Pruské reformy: Inspirace pro dnešní Evropu
-
10. 5. 2023
-
22 komentářů
-
Tomáš Řepa
Napoleonské války přinesly řadu poučných momentů i ve vztahu k současnému dění. Jednou ze zajímavých kapitol jsou pruské reformy, které nálsedovaly po velkých pruských porážkách v souboji s napoleonskou Francií v letech 1806 a 1807. Někdy se tažení roku 1806 přezdívá i napoleonský blitzkrieg.
Tento článek volně navazuje na náš dvoudílný překlad polského geopolitika Jacka Bartosiaka. V pořadu Dvě levé ruce moderátoři a host mluvili o pruských reformách jako o ukázkové transformaci státu, který si pro prohrané válce uvědomil své zaostávání a musel provést razantní reformy. Pruské reformy nakonec udělaly z Pruska a pozdějšího Německa evropskou velmoc. Ještě dnes Němci sklízejí ovoce tehdejších reforem.
V jeden den ve dvou souběžných bitvách u Jeny a Auerstädtu 14. října 1806 byla pruská vojenská moc rozdrcena a pruské království se otřásalo v základech. Prusové byli velmi hrdí na svou válečnickou tradici založenou úspěchy v minulosti, zejména na základě výkonů krále válečníka Fridricha Velikého. Postupně však usnuli na vavřínech, a právě tyto porážky jim nastavily zrcadlo. U Jeny Napoleon Bonaparte vybojoval bitvu, ve které měl převahu od začátku až do konce a rozhodnými údery a skvělou sehraností francouzské pěchoty, jízdy a dělostřelectva nedal Prusům žádnou šanci. Napoleon však narazil pouze na vedlejší pruskou armádu.
Maršál Davout naopak u Auerstädtu narazil se zhruba 30 tisíci mužů na více než dvojnásobnou hlavní pruskou armádu vedenou králem Fridrichem Vilémem III. a vévodou Brunšvickým, který v bitvě utrpěl smrtelné zranění. Maršál Davout dokázal své skvěle vycvičené a disciplinované vojáky udržet ve formacích a zastavit nápor váhavých Prusů. Proti obávané pruské jízdě vedené v té době ještě ne tak známým Blücherem nasadil i karé, o které se pruská kavalerie rozbila. Davout navíc dokázal své vojáky povzbuzovat i v nejkritičtějších chvílích a na své vojáky podle legendy zakřičel: „Fridrich Veliký řekl, že vítězství náleží velkým a silným batalionům. Pruský král lhal – náleží tvrdošíjným, jako jsme my.“ Sám šel přitom svojí statečností všem příkladem. Prusové nakonec přes veškerou početní převahu po odhodlaném Davoutově protiútoku zahájili ústup. Ten se změnil až na útěk.
Po tomto výprasku byla nálada v Prusku na bodu mrazu. Napoleon obsadil Berlín a Prusy nedokázali zachránit ani jejich ruští spojenci ve čtvrté protifrancouzské koalici. V létě 1807 tak získal Napoleon rozhodující vítězství celého tažení 14. června 1807 u Friedlandu, kdy jasně porazil ruskou armádu. Po uzavření míru v Tylži se ocitnul na vrcholu moci a hegemonem celé kontinentální Evropy. Prusko přišlo o rozsáhlá území, muselo platit velké kontribuce a bylo nesmírně poníženo. Velká část obyvatel nechápala, jak se něco takového mohlo vůbec stát. Kvůli zradě, zbabělosti nebo dezerci bylo z pruské armády následně vyloučeno 208 důstojníků, včetně 17 generálů. V této atmosféře se zrodila touha po obnově velmocenského postavení Pruska, přičemž bylo jasné, že se to neobejde bez zásadních reforem. A to zdaleka nejen vojenských, ale i správních a ekonomických. Také se začal rodit německý nacionalismus. Kabinetní vláda bez skutečné odpovědnosti byla nahrazena pěti ministerstvy – vnitra, financí, zahraničí, války a spravedlnosti se státním kancléřem v čele ministerské rady. To byl první krok od absolutistické monarchie ke konstitučnímu státu. Nejvýznamnějšími reformátory byli ministři Stein a Hardenberg.
