Jak chápat klima jako příležitost
18.5.2023
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Chci předeslat, že bych si to rád s autorem knihy rozdal v soutěži, komu leží účinné zmírnění globálního klimatického rozvratu více na srdci. Cíl máme identický, ve způsobu jeho dosažení se však zásadně lišíme. Stejně tak se lišíme v míře komplexnosti, v níž se na problém díváme. Věřím, že autor ocení spíše věcnou kritiku než lacinou chválu, které se mu v reakcích na knihu od mnoha lidí dostalo.
Myslím si, že přestože kniha má šanci uspět i u širší veřejnosti, je psána pohledem poněkud uzavřené skupiny (bubliny) environmentalistů. Používané argumenty pocházejí hlavně z této skupiny a z odkazů se využívají hlavně ta tvrzení, která její argumentaci podporují. Ač autorovi vadí dezinterpretace studií třeba Lomborgem, sám se dopouští podobného. Sám se proto při argumentaci přikláním k používání faktů a racionálních vývodů.
Vím, kniha chce být optimistická a motivující. Přesto nelze vynechat upozornění na řadu obrovských úskalí a komplexnost problému globálního klimatického rozvratu. Mám za to, že kniha představuje jen řešení, která spíše jen okopávají kotníky obra klimatické změny s vírou, že se obr časem umoudří.
Je skvělé, že se autor několikrát snaží proniknout blánou bubliny (např. v případě využívání jaderné energie a strachu z ní). Ve výsledku ji ale nakonec prohlásí za drahou a investičně velmi náročnou ve srovnání se stále zlevňujícími se obnovitelnými zdroji, a do bubliny se vrátí. Opomíjí však, že obnovitelné zdroje je třeba zálohovat, jejich rostoucí podíl v energetickém mixu bude způsobovat exponenciální nárůst problémů, tyto zdroje či jejich zálohy jsou velmi náročné na investice, prostor, infrastrukturu i suroviny, vhodných míst pro instalaci bude stále ubývat, bude narůstat NIMBY efekt…. Přitom příslušnou literaturu např. Net Zero by 2050, kde lze tyto informace nalézt nebo si je odvodit, uvádí. Podobně neobjektivně se autor staví k zelenému vodíku, kdy nezmiňuje těžkosti s jeho dlouhodobým skladováním, bezpečností a transportem i obrovské náklady na pořízení elektrolyzérů. U elektromobility třeba neuvádí fakt, že pokud není celková poptávka po elektřině po většinu času plně pokryta bezemisními zdroji, nezbývá než pokrýt navýšení spotřeby elektřiny kvůli elektromobilitě pozdějším odstavením fosilních zdrojů.
Oceňuji popularizační schopnosti autora, trápí mě však místy zjednodušující pohled a vyvozování růžové budoucnosti na základě ojedinělých příkladů či slibů, jak je tomu i v případě výroby bezemisní oceli, či používání planých frází typu:, „Když uděláme všechno správně, čeká nás levná energie z obnovitelných zdrojů, dostupná veřejná doprava,…“, či argumentačních faulů: „…řešení klimatické krize i v celosvětovém měřítku existují, jsou zcela reálná a již se na nich všude kolem pracuje.“
Velice mne také překvapil názor autora, že je třeba polovinu pevniny vrátit přírodě a že obnovený prales pohltí více uhlíku než les, ve kterém se hospodaří. Vždyť právě hospodářské lesy mohou výrazně pomoci s dekarbonizací atmosféry. Fotosyntéza ročně naváže asi 120 Gt uhlíku, což je řádově více než lidé vypustí spalováním fosilních paliv. Je tedy nadmíru žádoucí co nejúčinněji bránit rozkladu vzniklé biomasy. V pralese to, co naroste, se z drtivé většiny zase rozloží a prales, včetně toho deštného, je v podstatě uhlíkově neutrální. Pokud ovšem v hospodářském lese těžím dřevo, vyrábím z něj řezivo a to používám např. v nosné konstrukci pasivních domů, „dekarbonizuji“ hned několika způsoby. Uhlík vychytaný z atmosféry při růstu stromů uložím na sto let do konstrukce pasivního domu s minimální spotřebou energie v létě i v zimě a dřevem nahradím spoustu uhlíkově náročných stavebních materiálů jako je ocel, cihly či beton.
Bohužel tímto má kritika knihy nemůže skončit a nezbývá než ještě poukázat na vážné komplikace při vlastním provádění ochrany klimatu, ke kterým se autor vůbec nevyjádřil. Ty totiž v realitě připomínají zápletku starořeckého dramatu řešitelnou jen způsobem deus ex machina. Kniha má podtitul Opravdová řešení pro naši budoucnost na Zemi a autor v ní uvedl všechna pro něj známá řešení. Avšak neposuzoval jejich efektivitu či šanci na hromadné prosazení. To, že se něco vyzkouší v malém za značné dotační podpory, vůbec nemusí znamenat, že se to v budoucnosti masově uchytí. Pokud si někdo myslí, že stačí pouze představit skvělou myšlenku a svět se toho chytí, hluboce se mýlí!
Autor uvádí, že pokud chceme rozjetou klimatickou krizi zvrátit, bude potřeba investovat do roku 2030 do proklimatických opatření pro mnohé nepředstavitelnou částku 90 bilionů dolarů. Každá země má z principu napjatý státní rozpočet, a jelikož jde o globální problém, nejsou to investice státu ve prospěch jen vlastní země nýbrž celé zeměkoule. Každá země, která se bude držet zpátky, na tom vydělá. Proto se zamýšlím, jak motivovat všechny země světa, aby táhly za jeden provaz. Jeden vlivný černý pasažér (odpadlík) může způsobit dominový efekt! Zde se s autorem shodneme, že dobrovolné proklimatické závazky zemí přijaté na summitech mohou být jen planými sliby. Vláda, která by přece jen své závazky vzala vážně, poškodí svou zemi. Takovou vládu již možná příště občané nezvolí! Copak lze řešení bezprecedentně vážného a komplikovaného problému stavět na tak vratkých základech? Otázku, co s tím, autor v knize neotevírá. Přitom jde ale o zcela zásadní věc, která může zhatit jakkoli dobře míněné plány. Podobně závažnou je otázka, jak zamezit fosilnímu rozvoji dnes chudých zemí. I o toto by se měly bohaté země postarat. Nejde o soutěž, která země bude první v v uhlíkové neutralitě, nýbrž kdy ji dosáhne ta poslední.
