Zlé znamení, Milostný kruh, Medvědí humoreska a další povídky Josefa Kopty

Josef Kopta se narodil v roce 1894 v tehdy ještě rakousko-uherských Libochovicích na břehu řeky Ohře. Vystudoval obchodní akademii a dokonce byl dlouhé roky zaměstnaný v oboru, vykonával práci v libochovické pojišťovně, později dokonce v České průmyslové bance v Praze. S první světovou válkou ale přišla pro Koptu povinnost narukovat do armády, kde setrval až do roku 1925. Tehdy začal fungovat jako redaktor Lidových novin a Národního osvobození. Díky dobré znalosti ruského jazyka také překládal texty. Později byl znám především jako publicista a autor skvělých a originálních próz či fejetonů.

Milostný kruh

České středohoří, odkud Kopta pocházel, pro něj bylo velkou inspirací. Rád ve svých textech popisoval známé a jemu také tak blízké konce země. Prostředí jeho próz je tedy většinou venkovské, dokáže také skvěle vystihnout atmosféru, jako bychom přímo cítili vůni trávy a sluneční svit.

Povídka Milostný kruh je příběhem mladého muže, milovníka zvířat. Celý jeho život se točí kolem krav, koní, psů, koček, s velkou vášní o tom všem hovoří. Zdálo by se, že tu není nic, co by ho z jeho idylky mohlo vytrhnout. Vše se ale změní, když mu tamější baron dá velmi neobvyklý úkol...

Zlé znamení

Nešťastná láska bolí pořád stejně – dnes jako před sto padesáti lety, kdy mladičký básník topící se v dluzích čekal v naději i v obavách na dopis od své přítelkyně. Jenže ne od té, které kdysi přísahal lásku, nýbrž od básnířky Karolíny Světlé dávno provdané za jiného – za profesora krasopisu a kreslení Petra Mužáka. A právě ona neopětovaná láska a zároveň jiskřička naděje na její vzkříšení trhala ztrápenému fejetonistovi Janovi Nerudovi srdce.

Naštěstí zbývá ale pořád jedna žena, která pohne i s tím největším trápením, s nešťastnou láskou a jejími následky. Která to je? Přeci žena každému na světě nejbližší, do jejíž náruče se člověk utíká před nástrahami života, i když už by měl být takzvaně dospělý a vést poctivý a spořádaný život. Barbora, která každý den nad ránem otevírá krámek na Malé straně, se o Jana strachuje tak, jak je to možné jen v jediném vztahu: vztahu matky a syna.

Medvědí humoreska, Chlapec na věži

Kolibří povídky tvoří cyklus drobných textů, které Josef Kopta psal pro nedělní přílohu Lidové demokracie. Jsou to texty, které „svou pestrotou i útlostí“ připomínají právě v titulu zmiňované ptáčky, jak praví protagonista jedné z povídek. Jsou to příběhy všednodenní i kuriózní, nechybí v nich humor a autor se často obrací do svých vzpomínek, do svého dětství a mládí. Knižního vydání se už Josef Kopta nedočkal, zemřel na jaře roku 1962 krátce před ním.

Z Kolibřích povídek vybíráme do vysílání Vltavy dvě – Medvědí humoreska a Chlapec na věži. Oba příběhy volně spojuje postava podivína Martina Kvíze, bývalého soudního auskultanta, nyní už ale spíše lesního muže žijícího v chatce nad řekou, jehož jediným zájmem je práce na jeho Ponaučném slovníku.