Herečka a zpěvačka Světlana Nálepková (62) nemá příliš štěstí v lásce. Po dvou nevydařených manželstvích žila dlouhá léta s fotografem Václavem Pleskou (43). Jenže tenhle vztah už je také minulostí. Co se mezi nimi během těch dvanácti let dělo?
Už začátek hereččina partnerství s Václavem Pleskou (43) byl provázen nejasnostmi. Zatímco si společně užívali dovolenou v Toskánsku, na Plesku prasklo, že dál loví na seznamce jiné ženy.
S o devatenáct let mladším partnerem pak prošla Nálepková několika krizemi, ale po čase se zdálo, že vše špatné je zažehnáno. Po dvanácti letech ale jejich láska skončila definitivně!
Herečka a zpěvačka nemá příliš štěstí v lásce.
Končíme! Nebo ne?
Roku 2015 prošli první velkou zkouškou, když Pleska odjel pracovat do Anglie. Tehdy se téměř nevídali a začalo se mluvit o jejich rozchodu. Vztah sice slepili, ale k vysloveně úspěšnému konci to ani tak nevedlo.
O dva roky později Nálepková přiznala, že to v partnerství s Pleskou opět velmi skřípe. Nechtěla to moc konkretizovat, jen řekla, že to není na dobré cestě. Útrapy však znovu přešly a oni jeli vesele dál.
Místo stvrzení lásky přišel pád
Když se blížilo jejich desáté výročí, začalo se mluvit o tom, že by se mohl pár vzít. Herečka ale upřímně přiznala, že je pro ni sice Pleska velkou oporou, ale svatba pro ni není zárukou štěstí. Necítila potřebu nic měnit. Uběhly další dva roky a místo svatby je tu rozchod na spadnutí!
Tentokrát už vážně a bez návratů. Pleska tehdy na svých sociálních sítích napsal citát spisovatele Paula Coelha (75), cosi v tom smyslu, že Světlanu miluje, ale je třeba si prostě uvědomit, kdy se nějaká etapa uzavírá.
Čas pro sebe, aby se srovnala
Herečka po rozchodu sdělila, že má srdce stále otevřené, a odjela si vyčistit hlavu do Indie. Absolvovala šestnáctidenní trek v horách, bohužel v počasí, že by psa nevyhnal.
Herečka si přesto expedici pochvalovala. Měla dost času přemýšlet nad tím, co se stalo a co si z toho má vzít. Snad se Nálepková dostatečně očistila a třeba konečně potká partnera, se kterým opravdu zestárne.