Městské zřízení roku 1808 zavedlo princip samosprávy na komunální úrovni, města získala úplnou finanční autonomii a měšťané se stali plnoprávným stavem s vlastním politickým postavením. Spoluúčast na samosprávě však byla podmíněna majetkem a vzděláním. Shromáždění městských delegátů bylo nositelem obecního zákonodárství a správy. Prvním starostou Berlína zvoleným podle nového městského řádu se stal Leopold von Gerlach. Zajímavostí je, že zákon o samosprávě platí v obecních nařízeních ve spolkových zemí Německa dodnes. Odstranění poručnictví státu a přenesení volebního práva na magistrát a městské radní – volené občany, oživily zájem o veřejné dění. To byl jeden z cílů, o které ministr Stein usiloval a přimělo to obyvatele měst k politické spolupráci.
Zrušení poddanství rolníků vedlo k vytvoření svobodného selského stavu, což přineslo rozmach zemědělské výroby. Osvobození rolnictva představovalo zrušení osobní nesvobody a závazků s tím spjatých. Obyvatelé měst mohli konečně kupovat i šlechtické statky. Svobodný pohyb zboží prolomil stavovské bariéry a postupně zcela odstranil staré dělení na tři stavy – šlechtu, měšťany a poddané včetně jejich kastovní uzavřenosti. Iniciátorem příprav těchto budoucích návrhů se stal již v prvních letech vlády Fridricha Viléma III. od roku 1797 odborník na zemské právo, tajný kabinetní rada Beyme, který byl sám měšťanského původu. Rozhodnutí o rozsáhlé správní reformě padlo tedy již před rokem 1807, kdy se zformovaly základy, na nichž se po ničivé porážce začaly budovat základy nové prosperity. Důležitým pro budoucí hospodářský vzestup Pruska bylo i zrušení cechovních pořádků realizované v letech 1810 a 1811, které provázelo zavedení živnostenské svobody. To dalo základ pozdější industrializaci německých zemí. Vliv mělo i zrovnoprávnění Židů roku 1812. Neměl rozhodovat původ, ale schopnosti. Dosavadní státní komory nahradily v roce 1808 provinciální vlády s kompetencemi ve vnitřní politice včetně školství a církevních záležitostí. Tato reforma nesmírně zjednodušila státní správu.
Fridrich Vilém III. prohlásil po míru v Tylži, že Prusko musí ztráty lidí a území nahradit duchovními silami. Velké dopady tak měla i reforma výchovy a vzdělávání prováděná s velkou rozhodností. Tuto reformu měl na starosti především Wilhelm von Humboldt, který v roce 1809 převzal řízení pruské správy právě pro záležitosti náboženství a vyučování. Cílem byla výchova k samostatnosti a humanistickému národnímu uvědomění. Školství bylo zestátněno a zavedena povinná školní docházka. Vyučování se zásadně proměnilo. V roce 1809 byla založená Berlínská univerzita, která dnes nese jméno právě po Humboldtovi. Již v dobách svého vzniku šlo o duchovní centrum sílícího osvobozeneckého hnutí, kterého se Francouzi právem obávali. Prusové zatím navenek po své porážce prováděli opatrnou politiku plnění závazků, to se pozvolna změnilo na skrytou politiku odporu. Reformátor Stein si uvědomoval slabiny pruské ústřední správy. Ve svém slavném Nasavském pamětním spisu z roku 1807 vyslovil požadavek na oživení občanského cítění a přebujelou byrokracii vnímal pouze jako překážku rozmachu lidské činnosti, chtěl zničit hrabivost a prospěchářství.
V souboji s napoleonskou Francií by nemohlo být Prusko po drtivých porážkách úspěšně kdyby nedošlo k zásadní přestavbě vojenského systému. To obstarali generálové Scharnhorst, Gneisenau a ministr války Boyen. Po francouzském vzoru revolučních válek byla zrušena šlechtická privilegia pro důstojnickou kariéru. Drakonické vojenské tresty byly zmírněny. Mimo stálého vojska byla zavedena i rezervní armáda na miličním základě. V letech 1813 a 1814 byla zavedena i všeobecná branná povinnost. Vytvoření „národa ve zbrani“ mělo cíl v osvobození Pruska od francouzské nadvlády. Zavedení moderního generálního štábu bylo dalším z nezbytných kroků, který nakonec k vyhnání Francouzů přispěl. Paradoxní je, že jak vojenské reformy a mimo jiné i výnos o reformě četnictva byly inspirovány právě zemí nepřítele – Francií. V případě četnictva podle francouzského prefektského systému.
