The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
EVROPSKÝ SPECIAL REPORT: RUMUNSKO
Rumunsko se potýká s nedostatkem lékařů a potřebuje reformu zdravotnictví. V Rumunsku došlo ke zvýšení počtu lékařů, ale aktuální poměr – 346 lékařů na 100 tisíc obyvatel, stále nestačí. Země nyní hledá řešení nedostatku pracovních sil ve venkovských oblastech, navrhuje tak řešení na evropské úrovni a zaměřuje se na dlouhodobé programy zaměřené na zlepšení národní zdravotní péče.
„Za posledních pět let došlo v Rumunsku k nárůstu počtu lékařů, nyní jsme blíže evropskému průměru, ale to nestačí,“ řekl ministr zdravotnictví Alexandru Rafila v březnu během zasedání regionální kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) v Evropě, které se konalo v Bukurešti.
V současnosti je v Rumunsku podle tamního statistického úřadu asi 65 000 lékařů, což je více než v roce 2018, kdy se země rozhodla podstatně zvýšit mzdy zdravotnických pracovníků. Úřady však zároveň přesně nevědí, kolik lékařů skutečně opustilo zemi od vstupu do EU v roce 2007.
V letech 2019 a 2020 požádalo o osvědčení o bezúhonnosti, které je potřebné pro práci v zahraničí, celkem 5 188 zdravotnických pracovníků: 2 173 v roce 2020 a 3 015 v roce 2019, uvádí ministerstvo zdravotnictví. Tato čísla však zahrnují lékaře, zubní lékaře a lékárníky, kteří jsou občany Rumunska, jiných členských států EU a třetích zemí. (Catalina Mihai | EURACTIV.ro)
EVROPSKÉ INSTITUCE
Města a regiony EU budou pořádat letní tábory pro ukrajinské děti. Evropský výbor regionů a Asociace ukrajinských měst připravují po celé EU letní tábory, které mají hostit ukrajinské děti a nabídnout tak „cílenou psychologickou pomoc ke stabilizaci jejich emocionálního stavu a odvést je od traumatizujících zážitků“.
Starosta Kyjeva Vitalij Kličko vyzval města a regiony EU, aby zorganizovaly letní tábory pro ukrajinské děti na plenárním zasedání Výboru regionů v dubnu 2022. Více než 12 měst a regionů odpovědělo na jeho výzvu a zúčastnilo se prvního ročníku letních táborů v roce 2022 s více než 1200 dětmi.
V letošním kole se 50 místních a regionálních orgánů z Ukrajiny, Španělska, Litvy, Irska, Švédska, Německa, Itálie, Finska, Estonska, Polska a Lotyšska zúčastnilo středečního (3. května) informačního setkání. Letošní ročník bude také počítat s podporou UNICEF. (Max Griera | EURACTIV.com)
LISABON
Portugalská krajně pravicová strana odložila extremistický summit. Portugalská extremistická krajně pravicová strana Chega se rozhodla odložit „Summit světového práva“ – setkání s krajně pravicovými představiteli z několika zemí – které strana organizovala a bylo naplánováno na polovinu května v Lisabonu. Udělala tak po údajném obtěžování několika hlavních účastníků ze strany úřadů.
„V úctě k mnoha našim hostům, zejména Severoameričanům a bývalému prezidentovi Brazílie Jairu Bolsonarovi a jeho doprovodu, kterým brazilský stát zabránil v cestě, se Chega rozhodla odložit summit na pozdější datum,“ řekl André Ventura, lídr strany Chega.
Ventura vyjádřil „rozhořčení a úžas nad přesně načasovaným útokem, který proběhl v den, kdy se mnozí z nich chystali odcestovat do Lisabonu“. (Francisca Matos | Lusa.pt)
BRATISLAVA
Ministr zemědělství rezignoval po sporech o unijní fondy. Úřadující slovenský ministr zemědělství Samuel Vlčan ve čtvrtek (4. května) rezignoval poté, co jeho společnost obdržela grant z fondů EU v hodnotě 1,4 milionu eur. Peníze vracet nechce.
Vlčan ještě ve středu odmítl odstoupit, protože „neviděl žádný problém“, rychle ale změnil názor. Ve čtvrtek oznámil svou rezignaci poté, co si vyslechl kritiku od několika opozičních stran, ale také od dvou menších vládních koaličních stran – Za ľudí a Sme Rodina.
Evropské fondy poskytnuté Vlčanově firmě Reko Recycling na revitalizaci skládky pocházely od ministerstva životního prostředí, které tvrdí, že nevědělo, komu firma patří. Sám Vlčan zase tvrdí, že se o obdržení dotace dozvěděl až po jejím zveřejnění, před tím se prý o firmu a její provoz nezajímal. (Michal Hudec | EURACTIV.sk)
SOFIE
Bulharsko tvrdí, že směřuje k přijetí eura v roce 2025. Bulharsko vynakládá veškeré úsilí, aby vstoupilo do eurozóny nejpozději 1. ledna 2025, uvedlo ministerstvo financí ve čtvrtečním (4. května) prohlášení. Tím reagovalo na spekulace médií, že by přijetí eura mohlo být znovu odloženo na později.
Po diskusích o členství v eurozóně mezi bulharskou ministryní financí Rosicou Velkovou, předsedou Euroskupiny Pascalem Donahuem a eurokomisařem pro obchod Valdisem Dombrovskisem během zasedání ECOFIN minulý týden, začala některá bulharská média spekulovat o tom, že se jedná o novém odkladu termínu přijetí společné měny.
„Členství v eurozóně je pro naši zemi prioritou. Aktivní práce státu pokračuje v přípravě na přijetí jednotné evropské měny, a to jak v technické, tak v legislativní části,“ napsala bulharská vláda. Bulharsko chtělo původně přijmout euro už příští rok. Rozhodnutí bylo odloženo o rok kvůli vysoké inflaci a problémům s nestabilní vládou. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.