Hlavní obsah

Duševní nepohodu u dětí Češi řeší. S odbornou pomocí pro sebe ale váhají

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Pixabay.com

Horší psychické zdraví je naléhavý problém současnosti, říkají Češi. Více než třetina zažívá dlouhodobou duševní nepohodu.

Reklama

Dospělí považují duševní zdraví za akutní problém dnešní společnosti. Problémy často začínají už v dětském věku. Podle expertů přitom skoro žádné dítě necítí pocit sounáležitosti, že by bylo přijímané svým okolím takové, jaké je.

Článek

Poslední roky obecně vnímáme jako obtížnou dobu: světem se prohnala pandemie koronaviru, která s sebou přinesla mnoho nejistot, následně Rusko napadlo Ukrajinu, k tomu se přidalo zdražování energií a vysoká inflace. Je tedy pochopitelné, že mnoho lidí trpí psychickou nepohodou.

Samotné duševní onemocnění není mezi spoluobčany vnímáno jako stigma. Za slabost člověka jej považuje jen deset procent lidí, za ostudu pak tři procenta. Podle většiny se jedná o nemoc jako každou jinou. Přesto, jak vyplývá z dat, máme tendenci problémy duše podceňovat.

Podle průzkumu agentury Behavio se s duševní nepohodou potýká až 36 procent dospělých obyvatel Česka, přičemž častěji tuto problematiku vnímají ženy a lidé ve věku 18 až 34 let. Psychické potíže u dětí vnímá zhruba každý desátý z respondentů.

Valná většina lidí, kteří na sobě pozorují psychické potíže, se je pokouší nějak řešit. Jen necelá pětina uvádí, že problém nijak neřešila.

Když dospělý člověk prochází duševními problémy, často se snaží najít řešení sám pomocí různých svépomocných technik, jako je například meditace. Avšak v případě, kdy má zjevné psychické problémy dítě, je tendence vyhledat odbornou pomoc silnější.

Nejčastěji lidé uvádějí (41 %), že pro pomoc se obracejí na své blízké, jimž se mohou vypovídat. Druhá nejčastější možnost (37 %) je fyzický pohyb nebo meditace. Stejně zastoupená (37 %) je pak možnost vyhledat pomoc odborníků, ať už jde o lékařskou pomoc na psychiatrii, nebo u psychologů a na terapiích.

U vyhledávání pomoci v lékařských ordinacích lidé nejčastěji váhají s tím, že jim situace nepřijde natolik závažná (47 %). Další dva silné důvody, proč se lidé nakonec neobrátí na lékaře či lékařku, jsou nedůvěra, že by to mohlo pomoci (21 %), a stud (14 %).

Nalomená psychika je akutní problém

Většina lidí (59 %) se shoduje, že nalomená psychika je akutní problém dnešní společnosti. Třetina respondentů uvádí, že zažívá nějakou formu dlouhodobého psychického trápení. Většina z nich si ale nemyslí, že jde o závažný problém, který by měl řešit odborník. Odbornou pomoc v posledním roce vyhledalo jen 21 procent psychicky sužovaných obyvatel Česka, přímo psychiatra pak 16 procent z nich.

Duševní onemocnění není mezi spoluobčany vnímáno jako něco nepatřičného. Za slabost člověka jej považuje jen deset procent lidí, za ostudu pak tři procenta. Podle většiny se jedná o nemoc jako každou jinou.

Společnost děti nepřijímá takové, jaké jsou

Psychické potíže, jako jsou velké stresové vypětí, úzkosti, deprese a panické ataky, se leckdy automaticky přisuzují pouze dospělým. Jenže tyto problémy se mohou objevit také u dětí – a těm se pak pomáhá jen velmi obtížně. Děti a dospívající totiž bývají obecně považováni za zdravé jedince, ale ve skutečnosti jsou velmi zranitelnou skupinou pro vývoj duševních problémů. Zhruba polovina duševních poruch začíná již ve školním věku, ale mnoho z nich je diagnostikováno až později.

Jako nejzávažnější příčiny horšího duševního zdraví u dětí respondenti označili problémy v rodině (72 %) a šikanu (70 %).

Co se týče pomoci dětem, 29 procent respondentů uvedlo, že hledalo pomoc u psychiatra (lékaře), 34 procent vyhledalo jiného odborníka (psychologa, terapeuta atd.). 57 procent respondentů uvedlo, že promluvilo s dítětem nebo někým blízkým o jeho psychické nepohodě a 14 % podpořilo dítě fyzickou aktivitou nebo meditací. 22 procent respondentů řešilo psychickou nepohodu dítěte ještě jiným způsobem a jen šest procent neřešilo tuto situaci vůbec.

