Josef Mánes ve Valdštejnské jízdárně    

Jako vzpomínku  dnes publikujeme poslední článek Věry Beranové pro !Argument. Věra Beranová nás opustila 4. května letošního roku.

Věra Beranová připomíná významnou malířskou osobnost a zve nás na výstavu věnovanou Josefu Mánesovi.

V pražské Valdštejnské jízdárně, tedy v prostorách Národní galerie, se otevřela výstava věnovaná jedné ze stěžejních výtvarných osobností 19. století Josefu Mánesovi. Národní galerie tak splácí alespoň částečně svůj dluh a tím je myšleno koncepčně prezentovat osobnosti českého světa výtvarného umění. K těm bezesporu patří Josef Mánes. Svým způsobem tuto mezeru v dramaturgii pražského výtvarného života suplovala Galerie Kooperativy, která reprezentační výstavou vzpomněla stoletého výročí Mánesova narození v květnu 1820.

Současná výstava věnovaná Josefu Mánesovi, kterou pořádá Národní galerie, je instalovaná v jedinečném prostoru Valdštejnské jízdárny. Výjimečnost zážitku jistě podtrhne i začínající jaro Valdštejnské zahrady, kdy má výstava trvat do 16. července. Prezentované exponáty (je jich na 400) odpovídají celkovému zaměření výstavy, která nese název Josef Mánes: člověk – umělec – legenda. Pramenem zde nejsou jen umělecká díla, včetně originálu jako například Kalendářní desky Pražského orloje ze sbírek Muzea hlavního města Prahy, ale jsou to v podstatě také historické prameny, které dotváří Mánesův život, jeho společenskou situaci. Jsou to rovněž fotografie, korespondence, dobové tiskoviny. U příležitosti výstavy vychází katalog a dvě publikace zaměřené na mladé publikum: Josef Mánes ⁠ přítel a umělec a Mánes. Obrazy do kapsy.

Tento metodický přístup při koncipování výstavy je typický pro současnou prezentaci osobností výtvarného života. Právě šíře možných pramenů seznamuje návštěvníky s podstatou chápání tvorby, významu osobnosti v kulturním a dobovém kontextu historické etapy.

Mánesova tvorba, ale i jeho někdy docela dramatický osobní život – to bylo vždy velmi zajímavé a přitažlivé. Jeho hodnocení bylo často v centru zájmů nejen uměleckohistorického, ale i obecně společenského. O tomto zájmu svědčí řada publikací vycházejících v minulém století. Hodnocení jeho tvorby prošlo různým výkladem. Na konci 19. století často fungoval jako ikona generace Národního divadla. Později zde sehrává roli jeho tvorba jako jakýsi odkaz národoveckého pojetí. Význam Josefa Mánesa, ke kterému se vztahovala celá jedna generace, představuje název uměleckého spolku Mánes založeného v roce 1887, kde prvním starostou se stal Mikoláš Aleš. Toto sdružení přes mnohá protivenství existuje dodnes. Především v minulém století, a to nejen díky spolku Mánes, se realizovalo mnoho přehlídek Mánesovy tvorby v rámci souborných výstav. Vycházela také řada textů: od odborných studiích (řešících například různé techniky Mánesovy tvorby) až po texty zabývající se životními osudy jak Josefa Mánesa, tak osudy celé rodiny. Je to především půvabný text Františka Kožíka, který byl také zfilmován pod názvem Paleta lásky.

Už vlastní narození Josefa Mánesa v podstatě předurčilo jeho životní pouť. Narodil se v roce 1820 do známé rodiny malířů, umělců. Byl to nejen otec Antonín, ale také bratr Quido, sestra Amaliestrýc Václav, který byl dokonce dvakrát ředitelem Akademie a učil mladého Josefa.

Současná výstava ve Valdštejnské jízdárně představuje Josefa Mánesa nejen jako vynikajícího malíře, ale také jako významnou osobnost své doby – to v podstatě definuje název výstavy: Člověk – umělec – legenda. Představuje nám jedinečného autora 19. století a to ve všech polohách jeho tvorby. Tedy nejen jako krajináře, kde krajina nemá u něj jen svou romantickou podobu, ale má své poselství, vlastenectví, slovanství, přecházející do alegorie, symbolů. Prezentovat tento postoj se Mánesovi podařilo také v rámci monumentálních úkolů (například Kalendářní deska Pražského orloje).

Byl autorem řady portrétů, z nichž jsou zvlášť ceněny ženské a dívčí portréty. Nejznámější je Josefina, portrét líbezné ženy, ke které se váže řada interpretací. Mánes pobýval většinou v Praze, ale rád se nechal inspirovat vesnickým prostředím, když pobýval na zámku Čechy pod Kosířem u svých mecenášů. Jeho náměty se zde rozšířily, vznikla řada jedinečných kreseb a grafických listů z tohoto prostředí. Mánes žil svou dobou. Například o tom svědčí návrh sokolského praporu nebo ilustrace k rukopisům. Současná výstava ve Valdštejnské jízdárně rozšiřuje pohled, vnímání a hodnocení jednoho z nejvýznamnějších autorů, v podstatě zakladatele moderního výtvarného projevu.

Ilustrační obr.: Josef Mánes, Public domain, via Wikimedia Commons

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.