biskupové také iniciovali historický výzkum ohledně počínání církevních představitelů v letech 1976 až 1983. Výzkum se zabýval především dokumenty z církevních archivů a vedl ho právě Galli. Papež František nechal digitalizovat dokumenty ve vatikánských archivech, které se týkaly období vlády vojenské junty v Argentině, a poskytl je historikům. Po pěti letech zkoumání komise vydala třísvazkovou studii La verdad los hará libres (Pravda vás učiní svobodnými).

Dokumenty, kterými se zabývali odborníci, představovaly především žádosti o pomoc ze strany příbuzných pronásledovaných lidí. Strategie, kterou si katolická církev v letech diktatury zvolila, nebyla podle Galliho moc efektivní. Církevní hodnostáři režim veřejně nekritizovali, během soukromých jednání s vojenskými představiteli však žádali o propuštění zadržených či objasnění osudu lidí, kteří náhle zmizeli a byli zřejmě uneseni a pak zabiti. Většinou však ze strany představitelů režimu dostávali jen vyhýbavé a mlhavé odpovědi. Podle Galliho část církevních hodnostářů měla pro režim sympatie.

Podle oficiálního životopisu Bergoglio působil v letech 1973 až 1979 jako vedoucí jezuitů v Argentině. V letech 1980 až 1986 pak vedl jezuitskou kolej svatého Josefa v Buenos Aires. Do nejvyšších pater argentinské katolické církve se dostal v roce 1992, když ho papež Jan Pavel II. jmenoval pomocným biskupem v Buenos Aires. V roce 1998 se stal arcibiskupem v Buenos Aires a v roce 2001 kardinálem. V roce 2013 ho kardinálové zvolili papežem a od té doby vystupuje pod jménem František.

Související

Více souvisejících

Papež František

Aktuálně se děje

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Palestina

Palestina se chce v Haagu připojit k obvinění Izraele z genocidy

Palestinští představitelé požádali Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu jménem "státu Palestina" o povolení připojit se k případu Jihoafrické republiky, která obviňuje Izrael z genocidy v Pásmu Gazy. Vyplývá to z žádosti zveřejněné v pondělí.  

před 5 hodinami

Joe Biden

Biden veřejně označil Trumpa za usvědčeného zločince

Americký prezident Joe Biden v pondělí označil svého volebního rivala Donalda Trumpa za usvědčeného zločince. Učinil tak poprvé poté, co byl Trump minulý týden soudem shledán vinným v případu uplácení a podvodu. Informovala o tom agentura na AFP.

před 6 hodinami

Aktualizováno před 13 hodinami

Klára Dostálová

Volby do Evropského parlamentu 2024 PŘEHLEDNĚ: Kdo má největší šance?

Češi si v pátek a sobotu zvolí 21 zástupců, kteří je pro roky 2024-2029 budou zastupovat v Evropském parlamentu. Kandiduje pestrá paleta stran a hnutí s ještě zajímavějšími kandidáty. EuroZprávy.cz vám představí některé z nich. Ve volebním klání se vyskytne 30 stran nebo hnutí. Již dříve jsme přinesli prohlášení některých politických subjektů ohledně jejich priorit. 

včera

M142 High Mobility Artillery Rocket System je americký lehký salvový raketomet vyvinutý v 90. letech pro US Army umístěný na podvozku vozidla M1140 z rodiny nákladních transportních vojenských strojů FMTV.

Ukrajinci zasáhli ruské území raketomety HIMARS, tvrdí ruské zdroje

Ukrajinci už zřejmě využili zbraně americké výroby proti ruskému území. Raketomety HIMARS měly v neděli mířit proti Belgorodské oblasti. Podle tamních úřadů bylo při útocích zraněno šest lidí. Ukrajinci smí tyto zbraně používat pouze pro obranu Charkovské oblasti, tedy proti vojenským zařízením, které ohrožují její bezpečnost.

včera

včera

Volby do EP jsou referendem o domácí situaci. Členské státy EU trápí různé věci

Evropská unie je unikátním spojením 27 zemí a volby do Evropského parlamentu, které se odehrají během tohoto týdne, to dokazují. Svátek evropské demokracie může ukázat na její slabé i silné stránky. Každý členský stát přináší něco jiného k jednacímu stolu, zároveň ale každý z nich má své vlastní domácí problémy, které do evropské politiky promítá. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy