Jmelí hubí stromy ve Zlínském kraji, ohrožuje i známou Podzámeckou zahradu

Do památkově chráněné Podzámecké zahrady v Kroměříži jezdí návštěvníci především kvůli procházkám a relaxaci mezi nádhernými dřevinami. V posledních letech se však v korunách stromů čím dál častěji objevuje nechtěná ozdoba. Keříky jmelí tu napadly stovky dřevin a řada z nich pravděpodobně bude muset jít k zemi.

„Jen za posledních deset let se tu situace dramaticky změnila. Vyšší desítky stromů se budou muset pokácet,“ potvrdila Lenka Křesadlová z Metodického centra zahradní kultury v Kroměříži. „Přitom před dvanácti lety byla zahrada kompletně arboristicky ošetřena a byla téměř bez jmelí,“ poukázala.

Jmelí bílé je poloparazitický organismus, který ze stromů odebírá vodu a minerální látky. Napadené dřeviny tak postupně chřadnou. Jmelí navíc zatěžuje a láme větve.

Situace v Podzámecké zahradě ukazuje, jak je boj s touto rostlinou obtížný. I kvůli klimatické změně se totiž podmínky pro jmelí zásadně vylepšily. „Dnes to není jen o tom, že vyřešíte situaci v parku. Zdroj semen, která ptáci roznášejí, je v okolní krajině,“ nastínila Křesadlová. Podle ní je ale složité situaci se jmelím regulovat plošně.

„Vyžaduje to jednání s desítkami vlastníků pozemků, je to náročné na administrativu i finance,“ upozornila. Podle Jiřího Rozsypálka z Ústavu ochrany lesů a myslivosti při Mendlově univerzitě, který aktuálně provádí v Podzámecké zahradě odborný průzkum, je stav zdejších stromů alarmující.

„V řadě případů najdete na stromech větší objem jmelí, než je objem koruny. U těchto dřevin už prakticky není pomoci,“ vysvětlil. „Pokud bychom tu provedli ořezy, ze stromů zbydou jen torza. A chemická likvidace není u takto napadených stromů účinná.“

Trpí lípy a javory, úplně nahradit je ale nelze

Problém je i v tom, že značnou část zahrady tvoří lípy a javory, což jsou velmi náchylné druhy na napadení jmelím. Celý prostor se tak podle odborníků nejspíš nevyhne částečné proměně. Po nutném kácení tu správci zahrady opět vysadí nové dřeviny a dá se tušit, že se druhová skladba trochu promění.

„Je možné, že tu bude menší podíl lip,“ naznačila Křesadlová. „Ale těch stromů, co netrpí jmelím, je poměrně málo. Nelze mít v zahradě jen duby a habry, které jsou odolnější.“

VIDEO: Ořešák starý 230 let zbavili arboristé jmelí, zase je krásný

Problémy s poloparazitickými keříky však nemají jen zahrady a parky, ale také veřejná zeleň ve městech a obcích. Zlínský kraj patří v tomto ohledu k nejpostiženějším částem republiky. Radnice větších měst v kraji hlásí míru napadení od deseti do patnácti procent všech dřevin a situace se neustále zhoršuje. „V posledních letech se stává čím dál větším problémem,“ potvrdil mluvčí zlínského magistrátu Tomáš Melzer.

Nejvíce postiženy jsou dřeviny v takzvaných „leteckých koridorech“ ptáků. Mimo lípy a javory ve Zlíně trpí jmelím také například topoly či jabloně.

V Kroměříži napadá jmelí také mladší výsadby. „Většina jmelí byla v dřívější době situována spíše mimo město – v topolových větrolamech, na hřbitově, v Podzámecké zahradě a podobně. Nyní, zřejmě i vlivem srážkových deficitů, jmelí více napadá také stromy ve městě,“ informoval mluvčí kroměřížské radnice Jan Vondrášek.

Postřiky v dubnu? Jmelí jen víc poroste

Ve Vsetíně je nejhorší situace v okolí řeky Bečvy, v parcích a na sídlištích. V Uherském Hradišti hlásí největší koncentraci postižených dřevin ve Štěpnicích, podél toku Olšávky, na ulici J. E. Purkyně a v areálu Uherskohradišťské nemocnice.

Radnice používají v boji proti jmelí více nástrojů. Od monitoringu přes ořezy či chemické postřiky až po kácení hodně napadených stromů. „Dá se říct, že město proti výskytu jmelí bojuje i nepřímou metodou, a to vysazováním těch druhů dřevin, které nejsou tak náchylné k napadení jmelím,“ sdělil mluvčí uherskohradišťské radnice Jan Pášma.