Navíc je nezbytné provádět proklimatické investice promyšleně a účelně za plného chodu globální společnosti. Kdo je schopen toto uřídit? Jak se pozná ten správný politik? Je to ten, který vypíše více dotačních programů, ve kterých se polovina peněz ztratí v administraci či jako nadstandardní zisk prováděcích firem? A jsou dotační programy zaměřeny na ta opravdu nejlepší řešení? Takto se to sice v mnoha zemích zavedlo, ale k cíli to zjevně nevede a nepovede, i když se všechna opatření zdesetinásobí. Globální emise CO2 stále rostou a co se s velkou slávou někde ušetří, jinde se dvojnásobek v tichosti vypustí. Snižování uhlíkové stopy se musí stát přirozenou součástí života globální společnosti. Nebudu zastírat, že si myslím, že existuje vhodný apolitický způsob snižování globálních emisí – a to jednotným celosvětovým zpoplatněním těžby veškerých fosilních paliv. To by působilo jako soustavná klidná tržní síla, která by přirozeně zvýhodnila veškeré nízkouhlíkové chování lidí i firem a vývoj potřebných technologií. „Jen“ se na světě domluvit.. Globální zpoplatnění težby uhlíku je cesta, jak náš fungující globalizovaný systém založený na tržních principech modifikovat tak, aby v každém z nás vyvolal změny chování ve prospěch snižování globální uhlíkové stopy. Uhlíková stopa by byla tímto způsobem převedena na naše vlastní peníze, které chce každý šetřit.
Klima je příležitost, aby každý z nás změnil své chování. Jak toho ale docílit? Převýchovou, apely, zákazy a příkazy? To ve svobodné společnosti moc nefunguje. S autorem se shodneme, že demokracii a kapitalismus je třeba zachovat. Je tedy potřeba tlačit na radikální systémovou změnu, jak popisuji výše. Velmi mě těší, že Petr Daniš své čtenáře vybízí o tom kriticky přemýšlet a diskutovat. Dovolil jsem si tedy jeho výzvu naplnit a začít:-). Za Nepříjemnou pravdu nepovažuji ani tak nesmírně vážné důsledky klimatického rozvratu nýbrž beznaděj na zvrácení jeho současného způsobu „řešení“. Pokud tedy chceme pro klima něco důležitého udělat, pak musíme vyhlásit nesmlouvavý boj na tomto poli. Najdeme k sobě, pane Daniši, cestu a spojíme své síly?
reklama
Jiří Svoboda
Autor je vědecký pracovník Ústavu fyziky materiálů AV ČR. Je autorem konceptu uhlíkové daně.
Další články autora |
Jiří Svoboda: Je lidstvo schopno odvrátit nebo aspoň výrazně zmírnit globální klimatický rozvrat?
Jiří Svoboda: Quo vadis, teplárenství?
Jiří Svoboda: Zelené střechy – dobré řešení pro města?Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (118)
RV
Richard Vacek
18.5.2023 06:53Snad by to chtělo ještě pohled od třetí skupiny, která žádný klimatický rozvrat neočekává. Od ní bychom se dozvěděli, že pozitiva nadcházejícího oteplení jsou vyšší než negativa. Tak, jak to bylo i v minulosti. Proto je nesmysl trpět klimatickým žalem, ba právě naopak - čeká nás skvělá budoucnost, pokud se zaměříme na řešení skutečných problémů.
Odpovědět
ss
PE
JS
Jiří Svoboda
18.5.2023 11:51 Reaguje na Richard VacekJistě vám nic nebrání takový pohled prezentovat. Je ovšem třeba vzít v úvahu nejen vlastní zvýšení teploty, ale i bezprecedentní dynamiku této změny, kdy příroda má zoufalý nedostatek času přizpůsobit se. Právě ta obrovská dynamika byla v historii vražedná.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
18.5.2023 14:53 Reaguje na Jiří SvobodaPříroda s "bezprecedentní dynamikou této změny" nemá téměř žádný problém. Ta "rychlost" je totiž šnečí. Mnohem rychlejší jsou variace podmínek mezi roky, popřípadě změny podmínek léto/zima, nebo nejrychleji noc/den. A i při takové rychlosti změny teplot život prosperuje.
Samozřejmě, že s oteplením u nás budou vhodnější podmínky pro středomořské druhy a ty se k nám během několika desetiletí budou přesunovat. To ale není žádná katastrofa.
Odpovědět
Samozřejmě, že s oteplením u nás budou vhodnější podmínky pro středomořské druhy a ty se k nám během několika desetiletí budou přesunovat. To ale není žádná katastrofa.
JS
Jiří Svoboda
18.5.2023 16:46 Reaguje na Richard VacekJasně, třeba lesy si zvyknou na několikaleté sucho tím, že uschnou a přirozene se v nových podmínkách obnoví. To je ve shodě s představami ekoaktivistů.
Tady je problém řádově desetiletí, kdy se v tomto časovém rámci změní řídící proudění a nastane sucho tam, kde nebylo. Změny v rámci let a století jsou přirozené a s těmi si příroda poradí. V rámci desetiletí - to je pro přírodu nezvyklý fenomén uměle vyvolaný člověkem.
Netrvdím, že půjde o katastrofu, ale spoustu nepříjemností a škod to určitě způsobí i lidem. A tyto škody je třeba v sumě minimalizovat.
Odpovědět
Tady je problém řádově desetiletí, kdy se v tomto časovém rámci změní řídící proudění a nastane sucho tam, kde nebylo. Změny v rámci let a století jsou přirozené a s těmi si příroda poradí. V rámci desetiletí - to je pro přírodu nezvyklý fenomén uměle vyvolaný člověkem.
Netrvdím, že půjde o katastrofu, ale spoustu nepříjemností a škod to určitě způsobí i lidem. A tyto škody je třeba v sumě minimalizovat.