V bitvě národů u Lipska v říjnu 1813 byl i přičiněním pruských vojáků Napoleon drtivě poražen. Prusko nakonec vyšlo z napoleonských válek vítězně, byť sílící německý nacionalismus měl jednoho dne zasáhnout Evropu podobně ničivě jako Napoleonova touha dobývat. Zavedené reformy v řadě oblastí však byly úspěšné a postavily základ prosperity německých zemí. Pro mnoho států mohou právě pruské reformy představovat inspiraci i v současnosti. Konkurenceschopnost v mezinárodním srovnání, důraz na odstranění plýtvání a neefektivity, vymýcení strnulé byrokracie či posílení vzdělávacího systému, jsou i dnes stále aktuální!
Související články
PREMIUM Bartosiak: Německo a Rusko opět budují evropské impérium; část 1.
Dva přední polští bezpečnostní analytici a autoři Jacek Bartosiak a Piotr Zychowicz hovořili o ...
-
09.02.2022
-
47 komentářů
-
Jan Grohmann
PREMIUM Bartosiak: Německo a Rusko opět budují evropské impérium; část 2.
Dva přední polští bezpečnostní analytici a autoři Jacek Bartosiak a Piotr Zychowicz hovořili o ...
-
12.02.2022
-
76 komentářů
-
Jan Grohmann
PREMIUM Bartosiak: Marx, pruské reformy, slabé polské elity a finanční vs. výrobní kapitalismus, část 1.
Jacek Bartosiak, polský autor bestsellerů o geopolitice a zakladatel think-tanku Strategy & ...
-
02.05.2023
-
62 komentářů
-
Jan Grohmann
PREMIUM Bartosiak: Marx, pruské reformy, slabé polské elity a finanční vs. výrobní kapitalismus, část 2.
Druhá a poslední část přepisu rozhovoru Jacka Bartosiaka v pořadu Dwie Lewe Ręce.
-
05.05.2023
-
7 komentářů
-
Jan Grohmann
Článek Tomáše Řepy upozorňuje, že je třeba se poučit z historie, s čímž je nutno souhlasit. Pochopitelně si musíme vybírat, co si z pruské historie vezmeme - reformy ve vojenství, ...Zobrazit celý příspěvek
Článek Tomáše Řepy upozorňuje, že je třeba se poučit z historie, s čímž je nutno souhlasit. Pochopitelně si musíme vybírat, co si z pruské historie vezmeme - reformy ve vojenství, školství. Naopak pruské autoritářství a byrokracie (na něž do jisté míry poukazovali samotní pruští reformátoři) nejsou hodné následování. A oživení občanského cítění, po němž volal např. autorem zmíněný Stein? U nás se občanské cítění živě projevuje nedostatkem respektu k pozitivním hodnotám, přehnanou kritičností a neschopností respektovat autority a osobnosti, které si to zaslouží.Skrýt celý příspěvek
A také zlepšení právního prostředí v našem státě, tj, zlepšit rychlost a pružnost soudů. Jednodušší právní řád. Možnost trestat špatně pracující soudce, notáře atd. Lepší pohyb ...Zobrazit celý příspěvek
A také zlepšení právního prostředí v našem státě, tj, zlepšit rychlost a pružnost soudů. Jednodušší právní řád. Možnost trestat špatně pracující soudce, notáře atd. Lepší pohyb osob a kapitálu, tj. rychlejší výstavba komunikací a jejich oprava. Kolikrát se divím, že už je dlouho po zimě a v silnicích jsou pořád díry a jakým způsobem je to opraveno. Dost nechápu jak hodně jsou některé obce a hlavně města závislé na dotacích v určitých "projektech", aby něco opravili, postavili.Skrýt celý příspěvek
Demokratizace, liberalizace, decentralizace, odstranění byrokracie a překážek svobodného podnikání. Takovou pravicovou revoluci potřebuje dnešní EU jako sůl.
Demokratizace, liberalizace, decentralizace, odstranění byrokracie a překážek svobodného podnikání. Takovou pravicovou revoluci potřebuje dnešní EU jako sůl.