Lípy zdobí náměstí přes sto let, život jim prodlouží injekce do půdy

Odborníci potvrzují, že nejúčinnější je kombinace těchto metod. Záleží na klimatických podmínkách, ročním období i míře napadení. „Na zpomalení šíření velmi dobře funguje prevence,“ upozornil Rozsypálek.

„Pokud se objeví jeden až dva keříky někde na tenčích větvičkách stromu, je možné je mechanicky odstranit, udělat ořez včetně větve. Když už je na každém stromě patnáct až dvacet koulí i na kosterních větvích, pak už to mechanicky řešit nejde.“

Rozsypálek se v minulých letech podílel na vývoji látky nového druhu postřiku. Ten povzbuzuje jmelí k růstu v době vegetačního klidu dřevin. V té době totiž parazitický keřík nedostane ze stromů potřebnou vodu ani živiny a postupně se rozpadne.

„Mnohde však tuto metodu nedokázali aplikovat správně,“ poznamenal. „Měl jsem například informace z několika měst, že odborná firma tam stromy stříkala v polovině dubna. To je kontraproduktivní a jmelí nakonec jen víc poroste.“

Může to být ničivější než kůrovec, říká odborník Podle odborníka na jmelí Jiřího Rozsypálka z Mendelovy univerzity je v současnosti jmelí fatálním problémem, který můžeme porovnávat s kůrovcovou kalamitou. „Jenomže zatímco brouk napadá pár druhů především jehličnatých stromů, jmelí ničí mnohem širší spektrum stromů,“ říká. Jak postižený je Zlínský kraj? V rámci republiky spolu s Moravskoslezským a Jihomoravským asi nejvíc. Šíří se to od východu na západ, hranice je někde před Brnem. V Čechách je situace zatím poměrně dobrá. Problém je, že zpočátku, když se kuličky jmelí občas objeví na jednotlivých stromech, to nevypadá nijak dramaticky. Jenomže ve chvíli, kdy se tento stav zanedbá, se je schopno expanzivně velmi rychle rozšiřovat. Čím to je, že se situace v poslední době tak zhoršila? Je pravda, že jmelí je původní evropský druh a lidé jej dříve brali spíše jako vzácnost, která jim udělala radost v období Vánoc. Jenomže dnes jsou pravděpodobně v důsledku změny klimatu stromy oslabené. Pokud by byly vitální, jsou schopny si pod kůrou vytvořit látky, které budou toxické pro první kořínky jmelí a to se tak na větvi neuchytí. Jenomže slabé stromy nemají energii, aby tyto látky vytvářely. Ve kterých oblastech je situace nejhorší? Velmi trpí například lužní lesy. Okolí Zlína, Kroměříže, Olomouce v oblastech do 300 metrů nad mořem. Potíž je i v tom, že druhy stromů, které tu rostou, už v minulosti trpěly zásadními chorobami. Jmelí tu hodně likviduje ořešáky, topoly a vrby. Dub je rezistentní, ale kdyby se tu vysazoval jen dub, vyskytne se nějaký patogen, což by nakonec mohlo vést k totálnímu rozpadu lužních porostů. Jak jsou na tom Beskydy? Tam je to lepší. Pozorujeme, že od 400 metrů nad mořem není jmelí tak silné. Beskydy jsou navíc postavené na buku, což je odolná dřevina. Mimochodem, jmelí neparazituje jen na listnatých stromech, existují i varianty, které rostou na borovicích. Viděl jsem jmelí i na jedlích, to je ale dost vzácné. Mají radnice či správci parků a lesů vůbec účinnou variantu, jak se jmelím bojovat? Nebo se moc dělat nedá? Mají, zejména dobrou prevencí. Ale obtížně se k tomu přesvědčují. Zeleň není oblast, kam šlo z rozpočtů nejvíce peněz. Je těžké přesvědčovat starosty, aby dali peníze na odstranění pár trsů jmelí na stromech. Přitom ekonomicky to pro ně bude v konečném důsledku výhodnější. Pokud stromolezec ořeže několik málo keříků, vyjde to řádově na stokoruny za strom. Další ošetření by bylo mnohem nákladnější. Stejně tak kácení a nová výsadba. Navíc takovou preventivní prohlídku a ořezání stromů by stačilo provést třeba jen jednou za pět let.