RV
Richard Vacek
18.5.2023 18:10 Reaguje na Jiří SvobodaMožná stači podívat se, jak se na našem území od roku 1961 změnily srážky a teploty. To už je pár desetiletí, tak ten dynamický trend by se tam měl už nějak projevit. A snad by už měl vést k tomu, že pro některé druhy ty změněné podmínky začnou být neúnosné.
Nebo si myslíte, že ty rychlé změny teprve přijdou?
https://www.infodatasys.cz/climate/KlimaCR1961_2013.pdf
Odpovědět
Nebo si myslíte, že ty rychlé změny teprve přijdou?
https://www.infodatasys.cz/climate/KlimaCR1961_2013.pdf
JS
Jiří Svoboda
19.5.2023 11:47 Reaguje na Richard VacekČR z toho při změmě globálního klimatu vyjde docela dobře - teplota bude nadále systematicky stoupat, srážky možná zůstanou stejné, bude tudíž stále více sucho. To nás až tak moc tížit nemusí, byť to bude nepříjemné. Takhle si to můžete zanalyzovat pro další země na zeměkouli, abyste dostal globální obrázek.
Však pro některé druhy začínají být změněné podmínky neúnosné. Proč nám poschly lesy?
Odpovědět
Však pro některé druhy začínají být změněné podmínky neúnosné. Proč nám poschly lesy?
VM
Vladimir Mertan
22.5.2023 09:57 Reaguje na Jiří SvobodaLesy uschli aj v roku 1921. Kalamita bekyne velkohlavé spojená s vysokými teplotami a suchom zničila v Čechách 600 000 ha !!!! smrekových porastov. Samozrejme aj dnes sú smrekové porasty umelo vysadené mimo svoj prirodzený areál a preto vysychajú. V žiadnom prípade teda nejde o prirodzený klimatický rozvrat. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/pred-100-lety-ceske-lesy-likvidovala-bekyne-mniska-na-pomoc-tehdy-prisli-vojaci-i-deti-71319
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
22.5.2023 11:03 Reaguje na Vladimir MertanJistě, že dnes nejde o přirozený klimatický rozvarat. Ten je způsoben člověkem.
Jak má souviset něco před 100 lety, co mělo zjevně jinou příčinu, s tím, co je teď? Nejste náhodou mistr demagogie?
Odpovědět
Jak má souviset něco před 100 lety, co mělo zjevně jinou příčinu, s tím, co je teď? Nejste náhodou mistr demagogie?
VM
Vladimir Mertan
22.5.2023 11:41 Reaguje na Jiří SvobodaAko súvisí to čo bolo pred 100 rokmi (pred 1000, 10 000) z dneškom? Prevažuje názor, že dnešná zmena je neprirodzená - veľmi rýchla, katastrofálna a podľa toho poznáme že je spôsobená človekom. Vy sa pýtate prečo vyschli lesy v Čechách. Odpoveď je taká, že sú to neprirodzené monokultúrne smrečiny zasadené na nevhodnom mieste. Pri klimatickom výkyve pred 100 rokmi alebo dnes jednoducho vychnú. Ale vyschnuté smrečiny nie sú dôkazom klimatického rozvratu. A už vôbec nie sú dôkazom, že zmenu klímy spôsobil človek. Hovoríte, že som majster demagógie. Ja to chápem, že sa Vám to tak javí, pretože si zapchávate oči aj uši aby ste nemuseli počúvať, vedieť a chápať, že súčasná klimatická zmena sa nijako nelíši od tých predchádzajúcich zmien, že vôbec nie je ničím mimoriadna. Vaše uvažovanie je absulútne jednostrannné, nechcete ani na chvíľu pripustiť že by mohol mať Váš oponent aspoň čiastočnú pravdu. Namiesto otázky prečo vyschli ihličnaté lesy v Čechách si dajte otázku prečo vyschla Sahara a kedy sa to stalo, prípadne prečo sa tak stalo. Viete ľahko je hádzať tvrdeniami, že teplota u nás stúpne ale zrážky zostanú rovnaké. Ale vysvetlenie prečo by tak malo byť mi chýba, Vás to netrápi, vy ste len držiteľ absolútnej pravdy.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
22.5.2023 19:50 Reaguje na Vladimir MertanAle vždyť jsem to jasně zdůvodnil, proč teplota na pevnině stoupne a srážky zůstanopu stejné. Pevnina se prohřívá mnohem rychleji kvůli výrazně nižší tepelné kapacitě prohřívané vrstvy. Množství strážek je dané hlavně teplotou oceánů, která se ale mění při globálním oteplování mnohem pomaleji.
Tak prostě blbě nekecejte, že svá tvrzení, na rozdíl od vás, který jen šermuje nějakými příklady z minulosti, nevysvětluji.
Odpovědět
Tak prostě blbě nekecejte, že svá tvrzení, na rozdíl od vás, který jen šermuje nějakými příklady z minulosti, nevysvětluji.
VM
Vladimir Mertan
22.5.2023 22:46 Reaguje na Jiří SvobodaSvoje tvrdenia síce vysvetľujete, ale bohužiaľ dosť blbo. Takže ako fungujú monzúny:" V důsledku rychlejšího zahřívání pevniny oproti vodě je v květnu pevninská masa Asie až o 10 °C teplejší než Indický oceán. Ohřátý vzduch nad pevninou stoupá a rozpíná se. Vytváří tak oblast tlakové níže, která uvádí monzun do pohybu. Díky vyrovnávání tlaku vzduchu začne proudit nad pevninu chladný těžší vzduch z oceánu. Výpary mořské vody zvyšují jeho vlhkost, po dosažení pevniny vodní páry kondenzují a začíná pršet. Monzunová masa vzduchu odsouvá teplejší vzduch nad pevninou. V zimním období je tomu obráceně. Země se ochlazuje rychleji než oceán, takže monzun bez vlhkosti se žene z nitra kontinentu k moři. Pro Indii to znamená, že v době od října do května tu panuje stálé suché počasí."
https://cs.wikipedia.org/wiki/Monzun
Odpovědět
https://cs.wikipedia.org/wiki/Monzun
JS
Jiří Svoboda
23.5.2023 08:38 Reaguje na Vladimir MertanZase si pletete lokální a globální záležitosti a demonstrujete svou omezenost.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
23.5.2023 15:44 Reaguje na Jiří SvobodaPrepáčte, ale Vaša argumentácia poklesla na úroveň p. Hanzla. Proste idete to svoje. Skúste si naštudovať niečo o tej Sahare. Najväčší rozsah púšte mala počas doby ľadovej a naopak zelená a úrodná bola počas najteplejších období. Podobne aj africké jazerá a rieky mali práve v globálne teplých časoch najviac vody. Inak otázka na Vás, sucho v Čechách je lokálny alebo globálny jav?
