Nová reedice knihy Čavargoš Tery Fabiánové vychází u příležitosti Mezinárodního dne Romů. Oslavuje svobodu, odvahu a soucit s bližním

“Dílo promlouvá jak k dětem, tak k jejich rodičům, oslavuje odvahu, vynalézavost, svobodu a v neposlední řadě soucit s bližním,” uvedlo Nakladatelství Kher, které knihu vydává, v tiskové zprávě. Teru Fabiánovou (1930–2007) a romistku Milenu Hübschmannovou (1933–2005), která se na knize podílela, pojila nejen úzká spolupráce neumožňující jednoznačně oddělit jazykový a obsahový vklad obou aktérek, ale i vzájemné přátelství.

První verzi Tuláka napsala Fabiánová maďarsky, protože pouhé tři roky školní docházky absolvovala v rodném Žihárci na jihu Slovenska, který byl po vídeňské arbitráži v roce 1938 připojen k fašistickému Maďarsku. Záhy nato se na Romy začaly vztahovat segregační zákony.

Za důležitou součást české literatury považuje dílo Fabiánové držitelka několika scenáristických cen a autorka dětských knih Irena Hejdová. „Romským dětem otevírá dveře k českému jazyku, neromským k romskému, je psaná srozumitelně a chytlavě, doprovázena moc krásnými ilustracemi, co víc si u dětské knihy přát. Dnešní svět je rozmanitý a barevný a je skvělé jeho rozmanitost zprostředkovat i těm nejmenším čtenářům,“ uvedla Hejdová.

“Ať už se česká společnost vidí jakkoliv, něco si přiznává nerada – že má tvrdé srdce a že se rychle stahuje do sebe. I proto žije spíše vedle svých menšin než s nimi, což se samozřejmě týká i Romů, které odstrkuje na okraj společnosti. Dojemný a zároveň dobrodružný příběh Tery Fabiánové o pejsku Tulákovi může být jednou z věcí, která tyto hranice mezi dětmi rozbije. Nakonec je to právě literatura, která zbavuje lidi předsudků, lidi malé i velké, chudé i bohaté, majoritu i menšiny,” doplňuje redaktorka a literární kritička Eva Klíčová.

Příběh psa Tuláka může být čten jako pohádka pro děti a zároveň jako alegorie o tom dobrém i špatném v nás lidech. Zdánlivě obyčejný voříšek Čavargoš se toulá po kraji, poznává lidi a psy všeho druhu a jak to mezi nimi chodí. Z naivního a namyšleného štěněte, které uteklo z rodného statku, protože chtělo ochutnat svět, se stává odvážný a obětavý pes. Domov nalézá u Romů, možná proto, že se jim v mnohém podobá. I když je Tulák všude odstrkovaný a opovrhovaný, umí se o sebe vynalézavě postarat, neztrácí smysl pro vtip ani chuť do života. Vůči privilegovaným tohoto světa je kritický, s bezmocnými soucítí, pomáhá jim a ochraňuje je.

Napínavé i dojemné příhody střídají důvtipné rozhovory s fenkou Bindou, holubem Cyrilem nebo kozou Beži. Právě pro originální situační a jazykový humor bývá kniha oceňována. Neméně důležitý je však její přínos v zachycení dobových reálií společnosti před listopadem 89. Tristní životní podmínky v osadách, jejichž obyvatelé za lepší sociální postavení platili cenu v podobě ztráty mateřského jazyka, kultury a hodnot i narušení rodinných vazeb.

Komunistický režim neuznával Romy jako národnostní menšinu a snažil se je asimilovat, což poznamenalo i vznik Tuláka. Nemůžeme ho přesně datovat, nicméně v roce 1986 byl Hlavní redakcí pořadů pro děti a mládež v Československé televizi uveden kvazi-dokumentární film režisérky Jany Ševčíkové Tulakóna, jehož scénář podle úvodních titulků „z vyprávění Terezy Fabiánové zaznamenala a z rómštiny přeložila Milena Hübschmannová“. Děj, který v zásadě převypravuje pozdějšího Tuláka, se odehrává ve slovenských osadách, účinkuje v něm celá řada romských naturščiků, mj. z pražského folklorního souboru Perumos, doprovodnou hudbu napsal Jiří Stivín a v roli zlého cirkusáka účinkuje známý bohém a odpůrce režimu Josef Žluťák Hrubý. Tento raritní snímek, který ukazoval realitu života Romů bez příkras socialistické propagandy, byl navíc po mnoha cenzurních zásazích podle pamětníků vysílán pouze jednou v pozdní večerní hodině a pak rovnou putoval do trezoru.

Tulák byl knižně vydán až ve svobodných podmínkách v roce 1991 péčí drobného, dnes již neexistujícího nakladatelství Apeiron kunsthistoričky Olivy Pechové. V bouřlivém porevolučním nakladatelském kvasu však titul nespravedlivě zapadl. Veřejnost však mohla zaznamenat jeho audioverzi, kterou pro Český rozhlas v roce 1999 načetl Vlastimil Brodský.

Aktuální jazykově zrevidovanou a nově ilustrovanou edici připravilo nakladatelství romské literatury KHER, které umožňuje žijícím autorům romského původu překonávat institucionální překážky a publikovat, stará se o odkaz již zesnulých romských spisovatelů a rovněž čtenářům zprostředkovává tvorbu Romů ze zahraničí v českém i romském překladu. Novému vydání vtiskly originální charakter obrázky nastupující hvězdy dětské ilustrace Magdaleny Rutové a grafické zpracování studia Čumlivski&Horváth.

Tera Fabiánová začínala v roce 1970 psaním vlivných a hojně následovaných fejetonů do věstníku Svazu Cikánů-Romů Románo ľil. Ve své pozdější povídkové činnosti tematizovala nejen nelehký úděl romské ženy, ale také napětí v romsko-českých vztazích. Nesla si pro romskou komunitu obtížné stigma rozvedené a intelektuálně založené ženy. Její intimní poezie reflektující mj. rozpor mezi úlohou ženy jako matky a milenky na jedné a umělkyně na druhé straně tematizuje osamění „podivínky“, která nikam nepatří a je odsouzena k nepochopení. Široká veřejnost se měla možnost seznámit s její básní Štěstí přichází ke mně v roce 2001 díky projektu Poezie pro cestující, která byla vystavena v soupravách pražského metra.