Na první pohled vypadá jen jako nevzhledný šesticentimetrový kousek železa. Při bližším ohledání však pozorovatel spatří malý zlatý křížek vtepaný do hřebu na jeho širší straně. Před několika staletími měli lidé jasno - nenápadný předmět spojovali s ukřižováním Ježíše Krista v Jeruzalémě. V létě roku 2020 hřeb vyzvedli badatelé ze spolku Naše historie z utajené skrýše v severní zdi kostela svatého Jiljí premonstrátského kláštera v Milevsku.
"Vedle ozdob ze zlatého a stříbrného plechu jsme ve skrýši objevili hřeb označený zlatým křížkem. Podařilo se tak vyzvednout artefakt, který středověká společnost považovala za jednu z nejvzácnějších relikvií na světě," uvedl Pavel Břicháček ze Západočeského muzea v Plzni, vedoucí tehdejšího archeologického výzkumu.
Že se jedná o výjimečný předmět, kterému lidé v minulosti přisuzovali nadpřirozené vlastnosti, potvrzuje i výzdoba relikviáře, ve kterém byl hřeb uschován. Dubová schránka byla natřena přírodním ultramarínem, což je dodnes barva cennější než zlato.
Nález se podařilo datovat do čtvrtého století, kdy byl kult pašijových, tedy velikonočních relikvií na samém začátku. Právě v té době, roku 325, se při vykopávkách v Jeruzalémě prováděných na příkaz římského císaře Konstantina podařilo nalézt kříž označovaný za ten, na kterém byl Kristus ukřižován. Stal se z něj hlavní symbol křesťanství a jeho úlomky se dodnes uchovávají na mnoha místech v Evropě.
Železný hřeb z Milevska zatím není možné vystavit trvale. Nejprve je potřeba zabezpečit mikroklimatické podmínky, dokončit analýzy a restaurátorské práce. Krátkodobá výstava je proto mimořádnou příležitostí spatřit předmět na vlastní oči. Její součástí bude i přednáška pro veřejnost plánovaná na 13. dubna.
"Těší nás, že můžeme výstavu zahájit na Velký pátek. Symbolicky na den největších křesťanských svátků," uvedl náměstek hejtmana Jihočeského kraje pro oblast kultury Pavel Hroch. Kraj na výstavě spolupracuje s klášterem v Milevsku i s premonstráty na pražském Strahově. "Byli bychom rádi, kdyby se co nejdříve podařilo vybudovat muzeum, jehož dominantou bude právě tento hřeb," dodal náměstek.
Všechny části milevského relikviáře, kovové ozdoby i samotný hřeb prošly konzervací a analýzami v laboratořích. Odborníci prováděli konzervační, restaurátorské i průzkumné práce v uplynulých dvou letech jako součást záchrany výjimečného kulturního dědictví kláštera v Milevsku. To vše pod záštitou a za finanční podpory Jihočeského kraje.
Svatý hřeb z Milevska
- Mimořádná výstava Prácheňského muzea v Písku, 7. až 16. dubna 2023
- Doprovodná přednáška pro veřejnost se koná ve čtvrtek 13. dubna od 16 hodin v přednáškovém sále muzea.
Tajnou chodbu končící středověkým trezorem se podařilo objevit na jaře 2020. Badatelé a jeskyňáři nejprve odjížděli z Milevska s tím, že je trezor prázdný. Po jeho pracném vyčištění od nánosu mnohasetletých nečistot v něm nalezli jen lidské ostatky a drobné zlaté ozdoby, které mohly být součástí většího relikviáře.
Další zkoumání způsobu, jak se do podobných pokladnic cennosti ukládaly, však vedlo k novému průzkumu. "Pro větší bezpečí nestačilo předměty položit na podlahu. V trezoru někdy bývalo tajné místo, kam se poklad ukryl," popsal Petr Chotěbor z Odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky. "Pod katedrálou svatého Víta ležely cennosti například v další těsné prostoře, kam bylo možné vsunout jen ruku," uvedl příklad.
Tým spolku Naše historie vedený geoinformatikem Jiřím Šindelářem se proto s plzeňským archeologem Pavlem Břicháčkem do milevského kláštera vrátil. Miniaturní kamera pak v otvoru po vyhnilém trámu na dně trezorové kobky objevila další předměty. Při vyzvednutí obsahu skrýše byl mezi nimi i zdánlivě obyčejný kousek železa.
Řadu otázek, které s sebou nález přinesl, se už vědcům podařilo rozluštit. Neskrývá se však pod zlatým křížkem v hřebu ještě další těleso? Jak celý relikviář původně vypadal? Z jaké doby jeho obsah pochází? Kdy byl do skrýše uložen? Další záhady na vyluštění teprve čekají.