Odpovědět
va
vaber
23.5.2023 17:41 Reaguje na Vladimir Mertankam na ty moudra chodíte, vypadá to ,že studujete nějaké odborníky z dob ,kdy ještě tvrdili, že Země je placatá a Slunce kolem ní obíhá,
já vím je těžké a pro každého odborníka je to něco jako vědecká sebevražda, když by měl přiznat ,že celý život byl v bludu a omylu
Odpovědět
já vím je těžké a pro každého odborníka je to něco jako vědecká sebevražda, když by měl přiznat ,že celý život byl v bludu a omylu
VM
Vladimir Mertan
24.5.2023 07:32 Reaguje na vaber??? Určite je dobré mať skeptický prístup o všetkom pochybovať a overovať si fakty. VY ste sa dostal iba do prvej fáze, proste vyhlásite že tomu neveríte, ale dôkazy ktoré by potvrdili vaše skeptické teórie nemáte. Zelená Sahara je dokázaný fakt. Ak máte dôkaz že tak nebolo a všetky tie výskumy sú sfalšované tak dajte nejaké odkazy. Ak viete nejaký iný dôvod prečo vznikajú monzúny tak napíšte ako.
Odpovědět
va
vaber
24.5.2023 08:54 Reaguje na Vladimir Mertanvždy jsem uváděl proč některým názorům nevěřím a třeba názoru o suchu v době ledové jsem se ptal jak je možné že se vytvořily v suchu tak silné ledovce a na Sibiři ne,
tvrdit že muselo být sucho protože podchlazený vzduch může mít jen málo vlhkosti je slabý argument
a třeba monzůn byl kdysi i na Arabském poloostrově, to je jisté,takže monzuny mohou mít i jiné trasy,
o zelené Sahaře jsem nikdy nepochyboval vy tvrdíte ,že největší byla za doby ledové a o tom já pochybuji, a tak bych mohl pokračovat v dalších příkladech a říkat proč, ale nemá to smysl
já obvykle říkám ,nebo se ptám proč tak a proč ne jinak
Odpovědět
tvrdit že muselo být sucho protože podchlazený vzduch může mít jen málo vlhkosti je slabý argument
a třeba monzůn byl kdysi i na Arabském poloostrově, to je jisté,takže monzuny mohou mít i jiné trasy,
o zelené Sahaře jsem nikdy nepochyboval vy tvrdíte ,že největší byla za doby ledové a o tom já pochybuji, a tak bych mohl pokračovat v dalších příkladech a říkat proč, ale nemá to smysl
já obvykle říkám ,nebo se ptám proč tak a proč ne jinak
JS
Jiří Svoboda
23.5.2023 20:56 Reaguje na Vladimir MertanBože!
Globální oteplování způsovuje změnu řídících prouděné a předělává lokální klimata.
Nejhorší jsou pitomci, co mají vše naštudované, ale nedovedou si to kriticky vyhodnotit..
Odpovědět
Globální oteplování způsovuje změnu řídících prouděné a předělává lokální klimata.
Nejhorší jsou pitomci, co mají vše naštudované, ale nedovedou si to kriticky vyhodnotit..
VM
Vladimir Mertan
24.5.2023 07:22 Reaguje na Jiří SvobodaSamozrejme, riadiace prúdenia sú odjakživa nemenné a lokálne klíma je neustále rovnaké. Aha, zabudol som že dnes je všetko inak, pretože prudko stúpol obsah CO2 z 0.03% na 0.04%. Tie minulé zmeny spôsobili iné faktory a tie dnešné spôsobuje výhradne 0.01% CO2. Táto bezprecedentná zmena zloženia atmosféry vynuluje aj budúce zmeny oblačnosti, výbuchy sopiek, pády asteroidov, zmeny aktivity Slnka či nepravidelnosti dráhy Zeme a náklony zemskej osi. S tou posledou vetou absolútne súhlasím :-)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
24.5.2023 12:22 Reaguje na Vladimir MertanVám se prostě v noci zdá, že 0.01% CO2 je příliš malé číslo na to, aby mohlo významně změnit globální klima. Podle modelů to tak ale vychází, vy ale máte svou pravdu.
Sněte dále!
Odpovědět
Sněte dále!
VM
Vladimir Mertan
25.5.2023 20:07 Reaguje na Jiří SvobodaTu je zase vysvetlenie Medardovej kvapky. Opäť dažde poháňa rozdiel medzi zohriatou pevninou a chladnejším oceánom, teda to čo podľa Vás spôsobí sucho.