Me by jej zajimalo, jak si pan predstavuje vice demokracie, a liberalizace v Eu. Kdyz on aam ma probldm uznat prava jinych. Nedej boze, aby rozhodovali za nej. V Demokracii uz z ...Zobrazit celý příspěvek
Me by jej zajimalo, jak si pan predstavuje vice demokracie, a liberalizace v Eu.
Kdyz on aam ma probldm uznat prava jinych. Nedej boze, aby rozhodovali za nej. V Demokracii uz z principu se rozhodnuti 49% lidi musi nelibit.Skrýt celý příspěvekJe pozoruhodné, jak často koreluje levicová orientace s mentální poruchou, která se projevuje neuspořádaným projevem a zmatenou rádoby argumentací.
Je pozoruhodné, jak často koreluje levicová orientace s mentální poruchou, která se projevuje neuspořádaným projevem a zmatenou rádoby argumentací.
Skoda osobniho utoku, misto popreni toho co jsem napsal.
Skoda osobniho utoku, misto popreni toho co jsem napsal.
Když bych se Vám do tohoto problému měl vložit, tak více demokracie, liberalizace si v EU představím pod rčením více Prahy než Bruselu a více zdravého rozumu než politické ...Zobrazit celý příspěvek
Když bych se Vám do tohoto problému měl vložit, tak více demokracie, liberalizace si v EU představím pod rčením více Prahy než Bruselu a více zdravého rozumu než politické korektnosti za každou cenu. Vždy je lepší, když si o sobě mohou rozhodovat lidé sami u sebe doma než nadstandardně placení (EU korumpovaní) europoslanci a komisaři odtržení od reality všedhního života. Je zde zbytečně moc institucí, které požírají peníze daňových poplatníků a zcela zbytečně. Ještě k tomu začínají mít pocit, že zde působí na věčné časy.Skrýt celý příspěvek
Možno máte pravdu, otázka je v com nám bráni EÚ? V reforme školstva? V reforme súdnictva? Atď atď....EÚ nie je problém a brzda našeho rozvoja a ani nemá také pravomoci ako sa ...Zobrazit celý příspěvek
Možno máte pravdu, otázka je v com nám bráni EÚ? V reforme školstva? V reforme súdnictva? Atď atď....EÚ nie je problém a brzda našeho rozvoja a ani nemá také pravomoci ako sa prezentuje, len za všetko zlé môže eu lebo je to jednoduchšie na ňu zvaliť, keby si štát spravil všetko čo má tak EÚ ten štát iba akceleruje a nie brzdí. EÚ ma veľa chyb samozrejme, ale tie nie sú tak veľké aby sa o tom dokola debatovalo, brzda sú neschopne národné vládySkrýt celý příspěvek
Co na tom bylo pravicového, když se přiznávala práva neprivilegovaným?
Co na tom bylo pravicového, když se přiznávala práva neprivilegovaným?
Naprosto vše. To bys ovšem musel vědět o čem pravice je.
Naprosto vše. To bys ovšem musel vědět o čem pravice je.
A co teda má jako být? Jsou různé definice, tak přednes svoji.
A co teda má jako být? Jsou různé definice, tak přednes svoji.
Dělení na pravici a levici je v mnoha ohledech příliš zjednodušující (Jsou pravicovější tradicionalističtí konzervativci nebo libertariáni?), a tak se často setkáváme s využitím ...Zobrazit celý příspěvek
Dělení na pravici a levici je v mnoha ohledech příliš zjednodušující (Jsou pravicovější tradicionalističtí konzervativci nebo libertariáni?), a tak se často setkáváme s využitím dvou os: ekonomické (více svobodného trhu versus více státní regulace ekonomiky) a společenské (úcta k autoritám a tradiční pojetí rodiny versus podpora nových "životních stylů").
Myslím však, že dichotomie možná je. Líbí se mi dělení, se kterým přišel Thomas Sowell v knize A Conflict of Visions: Ideological Origins of Political Struggles. Rozlišuje mezi omezeným a neomezeným pohledem na lidskou povahu. Základním sporem tedy je, zda je člověk zdokonalitelný, nebo zda se musíme naučit žít s tím, že lidé jsou slabí a nedokonalí, a tomu přizpůsobit své instituce. Tento protiklad vizí se např. projevil v rozdílném přístupu ke státoprávní reformě amerických Otců zakladatelů (jejich úvahy si můžeme přečíst v Listech federalistů) a vůdců Francouzské revoluce.