Skoro žádné dítě necítí pocit sounáležitosti ve smyslu, že by bylo přijímané svým okolím takové, jaké je. Ve společnosti jsou dané velmi silné představy, jak by se správně mělo žít a mnoho dětí už teď nevěří, že těchto milníků někdy mohou dosáhnout, a tím ztrácejí víru v dobrý a hezký život.
Psycholožka Lucie Botorová

„Události posledních let se spolupodílely na enormním nárůstu psychických potíží u dětí a mladistvých. U dětí zaznamenáváme vysoký nárůst úzkostně-depresivní poruchy, naše děti nejsou stavěné na zátěž, neumí se vypořádat se stresem dnešní doby. Většinu nepříjemných situací a neúspěchů používají proti sobě, o čemž svědčí nárůst sebepoškozování a sebevražedných pokusů u adolescentů,“ říká klinická psycholožka pro děti i dospělé Lucie Botorová.

Dlouhodobý lockdown u dětí způsobil, že byly velmi dlouho dobu sociálně izolované. Tím se přetrhla nit určité kontinuity jejich života a spousta dětí se následně už nevrátila ke svým sportům a koníčkům. Ztratily hodně vztahů a mnoho z nich je už nedokázalo získat zpět.

„Další důležitý faktor je, že dnešní doba je velmi silně zaměřena na výkon a mezi dětmi je silný tlak na výjimečnost. Neustále se pak cítí nedostatečné, neustále mají před sebou nedosažitelné cíle. Skoro žádné dítě necítí pocit sounáležitosti ve smyslu, že by bylo přijímané svým okolím takové, jaké je. Ve společnosti jsou dané velmi silné představy, jak by se správně mělo žít, a mnoho dětí už teď nevěří, že těchto milníků někdy mohou dosáhnout, a tím ztrácejí víru v dobrý a hezký život,“ dodává Lucie Botorová.

Chybí potřebná péče

Zásadní problém vězí v tom, že většina dětí nedostává potřebnou psychologickou péči a podporu, což vede k nediagnostikovaným duševním problémům a jejich zhoršení. V současné době trpí zhruba 20 procent dětí alespoň jedním duševním onemocněním, přičemž nejčastěji se jedná o úzkosti, deprese a poruchy chování.

Více o problémech dětské psychiatrie

Dětští a dorostoví psychiatři budou od příštího roku poskytovat novou službu. Věří, že díky videokonzultacím dokážou poskytnout pomoc více pacientům.

Až desetina dětí potřebuje nějakou formu pedopsychiatrické péče. Pokud se duševní zdraví dětí zanedbává, zvyšuje se pravděpodobnost šikanování, užívání návykových látek, sebepoškozování, narušených vztahů a sebevražd.

Naopak včasná identifikace duševních obtíží u dětí může vést ke snížení rizika rozvoje vážnějších duševních problémů a potřeby psychiatrické péče v dospělosti. Kromě toho může zlepšit kvalitu života dětí a snížit nutnost poskytování dalších zdravotních a sociálních služeb souvisejících s rozvojem rizikového chování. Je tedy důležité věnovat pozornost duševnímu zdraví dětí a poskytnout jim potřebnou péči a podporu.

Autoři průzkumu uvádějí, že dle registru České lékařské komory v zemi působí jen 180 dětských psychiatrů, z toho je skoro polovina (konkrétně 86 psychiatrů) starších 65 let. Z 931 klinických psychologů v ČR se jich pouze 90 zaměřuje na děti a dospívající. V přepočtu na 100 tisíc dětských a adolescentních pacientů připadá asi šest psychiatrů.

Dětská psychiatrička a odborná garantka z pražského Centra duševního zdraví pro děti a adolescenty Lucie Vašková situaci vysvětluje takto: „Půjde o více faktorů. Jeden prozaický je ten, že se v minulosti měnily podmínky pro předatestační přípravu na pedopsychiatrii, a tím nastala určitá časová propast. V dnešní době je nadále menší zájem o dětskou psychiatrii, tato oblast je podfinancována, málo lukrativní.“

Podle jejího názoru by nové směry v psychiatrii, nové psychoterapeutické přístupy, modernější prostory a celkově nový směr multidisciplinarity mohly přivést mladé studenty k zájmu o tento obor.

Jak už Lucie Vašková zmínila, oblast psychiatrie a psychologie je dlouhodobě podfinancovaná. A z veřejných sbírek se příliš nedosytí. Jen minimum občanů (dvě procenta) přispělo v uplynulém roce na nějaké téma nebo konkrétní případ z tohoto oboru. Pro srovnání – na boj s tělesnými nemocemi dětí či na podporu Ukrajiny loni přispělo libovolnou částkou shodně 23 procent Čechů.

Kvantitativní výzkum provedla agentura Behavio na reprezentativním vzorku 1200 respondentů z české on-line populace. Výzkum vznikl ve spolupráci s Kapkou naděje. Detaily a další průzkumy je možné najít na webu Atlas Čechů.

Reklama

Doporučované