"Pranostikou popisovaná zvláštnosť zrážkového režimu patrí k takzvaným singularitám, čo sú také javy, ktoré sa opakujú (približne) v tom istom období, ale nepravidelne, teda nie každý rok. Keď na sklonku 18. storočia prof. Strnad vyhodnocoval 19-ročný rad pozorovaní z pražského kláštora Klimentínum (jednej z najstarších meteorologických staníc v Európe), medardovskú závislosť tam nenašiel. Vyhodnotením systematických meteorologických pozorovaní za dlhšie obdobie sa nám však spomínaná singularita "objaví".Napríklad pri rozbore 125 ročného radu pozorovaní z Bratislavy vidieť, že na začiatku júna je zražková činnosť znížená, od 10. júna zrážková činnosť zosilňuje (zvyšuje sa aj pravdepodobnosť výskytu zrážok a stúpajú aj priemerné úhrny) a okolo 13. júna dosahuje vrchol (aj celoročný). Potom je pokles a oživenie nastáva koncom druhej dekády. Po ďalšom prechodnom poklese nastáva 3. vlna, ktorá trvá ešte aj v prvých dňoch júla. Konečne štvrtá vlna nastáva okolo 10. -12. júla. Keďže pri daždivom počasí je obyčajne aj chladnejšie, spomínané vlny môžeme vidieť (a ešte názornejšie) aj na priebehu teploty. Uvedené singularity nie sú špecifikom Bratislavy, aj iné stanice v Európe (napr. Hurbanovo, Milešovka v Čechách alebo Mníchov) dávajú podobné výsledky. Príčiny "vĺn" daždivého počasia musíme hľadať v charaktere veľkopriestorovej cirkulácie. Začiatkom leta sa kontinet vplyvom slnečného žiarenia rýchle zohrieva (najvyššia poloha slnka a dlhé dni), zatiaľ čo oceány sú ešte pomerne studené. Nad teplou pevninou sa tlak vzduchu znižuje, nad studenším oceánom stúpa. Táto nerovnováha sa musí vyrovnať vpádmi chladnejšieho a vlhkého vzduchu z oceánu na kontinent. Niekedy sa hovorí, že je to tzv. Európsky mnozún. Skutočný monzún je však pravidelné sezónne prúdenie, v lete prúdi vlhký vzduch prinášajúci výdatné zrážky z oceánu na pevninu a v zime prúdi zasa suchý studený pevninský vzduch nad oceán." https://www.flyup.sk/adren/Clanky99_3_4/99_3_4_2.htm
Odpovědět
"Pranostikou popisovaná zvláštnosť zrážkového režimu patrí k takzvaným singularitám, čo sú také javy, ktoré sa opakujú (približne) v tom istom období, ale nepravidelne, teda nie každý rok. Keď na sklonku 18. storočia prof. Strnad vyhodnocoval 19-ročný rad pozorovaní z pražského kláštora Klimentínum (jednej z najstarších meteorologických staníc v Európe), medardovskú závislosť tam nenašiel. Vyhodnotením systematických meteorologických pozorovaní za dlhšie obdobie sa nám však spomínaná singularita "objaví".Napríklad pri rozbore 125 ročného radu pozorovaní z Bratislavy vidieť, že na začiatku júna je zražková činnosť znížená, od 10. júna zrážková činnosť zosilňuje (zvyšuje sa aj pravdepodobnosť výskytu zrážok a stúpajú aj priemerné úhrny) a okolo 13. júna dosahuje vrchol (aj celoročný). Potom je pokles a oživenie nastáva koncom druhej dekády. Po ďalšom prechodnom poklese nastáva 3. vlna, ktorá trvá ešte aj v prvých dňoch júla. Konečne štvrtá vlna nastáva okolo 10. -12. júla. Keďže pri daždivom počasí je obyčajne aj chladnejšie, spomínané vlny môžeme vidieť (a ešte názornejšie) aj na priebehu teploty. Uvedené singularity nie sú špecifikom Bratislavy, aj iné stanice v Európe (napr. Hurbanovo, Milešovka v Čechách alebo Mníchov) dávajú podobné výsledky. Príčiny "vĺn" daždivého počasia musíme hľadať v charaktere veľkopriestorovej cirkulácie. Začiatkom leta sa kontinet vplyvom slnečného žiarenia rýchle zohrieva (najvyššia poloha slnka a dlhé dni), zatiaľ čo oceány sú ešte pomerne studené. Nad teplou pevninou sa tlak vzduchu znižuje, nad studenším oceánom stúpa. Táto nerovnováha sa musí vyrovnať vpádmi chladnejšieho a vlhkého vzduchu z oceánu na kontinent. Niekedy sa hovorí, že je to tzv. Európsky mnozún. Skutočný monzún je však pravidelné sezónne prúdenie, v lete prúdi vlhký vzduch prinášajúci výdatné zrážky z oceánu na pevninu a v zime prúdi zasa suchý studený pevninský vzduch nad oceán." https://www.flyup.sk/adren/Clanky99_3_4/99_3_4_2.htm
JS
Jiří Svoboda
26.5.2023 11:25 Reaguje na Vladimir Mertan"Opäť dažde poháňa rozdiel medzi zohriatou pevninou a chladnejším oceánom, teda to čo podľa Vás spôsobí sucho."
Vy jste fakt bezmezný sprosťák. Zase mi něco podsouváte.
Odpovědět
Vy jste fakt bezmezný sprosťák. Zase mi něco podsouváte.
RP
JS
Jiří Svoboda
29.5.2023 09:53 Reaguje na Radim PolášekKlimatický rozvrat nás určitě čeká. Jiná věc je, jaké to bude mít následky. Ona třetí skupina si myslí, že žádné vážné... To je legitimní, zastávat názor.
Odpovědět
va
vaber
18.5.2023 08:40klima je příležitost říci konečně otevřeně, že planeta je přemnožená lidmi a všechny dnešní problémy s tím souvisí,
je to jako když pacient v posledním stadiu rakoviny je uklidňovám doktory jak se mu ten škrábaneček na prstu dobře hojí,
od peněz na záchranu se čeká spása , peníze které do záchrany jdou, vyvolávají aktivity člověka které někde opět škodí,
taková bateriová uložiště zelené energie ,kolik cizích chemických agresivních látek se musí vyrobit a kolik přírody se musí rozvrtat a zničit ,aby se suroviny vytěžily ,ale mluví se o zelené energii která nás zachrání
Odpovědět
je to jako když pacient v posledním stadiu rakoviny je uklidňovám doktory jak se mu ten škrábaneček na prstu dobře hojí,
od peněz na záchranu se čeká spása , peníze které do záchrany jdou, vyvolávají aktivity člověka které někde opět škodí,
taková bateriová uložiště zelené energie ,kolik cizích chemických agresivních látek se musí vyrobit a kolik přírody se musí rozvrtat a zničit ,aby se suroviny vytěžily ,ale mluví se o zelené energii která nás zachrání
JS
Jiří Svoboda
18.5.2023 11:56 Reaguje na vaberTady vám nelze odporovat. Říkat celou pravdu a nic nezkrývat, to byl hlavní důvod mé reakce na knihu.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
27.5.2023 14:19 Reaguje na vaberLidi jsou a nejsou přenožení.
