Politici mají rádi memoranda, můžou se u toho nechat vyfotit a říci, jak je daná stavba pro ně zásadní prioritou. Nejinak tomu je i u plánovaného nového brněnského nádraží poblíž autobusového terminálu Zvonařka. Dokument byl připravený už v březnu 2019, podepisovat se měl asi do měsíce, jenže nakonec se tak stalo až letos 4. května.
Vizualizace a makety nového nádraží |
V čele ministerstva dopravy pod taktovkou hnutí ANO totiž zrovna v té době Dana Ťoka střídal Vladimír Kremlík. Pro něj však byl stěžejní především mýtný tendr a přechod na elektronické dálniční známky, jenž ho nakonec po necelém roce stál funkci. A jeho nástupce dvojministr Karel Havlíček si už na nějaké nádraží kdesi v Brně ve svém přeplněném diáři na 25 hodin denně nenašel čas.
A ani při výměně vlády a nástupu Martina Kupky z ODS se příliš nespěchalo, přestože je papír o délce tří vět celou dobu připravený. Do Brna nezamířil tento čtvrtek poprvé, o nádraží jako „o zásadní a důležité stavbě pro celou českou železnici“ tu mluvil už před více než rokem.
Na nové vlakové nádraží v Brně se peníze najdou, ujišťuje šéf železničářů |
Tehdy mimo jiné zmínil, že do konce roku 2022 bude hotový podrobný harmonogram příprav celého nádraží. To se ale - nepřekvapivě - nestalo. Bude to minimálně o rok později, tedy až letos na podzim.
V tomto kontextu poněkud úsměvně působí, že ministr společně s vedením Brna slibuje, že hlavní stavební práce začnou v roce 2028. Tento termín se totiž zmiňoval už minimálně v roce 2018, jenže projekčně je vše stále v běhu.
Vůbec není jasné, jestli nebude potřeba vyřídit zcela nový posudek vlivu na životní prostředí či získat nové územní rozhodnutí, jakýsi předstupeň stavebního povolení, které zatím není vůbec. To aktuálně platné územní rozhodnutí se vyřizovalo „pouhých“ čtrnáct let.
Exprimátor Onderka nastupuje v městské firmě, vytvořili pro něj novou pozici |
S takovou rychlostí včetně anabáze s podpisem memoranda se nového nádraží Brno nedočká ani za 50 let, přestože se na přípravě podílí bývalý městský architekt Michal Sedláček s exprimátorem a někdejším vozmistrem Romanem Onderkou z ČSSD.
A to jsem nezmínil ani to, že už pět let pro nádraží neplatí zákonitosti trhu. Navzdory zdražování stavebních prací a materiálů se stále hovoří o tom, že přestavba železničního uzlu bude stát 50 miliard korun. Velmi hrubý odhad to je od samého počátku, teď už je to jen virtuální částka, která s realitou nemá vůbec nic společného. A kde tu v budoucnu ještě vyšší sumu stát při dnešní finanční kondici vezme? Spoléhá na evropské fondy.
