Otázku „Co se sokolovnou?“ řeší bystřičtí zastupitelé už několik volebních období. Zatím bez úspěchu. Stav budovy postupně dospěl do takové fáze, že ji statik nechal zavřít. V letošní zimě se tam kvůli drahým energiím ani netopilo, vystěhovala se už i posilovna.
„Sál je staticky zajištěný, střecha podepřená, platí zákaz vstupu,“ popsal aktuální stav místostarosta Emil Ondra (Bystřice naše priorita).
„V sokolovně necvičíme ani netrénujeme, netopí se tam, funguje pouze elektřina. Jen dobrovolní hasiči využívají starý byt (je součástí objektu – pozn. red.) s vlastním vchodem,“ doplňuje Michal Kurfürst, starosta bystřické jednoty Sokola.
Je to na zastupitelích
Sokolové postupně začali využívat jiná sportoviště ve městě. „Se sokolovnou se od doby, kdy ji získalo město, nic nestalo. Pokud se s tím město rozhodne něco udělat, tak to udělá. Je to na zastupitelích. Dali jsme na naší valné hromadě městu volné pole působnosti včetně možnosti demolice, míček je na straně města,“ oznámil Michal Kurfürst.
Podle místostarosty se pohnuly ledy. „Sokolové si na své valné hromadě většinou hlasů odsouhlasili, že lze sokolovnu i zbourat a postavit nový objekt při splnění některých jejich podmínek,“ potvrdil Emil Ondra.
„Připravujeme s panem starostou podklady pro architekta, co tam chceme mít, aby mohl udělat situační návrh. Pak se budeme bavit o tom, jak to komu vyhovuje. Až si to vyjasníme, dojde na bourání,“ popsal místostarosta následující kroky. K demolici by podle něj mohlo dojít příští rok. „Sokolovna je opravdu ve špatném stavu. A ze starého nový barák neuděláte. Potřebujeme něco, co odpovídá dnešní době a standardům pro děti,“ míní Emil Ondra.
Ekonomický pohled převáží nad historickým
Osud sokolovny je tématem i pro opoziční zastupitele. „Podporujeme rozhodnutí současného vedení města. Ve stadiu, kdy je to budova v tak dezolátním stavu, je hlavně z ekonomických důvodů lepší sokolovnu zbořit a postavit znovu,“ míní Oľga Königová (SNK-ED). „Nejsme nadšení z toho, že se sokolovna bude bourat. Ale její stav je natolik tristní, že se s tím v tomto stadiu nedá nic lepšího a efektivního dělat,“ míní. Podle Königové zřejmě ekonomický pohled převáží nad tím historickým.
Historie stavbySokolovna postavená ve funkcionalistickém stylu byla otevřena v roce 1934. Na stavbě podle návrhu architektů Jaroslava Kincla, Lva Krči a Stanislava Tobka se podíleli i členové Sokola. „V průběhu bouřlivých poválečných let procházela správou různých organizací, plnila rozličné funkce a nevyhnuly se jí ani z dnešního pohledu necitlivé stavební úpravy,“ popisuje místostarosta Emil Ondra. Postupně plnila sokolovna spíše roli kulturního stánku, než rostoucí město získalo v roce 1980 velký kulturní dům. Po roce 1989 získali budovu zpět sokolové. „Její využití odpovídalo stavu budovy, do které se dostala neutěšenou správou let minulých,“ dodává Ondra. Město budovu získalo bezplatně v roce 2015, následující rok představilo studii její rekonstrukce, k níž však nedošlo. Nyní je objekt zavřený. |
„V čem se s vedením města neshodneme, je to, aby se vzhledem k úctě ke komunitní práci Sokola udělala revize prostor, které se vyžívají ve městě pro vzdělávání a volnočasové aktivity pro děti a mládež, ale současně i pro seniory. Chceme, aby vzniklo komunitní centrum, kde se tyto generace budou potkávat,“ přesvědčuje. „Stálo by za to udělat analýzu toho, v jakých místech fungují a jak je využitý potenciál kulturního domu,“ dodává.
Klíčové pro další osud sokolovny bude sehnat peníze. A nejde zrovna o malou částku. „Hledáme dotační tituly, abychom aspoň část mohli postavit za dotační peníze. Před pěti roky byla rekonstrukce spočítaná na 60 milionů korun, to je podle dnešních tabulek tak 100 milionů. S novostavbou bychom se chtěli vejít do ceny původní rekonstrukce,“ nastínil plány Emil Ondra.
Město chce objekt využít nejen pro potřeby Sokola, ale také pro Dům dětí a mládeže, jehož vedení nyní připravuje svoje požadavky. Místostarosta počítá s tím, že i když půjde o investici města, na počest tradičního tělovýchovného spolku se stále bude jmenovat sokolovna a bude tam umístěna i pamětní deska na počest stavitelů a významných osobností.
„Gočárovy děti“
„Budova sokolovny má historickou hodnotu, stavěly ji ‚Gočárovy děti‘. A s nimi samotní Bystřičáci. Je otázka, jak to někteří lidé skousnou. Ale rekonstrukce by nám přinesla méně užitku než výstavba nové budovy,“ uznává starosta Sokola Michal Kurfürst.
TJ Sokol má nyní celkem sedm oddílů: badminton, basketbal, kulturistiku, stolní tenis, šerm, volejbal a cvičení sokolské všestrannosti pro mládež. „Pro naše sporty potřebujeme určité podmínky a prostory. To není možné rekonstrukcí sokolovny zajistit. Pro nás je hlavní, že nyní fungujeme v několika tělocvičnách a rosteme,“ říká Kurfürst.
Základna Sokola totiž i přes chybějící vlastní prostory překvapivě sílí. „Není to tak, že by v situaci, kdy sokolovna v majetku města chátrá, zároveň upadal Sokol. Naopak se zvedáme, meziročně jsme získali asi 40 lidí, chceme vytvořit dlouhodobě fungující organizaci, která bude provozovat řadu sportů. Na reprezentační úrovni je šerm, ten už přes deset let provozujeme bez problémů v městské hale,“ popsal Kurfürst.
Poslední sport, který odešel z tristních podmínek v sokolovně, byl stolní tenis. „Díky tomu se tento oddíl několikanásobně rozrostl a zažívá boom,“ poznamenal funkcionář. Dohromady má bystřický Sokol celkem 179 členů.