Přirozená zalidněnost zeměkoule je někde kolem 200 - 500 tisíc jedinců. Zhruba asi tolik lidí coby kdysi vrcholových predátorů tehdejších biotopů - lovců a sběračů, dokáže zeměkoule uživit.
Proti tomu jsme dneska přemnožení asi 20 tisíckrát.
Jenže před asi 10 tisíci lety nastoupili ldé cestu objevů, vynálezů a inovací. Nejdříve přechodem na prvobytně pospolné zemědělství a potom dalšími objevy a vynálezy. Z tohoto pohledu dnes není lidstvo přemnožené, s dnešními zavedenými a používanými objevy a vynálezy, v zemědělství a technice zeměkoule může uživit minimálně ještě dvojnásobek současného počtu lidí. Protože využívání současné techniky, současného nejnovějšího zemědělství a produkce potravin funguje jen ve vyspělých státech. V zaostalých rozvojových státech, to je na většině povrchu zeměkoule se stále k produkci potravin a dalších nezbytných lidských potřeb používají technologie staré 50, ale taky 200 let. Jejich náhradou za nové současné se uvolní prostor pro množství dalších lidí. A pokud v objevování a vynalézání dalších nik vhodných pro další lidské osídlení nepeřstaneme, udržíme svou inovační aktivitu, nebude zeměkoule či obecně po expanzi do kosmu životní prostor lidské civilizace nikdy vyčerpán a přelidněn.
Odpovědět
Přirozená zalidněnost zeměkoule je někde kolem 200 - 500 tisíc jedinců. Zhruba asi tolik lidí coby kdysi vrcholových predátorů tehdejších biotopů - lovců a sběračů, dokáže zeměkoule uživit.
Proti tomu jsme dneska přemnožení asi 20 tisíckrát.
Jenže před asi 10 tisíci lety nastoupili ldé cestu objevů, vynálezů a inovací. Nejdříve přechodem na prvobytně pospolné zemědělství a potom dalšími objevy a vynálezy. Z tohoto pohledu dnes není lidstvo přemnožené, s dnešními zavedenými a používanými objevy a vynálezy, v zemědělství a technice zeměkoule může uživit minimálně ještě dvojnásobek současného počtu lidí. Protože využívání současné techniky, současného nejnovějšího zemědělství a produkce potravin funguje jen ve vyspělých státech. V zaostalých rozvojových státech, to je na většině povrchu zeměkoule se stále k produkci potravin a dalších nezbytných lidských potřeb používají technologie staré 50, ale taky 200 let. Jejich náhradou za nové současné se uvolní prostor pro množství dalších lidí. A pokud v objevování a vynalézání dalších nik vhodných pro další lidské osídlení nepeřstaneme, udržíme svou inovační aktivitu, nebude zeměkoule či obecně po expanzi do kosmu životní prostor lidské civilizace nikdy vyčerpán a přelidněn.
KL
Katka Linke
18.5.2023 10:48Nerůst je lepší téma. Prostě musí dojít ke zmenšení světové ekonomiky. Zdroje pro další zdvojnásobení světového HDP už nemáme. Na planetě Zemi není dost surovin.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
18.5.2023 12:08 Reaguje na Katka LinkeSouhlasím, ale jak to prakticky zařídit? Zdvíhat ukazováček nestačí. Prosazuji názor postupného zpoplatňování těžby surovin včetně fosilních paliv a tak vyvolat soustavný tlak na redukci devastace planety těžbou surovin a spalováním fosilních paliv. Dotacemi nedeformovaný trh by spontánně hledal řešení, jak co nejlépe globální ekonomiku transformovat, aby vystačila s mnohem méně zdroji a postupně přešla na trvalou udržitelnost.
Váš nerůst není zvláštní lepší téma, nýbrž jen důsledek vhodného/správného řešení respektujícího demokracii, svobodu a trh.
Odpovědět
Váš nerůst není zvláštní lepší téma, nýbrž jen důsledek vhodného/správného řešení respektujícího demokracii, svobodu a trh.
VŠ
Viktor Šedivý
18.5.2023 18:46 Reaguje na Jiří SvobodaZpoplatňovat? Takže další zátěž, která z blbců, kteří si podřezávají pod sebou větev udělá blbce ještě větší ... a celý svět se bude chechtat, jak se EU zlikvidovala.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
19.5.2023 11:50 Reaguje na Viktor ŠedivýJá nemluvil o EU ale o globálním zpoplatnění a globální ekonomice. Špatně jste si to vyložil! Proti snahám EU protestuji stejně důrazně jako vy.
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
19.5.2023 18:08 Reaguje na Jiří SvobodaNeprosazujete, nelzete tady. Prosazuje se činy, a ty činy spočívají v tom, že budete nad rámec daňové povinnosti odvádět státu peníze, jako fosilní daň. Děláte to????
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
20.5.2023 18:55 Reaguje na Daniel VišňovskýKdyž něco napíšu, tak to není čin? Nemáte to v hlavě nějak zmaglajzovaný?
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
25.5.2023 15:07 Reaguje na Jiří SvobodaNení, to je žvanění. Když něco požadujete, musíte to sám dělat s předstihem.
Je zajímavé, že vy, ekoterorističtí dezoláti velmi dobře víte, co my měli dělat ostatní, ale sami se z toho, na koho by se mělo vztahovat opatření vyvazujete.
Odpovědět
Je zajímavé, že vy, ekoterorističtí dezoláti velmi dobře víte, co my měli dělat ostatní, ale sami se z toho, na koho by se mělo vztahovat opatření vyvazujete.
JS
Jiří Svoboda
26.5.2023 11:30 Reaguje na Daniel VišňovskýBože, zkuste třeba posílat dopisy z Brna do Prahy potrubní poštou, když neexistuje.
Kdo se ty magore z něčeho vyvazuje?
Odpovědět
Kdo se ty magore z něčeho vyvazuje?
RP
Radim Polášek
27.5.2023 14:26 Reaguje na Katka LinkeA jak daleko chcete nerůstem ztratit nové a vrátit se ke starým historickým technologiím? A jak chcete odstranit ty lidi, kteří budou díky tomu návratu ke starým málo produktivním technologiím nadbyteční a nebudou pro ně nutné zdroje, potraviny, voda, oděv, teplo v zimě atd? Koncentračními tábory jako Hitler, upracovat se s motykou v ruce ve venkovských komunách jako to dělal PolPot? Nebo třeba starou římskou decimací, kde ti , co si vytáhli z přilby černou kuličku místo bílé, byli prostě odstraněni - popraveni?
