U Parkinsonovy nemoci hraje důležitou roli dopamin. Až polovina pacientů trpí depresemi, vysvětluje lékař

Co vědci vědí o chemii mozku u jednoho z nejčastějších neurodegenerativních onemocnění dnešní doby, popisuje ve Studiu Leonardo Robert Jech, přednosta Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice a zástupce ředitele a předseda Vědecké rady Národního ústavu pro neurologický výzkum.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prakinsonova nemoc

Do dalších Parkinsonovy choroby patří některé ze spektra demencí (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

„Parkinsonova choroba způsobuje zánik nervových buněk v lidském těle, přesněji v určitých strukturách mozku,“ uvádí vědec.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Studio Leonardo. Moderuje Lenka Pištěková

Nemoc začíná v mozkovém kmeni a postupuje směrem nahoru k thalamu a k mozkové kůře. „V mozkovém kmeni nemoc postihuje buňky zejména v tzv. černé substanci. U pacientů s Parkinsonovou nemocí ale tato část není černá, protože tyto buňky chybějí,“ říká vědec.

Právě tyto chybějící buňky vytvářejí látku zvanou dopamin. „Černá substance je továrnou, která dopamin vytváří a dodává jej dalším oblastem mozku, které ho potřebují ke své správné funkci,“ dodává. 

Chybějící dopamin se začne projevovat nejen v lokálním místě, ale ve všech dalších propojených strukturách. „Hovoříme o poruše motorických sítí, tedy najednou nefunguje řádně komunikace s mozkovou kůrou, thalamem, mozečkem i s frontálními okruhy, které jsou zapojené do emotivních a kognitivních okruhů,“ upřesňuje Jech. 

Navrtat lebku a umístit elektrody. Parkinsonovu chorobu léčí hluboká mozková stimulace

Číst článek

„Proto Parkinsonova nemoc není jen onemocnění motorického systému, ale nějakým způsobem se propíše i do funkce spojené s afektivitou. Proto hovoříme o tom, že tato choroba není jen neurologické, ale neuropsychiatrické onemocnění,“ vysvětluje.

U těchto pacientů se psychika mění zejména v souvislosti s depresí. „Nalézáme ji nepoměrně častěji než u jiných osob, trpí ji až 50 procent z nich. Záleží samozřejmě na stadiu onemocnění,“ uvádí. 

Do dalších projevů Parkinsonovy choroby patří některé ze spektra demencí, ale úbytek mentálních schopností se kvalitativně liší od lidí trpících Alzheimerovou nemocí, upozorňuje lékař.

„U Alzheimerovy nemoci jako by, technicky řečeno, vypadla databáze nebo harddisk, ale u pacientů s Parkinsonovou chorobou jako by nefungoval správně procesor; data k dispozici jsou, ale chybí exekutivní schopnost s nimi pracovat,“ popisuje. 

Nestačí jen dopamin

Jednou z možností, jak pomoci nemocným Parkinsonovou chorobou, je doplnit chybějící dopamin. „Ten se ale nevstřebává žaludkem a je třeba najít jiný způsob, jak ho do těla dopravit,“ říká lékař Jech. 

Čeští vědci chtějí co nejdříve odhalit počátek Parkinsonovy choroby. Analyzují řeč i tváře

Číst článek

„Látka Levodopa se po podání dostane cévami až do mozku, kam vstoupí, tam se z ní vytvoří dopamin, který skutečně pak obsadí chybějící místa. Důležitá je ale také dynamika, jakou látku tělu dodáváme, a ta se velmi mění v případě polknutí tablety, což může vést k nepříjemným stavům,“ dodává. 

Pak je třeba zvážit pokročilé systémy léčby. „Například použití pumpičky, která dodává látku v mikrokapkách třeba na sliznici tenkého střeva nebo ve formě trvalé podkožní infuze,“ popisuje. 

„Další velmi účinnou metodou je hluboká mozková stimulace, procedura velmi účinná, pokud je nasazena včas. Pacienta sice nevyléčí, ale dokáže se nemoci přizpůsobit,“ shrnuje některé z možných metod léčby Parkinsonovy nemoci Robert Jech.

Poslechněte si celé Studio Leonardo v audiozáznamu. Moderuje Lenka Pištěková.

Lenka Pištěková, oci Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme