Praha - Pětina lidí má do pěti let po prvním infarktu další srdeční příhodu, měl by je proto pravidelně sledovat lékař. Téměř třetina pacientů po infarktu má i vyšší riziko rozvoje srdečního selhání, kdy srdce nezvládá dostatečně pumpovat krev. Uvedli to dnes odborníci na tiskové konferenci České aliance pro kardiovaskulární onemocnění (ČAKO). Dvacet až třicet procent lidí, které infarkt postihne, zemře ještě před tím, než se dostane do nemocnice. Dalších pět procent do měsíce po hospitalizaci. Každý rok mu podlehne v ČR asi 3000 lidí, před deseti lety to byl dvojnásobek.
Infarkt se stane v případě, že je zablokován průtok krve, čímž vzniká poškození nebo zničení části srdečního svalu. Přežití záleží na rozsahu poškození a rychlosti lékařského zásahu. Ve specializovaných centrech se s infarktem léčí asi 14.000 lidí každý rok. Člověk s nekomplikovaným infarktem odchází druhý den domů, řekl přednosta I. kardiologické interní kliniky Fakultní nemocnice Olomouc Miloš Táborský. Dodal, že v některých regionálních nemocnicích je úspěšnost léčby nižší než v centrech.
Dvacet procent pacientů se vrátí do nemocnice kvůli dalšímu infarktu do pěti let. "Dostat další infarkt je jako dostat další ránu. Jeden je hodně a dva už jsou pro srdce opravdu velkým zásahem," uvedl v tiskové zprávě ČAKO předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart. "Proto by měl být pacient po infarktu léčen v rámci takzvané sekundární prevence, aby se zabránilo dalšímu zatěžování srdce," dodal.
Prevencí infarktu obecně je zdravý životní styl, pohyb vedoucí k udržení normální tělesné hmotnosti a omezení alkoholu, kouření a stresu. Riziko může odhalit praktický lékař při pravidelné preventivní prohlídce, rizikovým faktorem je vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu nebo genetické predispozice. Podle předsedy České společnosti pro aterosklerózu Michala Vrablíka má téměř 85 procent populace vyšší hladinu cholesterolu, než je optimální.
Pro předcházení další srdeční příhodě je potřeba pochopit faktory, které k infarktu vedly, a snažit se je eliminovat. Pacienti dostávají léky na snížení srdečního tlaku, cholesterolu a srážlivosti krve, lékaři je pravidelně kontrolují. Lékaři jim doporučují také úpravy životního stylu, které by mohly riziko snížit.
Většina nemocí srdce souvisí s ukládáním tuku v cévách, takzvanou aterosklerózou, která může způsobit jejich zúžení nebo uzavření. Nízká hladina cholesterolu riziko aterosklerózy snižuje. "Srdečně-cévním příhodám způsobeným aterosklerózou lze v naprosté většině případů předcházet zdravým životním stylem. Přesto je dnes v České republice ateroskleróza nejčastější příčinou úmrtí v důsledku srdečně-cévních onemocnění," dodal Vrablík.
