Na svoje šance jsme si počkali, říká Voženílek. Proč sám sobě nadával?
Daniel Voženílek
|
Foto: Marian Ježowicz, hcocelari.cz
I v druhém finálovém utkání byli hradečtí hokejisté střelecky aktivnější, jenže ani tentokrát nebrali první výhru v sérii. V prodloužení je totiž srazil z povedeného kontru Daniel Voženílek, který zapsal už čtvrtý kanadský bod v sérii.
„Neřekl bych úplně, že to je snový start do série. Jsem za to ale rád, máme dva body, a to je hlavní,“ neskrývá svoji spokojenost po konci duelu.
Voženílek přitom nebyl dlouho ústřední postavou Ocelářů. Sice připravil jubilejní 60. gól pro Martina Růžičku v play off české extraligy, čímž jej dostal do čela této statistiky, další nabídnuté příležitosti ale neproměnil.
„Trochu jsem si už po těch šancích nadával,“ říká směrem k nevyužitým příležitostem pardubický odchovanec. „V první třetině jsem měl úplně prázdnou branku a trefil tyčku,“ naráží Voženílek na situaci z 18. minuty, kdy Machovského zachránila branková konstrukce.
„Martin Marinčin říkal, že trpělivost růže přináší. A měl ve finále pravdu, my si na ty šance počkali."
V jeho hlase ale i tak zněla úleva po druhé výhře. „Martin Marinčin říkal, že trpělivost růže přináší. A měl ve finále pravdu, my si na ty šance počkali, věřili jsme, že může přijít a přišla,“ ohlíží se za vítězným zásahem v prodloužení, ve kterém se však většinu času Slezané bránili. „Hradec hrál prodloužení velmi kvalitně,“ oceňuje výkon svého soupeře v nastaveném čase 27letý forvard.
Druhé finále rozhodl v prodloužení Voženílek
Sám také připouští, že to ze strany úřadujícího mistra nebylo v této části zápasu úplně ono. „V prodloužení jsme možná byli až moc pasivní, ale na to se už nikdo ptát nebude. Dali jsme gól a vyhráli,“ má jasno hráč, který v letošní sezoně zapsal tři starty za reprezentaci.
Obraz hry byl jinak ve středu velmi podobný tomu, co se na královehradeckém zimním stadionu odehrávalo o den dříve. Mountfield se většinu zápasu snažil tvořit, zatímco Třinec trestal z nabídnutých situací. „Hradec má kvalitní hráče a asi nemůžeme čekat, že je budeme celou dobu přehrávat. Jsou ve finále a takhle hrají celou sezonu,“ říká Voženílek. „My ale čekáme na svoji šanci a věříme v naše schopnosti,“ hlásí.
„Je před námi ještě hodně práce a musíme se na to dobře připravit.“
Svěřencům trenérů Motáka a Országha se navíc ve vyřazovacích bojích nebývale daří na venkovním ledě. V Pardubicích během semifinále vyhráli třikrát, nyní si odváží dvě vítězství z Hradce. „Jestli hrajeme venku nebo doma… Prostě to tak vyšlo a nevím, zda to hraje nějakou roli,“ odmítá urostlý forvard teorii, že jsou Třinečtí silnější venku než doma.
Vedením v sérii 2:0 se tak Slezané dostali do poměrně komfortní pozice a mohou snít o tom, že sérii ukončí již v neděli. „Bylo by to hezké, ale furt jedeme ve stejném tempu. Takhle daleko vůbec nepřemýšlíme,“ zůstává pevně nohama na zemi čtvrtý nejproduktivnější hráč Ocelářů ve vyřazovacích bojích. „Je před námi ještě hodně práce a musíme se na to dobře připravit,“ zároveň dodává.
Růžička dal už devátý gól v play off
Kdo by čekal nějakou divočinu, co se týče vyloučení a různých potyček, tak musí být zatím z průběhu finálového boje o Masarykův pohár zklamán. Během prvních dvou duelů se totiž jenom devětkrát vylučovalo, z toho dva tresty byly uloženy současně a jeden pro Marinčina byl čtyřminutový. „Je to férové, rozhodují ale samozřejmě přesilovky a oslabení. Ani jeden tým nechce dělat žádná zbytečná vyloučení,“ podotýká Voženílek.
Větší porce emocí se čekala i v tom smyslu, že to byl právě Voženílek, který na začátku ledna spustil drobnou přestřelku v médiích poté, co ostrým zákrokem vyřadil na šest týdnů ze hry hradeckého Okuliara. „Asi by nebylo ani vhodné, kdyby se něco takového dělo. Oba týmy chtějí hrát hokej a v tomhle smyslu nemám moc co dodat,“ uzavírá střelec vítězného gólu ve druhém finále.
Share on Facebook
