Krušné hory – "Zachraňme krušnohorské bučiny: setkání v Litvínově" Takto je nazváno na sociálních sítích setkání týmu Greenpeace s veřejností, které se koná zítra, tedy ve středu 12. dubna, v aule Scholy Humanitas v Litvínově od půl sedmé večer. Ekologičtí aktivisté chtějí s místními rozvířit debatu o tom, co se děje v Krušných horách a jakým způsobem se kácí původní bukové lesy.
„Nejde o přednášku, ale o debatu s místními. Potřebujeme problematiku kácení původních lesů pojmout víc systémově, protože se to neděje jen v Krušných horách. Potřebujeme najít způsob, jak přimět stát, aby se více zabýval ochranou takovýchto jedinečných porostů," vysvětlil mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek. Kampaň ochrany bukových lesů v Krušných horách má na starosti Nikol Krejčová. „Lesy ČR požádali loni o kácení v okolí Litvínova. Krajský úřad rozhodl o určitém omezení v jejich požadavcích. Odvolali jsme se jak my, tak oni a nyní to řeší Ministerstvo životního prostředí ČR, přičemž v jednom případě už rozhodl o obnovení řízení," popisuje aktuální situaci v otázce kácení lesů v blízkém okolí Litvínova. Ekologové požadují, aby se nejstarší části lesů nekáceli vůbec, případně jen stromy, které hrozí pádem v okolí značených cest. „Chceme ale předejít tomu, aby někdo řekl, že jde o nebezpečné stromy a vykácel je všechny. Rádi bychom, aby se v takových případech udělal dendrologický posudek," podotýká Krejčová.
Účastníkům setkání chtějí aktivisté poradit, jak pomoci při záchraně lesů – například dokumentováním stavu porostů i výskytem chráněných živočichů. „Tyto lesy jsou součástí evropsky významné lokality východního Krušnohoří. V případě vyhlášení CHKO Krušné hory by se určitě vymezily zóny, kde by se nekácelo vůbec. Jde ale o to, kdy k tomu dojde. Aby vůbec bylo co chránit. Staré bukové lesy jsou nenahraditelnou biodiverzitou, nelze na ně hledět jen z hospodářského hlediska," vysvětluje Krejčová.
Nevole s masivním kácením bukových lesů napříč Krušnými horami trvá již několik let. Aktivisté Greenpeace podávali podněty k České inspekci životního prostředí například i na Lesy ČR, které kácely dvousetleté buky u Litvínova. Otázka možné ochrany Krušnohorských lesů zazněla proto také na zasedání zastupitelů v Litvínově i Horním Jiřetíně, kde se vykácely rozsáhlé holiny nejen nad Jezeřím. Určitý kompromis s některými hospodáři vyjednal Krajský úřad Ústeckého kraje. Úřad uzavřel smlouvu se společností I.H.Farm, která patří nevlastní dceři Pavla Tykače Olze Chabr Grillové. „Podařilo se vyjednat, že část lesů je zcela bezzásahová, v části se může těžit jen výběrově, tedy že tam nebudou vznikat rozsáhlé holiny. Není to moc, ale je to aspoň něco pozitivního," hodnotí smlouvu starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt.
Přesto pro město boj o lesy v Krušných horách přímo nad Horním Jiřetínem nekončí, právě naopak. „Hospodaří zde několik soukromých majitelů a jeden z nich se chová naprosto nehorázně. V Mariánském údolí vytěžil celé jižní svahy, ponechal jen několik tenoučkých pásů stromů. Odbor životního prostředí Krajského úřadu Ústekého kraje nám již potvrdil, že se tak stalo nezákonně. Zastupuje nás v této otázce právník. Nevím nyní, jaký bude přesný postup, zda budeme podávat podnět my, nebo krajský úřad. Ale s ohledem na to, co v dané lokalitě, která je přírodní zásobárnou vody a je nyní naprosto zničená, provedli, rád bych tento případ dotáhl před soud," neskrývá své rozhořčení Vladimír Buřt. Na setkání s ekology by rád zašel, nicméně bude mimo region.
Mluvčí krajského úřadu Magdalena Fraňková potvrdila, že v daném rozsahu a způsobu kácení potřeboval majitel lesa získat povolení od krajského úřadu jako příslušného orgánu ochrany přírody. „Takový souhlas vydán v daném případě nebyl. Dne 17. 3. 2023 nabylo právní moci rozhodnutí, kterým byl souhlas odepřen," dodala Fraňková.
Ochranou krušnohorských lesů a podporou majitelů lesů, kteří se snaží o obnovu zničených porostů, se stát zabývá několik desetiletí. V osmdesátých letech pokrývaly vrcholky Krušných hor mrtvé pahýly stromů. Tehdy se snažili lesníci torza nahradit výsadbou smrků, bříz, modřínů a olší. Místní podmínky, tedy v zimě velkou námrazu a silné poryvy větru a celoroční nadprůměrný stav vysoké zvěře, však tyto dřeviny s výjimkou modřínů nezvládají. Místo smrku pichlavého se nově vysazuje smrk ztepilý, původní buk a jeřáb. Majitelé lesů dostávají na přeměnu lesa milionové dotace. Další miliony stát poskytuje na vápnění půdy, protože zdejší půda je vlivem průmyslu velmi kyselá. Dřevo z místních lesů zpravidla končí na pilách na německé straně Krušných hor.
Fotografie Vladimíra Buřta, starosty Horního Jiřetína, které zaslal Krajskému úřadu Ústeckého kraje.
