Od prohraného sedmého semifinále uběhla zhruba hodina. Petr Dědek postával kousek od třinecké kabiny, která právě zažila erupci radosti. Netvářil se vesele. Gratulace k bronzu přijímal s úšklebkem. „Zařízli nás rozhodčí, to nešlo. Často nás během série poškodili. Potvrdil mi to i šéf disciplinárky Viktor Ujčík,“ ulevil si.
Zklamání by se dalo krájet. Majitel klubu, který letos slaví 100 let, chtěl titul. Nic jiného ho nezajímalo. A nyní se musel sklonit před dříči z Třince, kteří míří do pátého finále v řadě. „Bylo to blízko,“ věděli v pátek v útrobách arény Dědek, hráči, trenéři i fanoušci.
Dědek se opět zlobí na sudí. Šéf Třince je brání: Kdo to má vydržet? Toleranci |
A právě ti už během zápasu na chodbách arény opakovali v různých skupinkách: „Hrajeme do kopce.“ Tím měli na mysli nepřejícnost rozhodčích, která nejen v jejich očích vygradovala až brutálním zákrokem na nejlepšího hráče Dynama Lukáše Sedláka, který spáchal útočník Ocelářů Libor Hudáček.
„V 7. zápase takhle naskočit někomu na hlavu, když vedeš 2:1??Mělo být 5 minut plus do konce úplně jasně,“ napsal na Twitter třeba mistr světa z roku 2010 a dlouholetý hráč NHL Jakub Voráček.
Majitel klubu se jako diplomat nechoval
Jenže realita byla jiná. Hudáček dostal pouze dvě minuty a led zasypaly odpadky. Fanoušci, kteří v Pardubicích hokeji rozumí a svou nevoli tímto způsobem dávají najevo výjimečně, reagovali podrážděně. „Jednoznačné ovlivnění zápasu a celé série,“ řekl k zákroku Dědek.
Sporných a nepískaných zákroků bylo skutečně hodně a málokdy se rozhodčí rozhodli ve prospěch Východočechů. V některých případech, jako třeba při jasném faulu na Roberta Říčku na konci pátého duelu, to přímo bilo do očí. Komise rozhodčích to vysvětlila špatným postavením mužů v pruhovaném.
Ostuda a ovlivněný výsledek. Pardubický majitel Dědek ostře zkritizoval sudí |
Jasně že rozhodčí nemají lehkou práci a že občas něco přehlédnou. Ovšem nejen Petr Dědek má nyní pocit, že těch nedorazů na úkor jeho klubu bylo až příliš.
On sám přitom vlétl do českého hokeje velmi razantně a nebral si servítky. Kritizoval velice adresně a silně poměry v extralize a navrhoval radikální změny. Dostal se do konfliktu s vedením celé soutěže a někteří už před play off měli obavy z toho, jak se jeho činnost v zápasech projeví. To, co funguje v byznysu, nemusí být k užitku ve specifickém sportovním prostředí.
„Moc nám to nepomáhá. Bylo by lepší to moc nevířit. Otočí se to proti nám, nemám z těch jeho mediálních výstupů radost,“ uvedl jeden z činovníků klubu po únorovém zápase na ledě Sparty Praha. Právě v něm poprvé mělo Dynamo velmi silný pocit, že je rozhodčí několikrát poškodili. Paradoxní je, že hokejové Pardubice nezažívají podobnou situaci poprvé. Je to už více než 20 let, kdy do ligy podobně hlasitě vtrhl manažer Zbyněk Kusý. Také se nebál ostré kritiky poměrů v českém hokeji a pouštěl se do různých sporů.
Pardubice - Třinec 1:2. Jízda favorita končí, Kacetl v závěru zlikvidoval nájezd |
Výsledek? Klub se sice herně i ekonomicky rychle zvedal, ale zpočátku fanoušci odcházeli ze zápasů play off s podobně hořkými pocity jako v pátek večer. Stačí připomenout sedmé čtvrtfinále z roku 2001, ve kterém dnešní Dynamo těsně podlehlo Vítkovicím. Jindy usměvavý útočník Otakar Janecký poslal tehdy v přímém přenosu ČT rozhodčí vulgárním způsobem kamsi a obvykle flegmatický obránce Aleš Píša dokonce fyzicky napadl rozhodčího, za což později inkasoval trest na 15 zápasů. Tak moc velká panovala v aréně frustrace ze způsobu pískání vypjaté série.
Pocit křivdy fanoušci už poznali mockrát
Podobně smutný večer pak Pardubice musely strávit v sedmém finále 2003, kdy podlehly Slavii Praha 0:1. Trenér Miloš Říha se mohl uvztekat, co chvíli nadával rozhodčím v otevřených vrátkách střídačky. Slávističtí fanoušci na ty pardubické posměšně mávali kapesníčky a naznačovali jim, že Pardubice pořád jenom „brečí“.
Až po této hořké zkušenosti Kusý ubral na mediálních výstupech, začal být diplomatičtější, změnila se kultura klubu, organizace se začala starat hlavně sama o sebe. Výsledkem byl titul v roce 2005 a pak další v letech 2010 a 2012.
Klečící Jan Košťálek a za ním Tomáš Hyka těžce kousají vypadnutí z play off hokejové extraligy.
A právě tento krok nyní čeká na Dynamo. Má všechny předpoklady ho zvládnout. Pozitivní je, že po sedmém duelu s Třincem samotní hráči i trenéři nemluvili, nebo jen velmi okrajově, o nějakých křivdách a chyby hledali hlavně u sebe. Moc dobře věděli, že se jim vlastně celou sezonu nedařily přesilovky, že občas ztratili koncentraci a že některé opory se zrovna nepotkaly v klíčový okamžik s formou.
A právě tento přístup je může ke kýženému titulu přivést už třeba za rok. Kádr zůstane víceméně pohromadě, Petr Dědek bude své Dynamo dál dotovat, fanoušci budou i nadále plnit halu. A pokud se všichni poučí z letošních chyb, je jen otázkou času, kdy se zase bude slavit hokejový titul na Pernštýnském náměstí.