Více se o Sowellově dělení můžete dočíst v první čtenářské recenzi na této stránce:
https://www.amazon.com/Conflic... Skrýt celý příspěvekJe několik rovin tohoto dělení, ale ta úplně bazální je vztah mezi individuálními a kolektivními zájmy a právy. Pravice zdůrazňuje individuální lidská a občanská práva a ekonomické ...Zobrazit celý příspěvek
Je několik rovin tohoto dělení, ale ta úplně bazální je vztah mezi individuálními a kolektivními zájmy a právy. Pravice zdůrazňuje individuální lidská a občanská práva a ekonomické zájmy. Levice ty kolektivní. Takže jak napsal Torong1, přiznávání práv utlačovaným je pravicové.Skrýt celý příspěvek
Přebujelost byrokracie, zaostalé vzdělávání, to mi nápadně připomíná současném problémy. Nicméně mi to dává naději že uvedené obtíže postupně překonáme a opět se poženeme vpřed. ...Zobrazit celý příspěvek
Přebujelost byrokracie, zaostalé vzdělávání, to mi nápadně připomíná současném problémy. Nicméně mi to dává naději že uvedené obtíže postupně překonáme a opět se poženeme vpřed. Děkuji za článek.Skrýt celý příspěvek
Bylo by to pěkné, ale Prusové museli dostat pořádně na držku, aby se národ postavil za změny. Nás to ještě čeká, než se poženeme vpřed.
Bylo by to pěkné, ale Prusové museli dostat pořádně na držku, aby se národ postavil za změny. Nás to ještě čeká, než se poženeme vpřed.
To je ta největší výzva, najít v době dostatek sebereflexe a sebekritiky k nápravě dříve než narazí společnost na zeď. Vyžadovat to bude jiné politiky než je politolog premierem. Zobrazit celý příspěvek
To je ta největší výzva, najít v době dostatek sebereflexe a sebekritiky k nápravě dříve než narazí společnost na zeď. Vyžadovat to bude jiné politiky než je politolog premierem.Skrýt celý příspěvek
Prave o tom mluvil Bartosiak vzhledem k Polsku, kdyz se ho ptali jestli ty reformy prijdou. A on si to nemysli a zduvodnil tim ze polske elity si rekly ze: Kdyz to zvladli ...Zobrazit celý příspěvek
Prave o tom mluvil Bartosiak vzhledem k Polsku, kdyz se ho ptali jestli ty reformy prijdou.
A on si to nemysli a zduvodnil tim ze polske elity si rekly ze: Kdyz to zvladli Ukrajinci my bychom to zvladli tim tuplem.
Takze jejich zaver je: vse funguje nic neni treba menit.
A tohle si myslim se da aplikovat i na zbytek EU.
Jestli nejake velke reformy prijdou tak bych spis sazel na Ukrajinu, nebo nedej boze rusko, ale tam snad jejich vlastni arogance a sebeklam to nepusti.Skrýt celý příspěvekTaké si říkám, že až UA poznají, jak to v EU doopravdy funguje, budou trpce zklamáni a nebudou se chtít stát pokorným Mitgliederem. To bude naše šance (střední a východní EU) ...Zobrazit celý příspěvek
Také si říkám, že až UA poznají, jak to v EU doopravdy funguje, budou trpce zklamáni a nebudou se chtít stát pokorným Mitgliederem. To bude naše šance (střední a východní EU) zformovat reformní blok s cílem vrátit EU zpátky ke skutečným evropským hodnotám.Skrýt celý příspěvek
Rozdil mezi Ua a vami je ten, ze oni musi zit mimo EU kazdy den. Zatim co vy pracujete, uz jen ze zkreslenymi vzpominkami. Stredni vychodni evropa o reformy nestoji. Odmita totiz ...Zobrazit celý příspěvek
Rozdil mezi Ua a vami je ten, ze oni musi zit mimo EU kazdy den.
Zatim co vy pracujete, uz jen ze zkreslenymi vzpominkami.
Stredni vychodni evropa o reformy nestoji. Odmita totiz nest jejich naklady. Nebo proc si myslite, ze tu za 30.let nidko neprosadil reformy duchodu, atd?
Z takovou volicskou zakladnou chcete reformovat celou Eu...Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...