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
18.5.2023 16:59Základné fakty sú tu:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_uhl%C3%ADku
hydrosféra (rozpuštěný oxid uhličitý a organická hmota) – téměř 40 000 gigatun.
sedimenty – uhličitany (uhličitan vápenatý, anglicky calcareous sediment obsahuje 80 000 000 gigatun),[3] látky s obsahem uhlíku, včetně fosilních paliv, která se odhadují na 746 gigatun.[4]
atmosféra (CO2) – okolo 800 gigatun
biosféra (organická živá i neživá hmota) – okolo 1900 gigatun.
Odpovědět
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_uhl%C3%ADku
hydrosféra (rozpuštěný oxid uhličitý a organická hmota) – téměř 40 000 gigatun.
sedimenty – uhličitany (uhličitan vápenatý, anglicky calcareous sediment obsahuje 80 000 000 gigatun),[3] látky s obsahem uhlíku, včetně fosilních paliv, která se odhadují na 746 gigatun.[4]
atmosféra (CO2) – okolo 800 gigatun
biosféra (organická živá i neživá hmota) – okolo 1900 gigatun.
JS
VM
Vladimir Mertan
19.5.2023 17:13 Reaguje na Jiří SvobodaKOľko gigaton uhlíka si trúfate uložiť ročne v drevenných stavbách?
Štatistiky je dobré vidieť aby si ľudia uvedomili akí sú proti prírode maličkí. Zaujímavý je údaj 40 000 GT uhlíku rozpusteného v mori oproti 800 GT uhlíka v atmosfére alebo 800 GT uhlíka vo zvyšných nevyťažených palivách. Tie drevenné stavby sú ako v tom vtipe keď ide mravec a slon po moste a mravec zahlási: "Ale dupoceme!!!"
Nakoniec 80 000 000 GT uhlíka uloženého vo vápencoch nám ukazuje ako nakoniec skončí všetko CO2 na Zemi. Reálna obava by mala byť čo si ľudstvo počne bez CO2, ako vôbec bude fungovať fotosyntéza.
Odpovědět
Štatistiky je dobré vidieť aby si ľudia uvedomili akí sú proti prírode maličkí. Zaujímavý je údaj 40 000 GT uhlíku rozpusteného v mori oproti 800 GT uhlíka v atmosfére alebo 800 GT uhlíka vo zvyšných nevyťažených palivách. Tie drevenné stavby sú ako v tom vtipe keď ide mravec a slon po moste a mravec zahlási: "Ale dupoceme!!!"
Nakoniec 80 000 000 GT uhlíka uloženého vo vápencoch nám ukazuje ako nakoniec skončí všetko CO2 na Zemi. Reálna obava by mala byť čo si ľudstvo počne bez CO2, ako vôbec bude fungovať fotosyntéza.
va
vaber
20.5.2023 08:36 Reaguje na Vladimir Mertanna zvrácení rovnováhy stačí někdy jen malý impuls,
CO2 ,vápence a jiné sloučeniny s uhlíkem vzniky z drtivé většiny anorganickou cestou a pro život je důležitá rovnováha takových sloučenin a ne absolutní množství
nebojte i lidé vydechují CO2 a možná to bude pro těch pár rostin co přežijí, stačit
Odpovědět
CO2 ,vápence a jiné sloučeniny s uhlíkem vzniky z drtivé většiny anorganickou cestou a pro život je důležitá rovnováha takových sloučenin a ne absolutní množství
nebojte i lidé vydechují CO2 a možná to bude pro těch pár rostin co přežijí, stačit
VM
Vladimir Mertan
20.5.2023 21:28 Reaguje na vaberNie nie, vápence vznikli prevažne organickou cestou zo schránok morských živočíchov. Významné sú jednobunkové riasy kokolity https://sk.alegsaonline.com/art/21311 Vápnik ale ukladajú aj koraly a v podstate všetky morské živočíchy tvoria vápenec pôvodne z CO2. Uhlík berú z potravy, kde ho uložili riasy fotosyntézou.
Odpovědět
va
vaber
21.5.2023 17:22 Reaguje na Vladimir Mertanjo? tak křídové útesy jsou ,nebo byly místo kam migrovali všichni živočichové co tvoří vápenec shodit schránku a dělali si hromádku ,to jim muselo trvat pěkně dlouho a nikdo jim to po tu dlouhou dobu nesměl zašpinit, protože mají čistotu 98% ,mohutné usazeniny kde se usazoval jen vápenec ?proč jen vápanec
živočichove by vytvářeli přibližně nánosy po celém prostoru kde žijí
odborníci tvrdí všelijaké věci které jsou normální blbost,
vápník je velice reaktivní prvek a když se tvořila Zem reagoval první
Odpovědět
živočichove by vytvářeli přibližně nánosy po celém prostoru kde žijí
odborníci tvrdí všelijaké věci které jsou normální blbost,
vápník je velice reaktivní prvek a když se tvořila Zem reagoval první
VM
Vladimir Mertan
21.5.2023 20:09 Reaguje na vaberPáči sa mi Váš skeptický prístup, ale nemáte pravdu. Kriedové útesy sú priamo dielom kokolitiek. Tie sa hromadili a rozmnožovali hlavne v plytkých a teplých vodách, preto nie sú rovnomerne roztýlené po celom morskom dne. More podobne ako súš obsahuje veľké plochy, ktoré sú takmer bez života. Okrem toho budete možno prekvapený, ale v more v hĺbke 4 km a viac obsahuje toľko rozpusteného CO2 že je veľmi kyslé a rozpúšťa vápenité schránky morských živočíchov. Takže ešte raz, mohutné usadeniny vápencov vznikali len v plytkých teplých moriach a podobne aj koraly môžu rásť len v určitej hĺbke.
