Ve čtvrtek 13. dubna proběhl v pražském Paláci knih Luxor křest knihy Vetřelec. Čerstvá držitelka Ceny Jiřího Marka na něm připomněla, že se jedná o poslední příběh série.
Poměrně dost autorů tvrdí, že začali psát, protože už neměli v knihovně co číst nebo se jim nedostávalo příběhů ve stylu, jaký by se jim líbil. Na tom není nic divného, časem k tomu může dospět leckdo. Ale když někdo začne takhle uvažovat už v pětadvaceti letech, má k tomu doma dvě děti a třetí na cestě, následně vydá svůj literární debut a hned za něj vyhraje cenu za nejlepší detektivku roku, to už tak běžné není.
Až do loňského roku byla nejmladší držitelkou Ceny Jiřího Marka spisovatelka Michaela Klevisová, která se stala laureátkou téhle ceny ve svých dvaatřiceti letech. Loni ji na předávání cen překonala šestadvacetiletá Kristýna Trpková. Oceněný román Stvůra je prvním titulem série s dvojicí vyšetřovatelů Laurou Linhartovou a Adamem Benešem.
Pokud se někdo obával vysoko nasazené laťky, obával se zbytečně. Hned v dalším románu Vesnice potvrdila Kristýna Trpková své kvality. Stvůra dosáhla v době psaní tohoto článku na webu Databáze knih hodnocení 85 %, Vesnice za ní „zaostává“ o pouhé procento, zato Vetřelec (vyšel už v březnu tohoto roku) má zatím velmi slušných 91 %. Už od vydání a následného úspěchu prvotiny mladá autorka rozdává rozhovory a její profil se objevuje v různých magazínech, takže není divu, že si může na křest další knihy pozvat za kmotru známou herečku. Kmotrem třetí knihy se stala Zuzana Kajnarová, která namluvila audio verzi první knihy. Její tvář patrně znáte z mnoha televizních i filmových roli, za všechny mohu jmenovat třeba stále aktuální krimi seriál Specialisté nebo oblíbenou filmovou pohádku Anděl Páně.
Název Vetřelec jistě leckomu připomene slavný sci-fi horor Ridleyho Scotta, kde neznámý mimozemský netvor likviduje posádku vesmírné lodi. Kristýna přiznává, že ji před volbou tohoto titulu leckdo odrazoval, ale že si ho od začátku chtěla prosadit za každou cenu. Knihu dopsala mnohem dříve, než jí vyšel první titul série. Když pak za něj dostala už výše zmíněnou cenu, mohla si více „vyskakovat“, jak se smíchem podotýká, a titul prosadit. Dodává, že se ostatně motiv „vetřelce“ táhne celou knížkou.
Pro ty, kdo si dvojici hlavních postav oblíbil, bude možná zklamáním, že jde o poslední titul série. Autorka nechce, aby se z jejich příběhů stal nekonečný seriál, i když má postavy ráda. Obdobně to cítí třeba i při sledování oblíbeného televizního seriálu. Navíc podotkla, že třetí příběh původně ani neměl vzniknout. Zuzana Kajnarová považuje autorčino rozhodnutí za dobré, ani ona sama nemá ráda natahované příběhy. Měla by namluvit i druhý a třetí díl série a cení si toho, že autorka stojí o to, aby další díly načetla právě ona a vydržela kvůli tomu čekat delší dobu, až se uvolní z jiných povinností.
První díl se odehrává v autorčiných rodných Holicích (a zároveň současném bydlišti) na Pardubicku, děj druhého románu zasadila do fiktivní vesnice u Šluknova, nejsevernějším městě České republiky a ve třetím dílu se opět vrací do Holic. K umístění děje do svého bydliště jí vede podle vlastních slov jistá pohodlnost, nicméně podstatnější důvod podle ní spočívá v tom, že má respekt z linie policejního vyšetřování, které se snaží popsat co možná nejvěrohodněji. A k tomu může přispět dobrou znalostí prostředí, ve kterém se děj odehrává.
Čtenáři se často ptají autorů, jak vidí své postavy, jak podle nich vypadají, koho připomínají, nebo kdo by je podle nich mohl hrát ve filmu. Kristýna má velmi přesnou představu, jak Laura a Adam vypadají, ale nechce se s ní svěřovat čtenářům, aby je neochudila o možnost představit si tyhle postavy podle jejich fantazie. To naopak Zuzana Kajnarová při čtení scénářů pochopitelně vidí sebe, ale jinak si nesnaží postavy nějak představovat. Ohledně načítání audioknihy uvádí, že by interpret měl zachovat určité tajemství, které nesmí být ochuzeno kvůli dominantnímu hereckému projevu (nehraje pouze Linhartovou, čte celý příběh), ale také to nesmí být nuda.
Návrat ke dvojici Linhartová-Beneš v budoucnu nejspíš nehrozí. Kristýna říká, že už má „napsáno dopředu“ až do roku 2027, ale Laura ani Adam v dalších příbězích nejsou (navíc ani do budoucna nechce preferovat hlavní ženské postavy). Je zvyklá psát v poměrně „vražedném“ tempu. Po porodu třetího dítěte (v červnu 2021) dokázala za rok a půl napsat šest knih. Stvůru napsala podle svých slov za tři a půl měsíce, na Vesnici potřebovala o měsíc méně a Vetřelec jí zabral dokonce jen měsíc a půl. Z napsaných titulů jí vyšly už čtyři, kromě zmíněné trilogie ještě vydala v roce 2021 samostatný detektivní román Rozsudek smrti.
Kristýna Trpková se aktuálně těší na vydání svého prvního psychothrilleru, který ponese název Někdo z nás a měl by vyjít v příštím roce. Doufejme, že si povede stejně dobře jako příběhy Laury a Adama.
