Jelikož jde o nepůvodního živočicha, vzbuzuje výskyt želvy nádherné v NP Podyjí obavy kvůli jejímu vlivu na místní ekosystém. Vedení parku by proto bylo radši, kdyby se u nich nevyskytovala.

Želvu nádhernou s typickými žlutými skvrnami objevili při čištění potoka pracovníci čistírny odpadních vod. „Nechali jsme ji v přírodě, akorát jsme ji přesunuli na jiné místo. Vrátila se ale zpátky tam, kde jsme ji našli poprvé,“ řekl Martin Dvořák, starosta Hnanic, jejichž okolí tvoří příroda národního parku.

Výskyt takové želvy ve volné přírodě je raritou. Podle zoologa z národního parku Zdeňka Mačáta ji mohl někdo úmyslně vypustit. „Když je želva malá, skutečně působí hezky a roztomile. Nicméně je to dravé zvíře a relativně rychle roste. Čím je větší, tím spíš se může lidem přestat líbit. Navíc bývají agresivní, tak je majitelé vypouští ven,“ vysvětluje Mačát a dodává, že kousnutí od ní poměrně bolí.

Želva nádherná se stává pro přírodu pohromou, chovatelé ji pašují i do zoo

Problematická může být svou konkurencí původním druhům – především rybám a obojživelníkům. Želva potřebuje vyhřátý prostor. Ideální jsou vyvýšená místa, kde například hnízdí ptáci. „Jsou doložené i případy, kdy želva dokáže odehnat rodiče, čímž zabrání vysazení snůšky,“ poukazuje Mačát, jak může škodit ostatním zvířatům.

Dokáže se velmi dobře adaptovat na nové podmínky a může se dožít až čtyřiceti let. Na Znojemsku už dříve pozorovali želvu nádhernou v blízkých Konicích v požární nádrži. Přestože se řadí na seznam invazních druhů, k jejímu odstranění u nás nedochází a želva se v přírodě nechává dožít.

Bojovat s některými nepůvodními a invazivními druhy rostlin a živočichů bude pro ochránce přírody jednodušší díky nové evropské legislativě. Podle ní jde v praxi o co nejrychlejší odstranění nebo regulaci těchto druhů tak, aby nedocházelo k jejich dalšímu šíření. Novela například upravuje procesní postupy a případně odstraňuje některé překážky, které by naplňování požadavků na regulaci invazních nepůvodních druhů bránily.

Na seznamu invazních druhů je na jihu Moravy třeba muflon, kvůli němuž zmizely vzácné rostliny. Řadí se sem i přemnožené nutrie či masivně rozšířená netýkavka žláznatá – fialová bylina původem z Himálaje.

Na unijní seznam se však všechny nepůvodní druhy, které ochránce přírody v tuzemsku trápí, nedostaly. Typickým příkladem je trnovník akát, ten v Podyjí roste na více než sto hektarech. Existuje sice účinná šetrná metoda v podobě herbicidů, ale tato odborná práce vyjde ročně asi na půl milionu korun.