Odpovědět
va
vaber
23.5.2023 08:30 Reaguje na Vladimir Mertannepřesvědčil jste mě, opakujete ofic. verzi vzniku,
já nepopírám,že vápence vznikly organickou cestou, jen ne všechny ,proč se neusazovalo bahno a jiné nánosy ,to mně říká ,že nános se vytvořil velice rychle,
je to možná vysvětlení odborníků, ale já odborníky považuji jen za lidi,kteří mají své chyby a omyly a mnozí pracují metodou pokus omyl , prezentují před veřejností vždy svou pravdu, do té doby než zjistí jinou pravdu ,
smozřejmě ,já se taky mohu mýlit, ale i pochybovat
Odpovědět
já nepopírám,že vápence vznikly organickou cestou, jen ne všechny ,proč se neusazovalo bahno a jiné nánosy ,to mně říká ,že nános se vytvořil velice rychle,
je to možná vysvětlení odborníků, ale já odborníky považuji jen za lidi,kteří mají své chyby a omyly a mnozí pracují metodou pokus omyl , prezentují před veřejností vždy svou pravdu, do té doby než zjistí jinou pravdu ,
smozřejmě ,já se taky mohu mýlit, ale i pochybovat
VM
Vladimir Mertan
23.5.2023 15:47 Reaguje na vaberNo ale aj v dnešných moriach sú plytké miesta oveľa "úrodnejšie" ako hlbočiny. Vysvetlenie čo som vám dal je nielen názor odborníkov, ale aj prakticky pozorovateľný jav.
Odpovědět
va
JS
Jiří Svoboda
20.5.2023 19:54 Reaguje na Vladimir MertanTo si zjevně myslíte, že klimatický rozvrat ovlivní jeden člověk jedním opatřením.
Pokud se každý člověk za život postatrá o uložení 1 t uhlíku do stavby je to globálně 10 GT. Úspora na stavebním materiálu a provozu budovy může být ještě 2x-4x tolik.
Odpovědět
Pokud se každý člověk za život postatrá o uložení 1 t uhlíku do stavby je to globálně 10 GT. Úspora na stavebním materiálu a provozu budovy může být ještě 2x-4x tolik.
VM
Vladimir Mertan
20.5.2023 21:43 Reaguje na Jiří SvobodaSamozrejme žiadny klimatický rozvrat neexistuje. Bavíme sa o opatreniach, ktoré nemajú žiadny význam z hľadiska ovplynenia klímy. Okrem toho chcem poukázať na to, že všetky riešenia ohľadne ukladania uhlíka riešia absolútne pidimnožstvá CO2 a sú aj veľmi energeticky náročné. Musím uznať, že Vaše riešenie ukladania uhlíka do drevostavieb je aspoň energeticky úsporné a prinášalo by do stavebnístva obnoviteľný materiál, ktorý časom môžeme spáliť, alebo hoci ho nechať zhniť. Problém je, že nie každé drevo sa hodí na stavbu domu. Strom musí byť rovno rastený bez bočných konárov a vieme využiť iba časť stromu na rovné dosky a hranoly. Keď tak by sa mali využiť lisované MDF dosky, ktoré vieme vyrobiť aj z odpadového dreva. Veľký potenciál majú aj stavby z lisovanej slamy či sena alebo aj iného rastlinného materiálu ako napríklad technické konope.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
21.5.2023 17:35 Reaguje na Vladimir Mertan"Samozrejme žiadny klimatický rozvrat neexistuje." To je vaše víra nebo slepota?
Já bych zůstal u dřeva. Na stavby je potřeba dosti smrkového či podobného dřeva. Možná v deštných pralesech takové dřevo roste a je dobré ho těžit a exportovat místo budování plantáží na vypáleném pralese.
Odpovědět
Já bych zůstal u dřeva. Na stavby je potřeba dosti smrkového či podobného dřeva. Možná v deštných pralesech takové dřevo roste a je dobré ho těžit a exportovat místo budování plantáží na vypáleném pralese.
VM
Vladimir Mertan
21.5.2023 19:52 Reaguje na Jiří SvobodaPodľa mňa je treba mať vieru na to, aby niekto klimatický rozvrat videl. Samozrejme naväčší fanatici veria tomu, že 4 roky po sebe zamrznuté marhule na jar sú príznakom globálneho oteplenia. V podstate všetky javy, ktoré sa pripisujú globálnemu otepleniu ako sú prudké búrky, veľké suchá, hurikány či tornáda sa vyskytovali rovnako často aj v minulosti. Skúste popísať čo myslíte tým klimatickým rozvratom a ako sa vlastne prejavuje.
Pravdepodobne vhodným adeptom na stavbu domov by bol eukalyptus, ktorý veľmi rýchlo rastie a poskytuje pomerne rovné kmene. Nevýhoda je samozrejme zakladanie monokultúr plantáží a ničenie pôvodného pralesa. Ešte by bolo treba postaviť veľkú flotilu plachetníc, najlepšie drevenných :-) čo by to drevo vozili do sveta. Veľmi výkonný je bambus, z toho sa dá tiež všeličo postaviť a rastie veľmi rýchlo https://bambooska.sk/sk/blog/22/o-vetko-sa-d-postavi-z-bambusu
Odpovědět
Pravdepodobne vhodným adeptom na stavbu domov by bol eukalyptus, ktorý veľmi rýchlo rastie a poskytuje pomerne rovné kmene. Nevýhoda je samozrejme zakladanie monokultúr plantáží a ničenie pôvodného pralesa. Ešte by bolo treba postaviť veľkú flotilu plachetníc, najlepšie drevenných :-) čo by to drevo vozili do sveta. Veľmi výkonný je bambus, z toho sa dá tiež všeličo postaviť a rastie veľmi rýchlo https://bambooska.sk/sk/blog/22/o-vetko-sa-d-postavi-z-bambusu
JS
Jiří Svoboda
22.5.2023 11:30 Reaguje na Vladimir MertanPořád děláte tu stejnou chybu. Generalizujete jednotlivosti a ignorujete základní fakta obecné platnosti.
Eukalyptus se používá i ke stavebním účelům, je ale prý docela těžký a tvrdý. Nevím, k čemu u nás známému jej přirovnat. Je také spousta druhů eukaliptů.
Odpovědět
Eukalyptus se používá i ke stavebním účelům, je ale prý docela těžký a tvrdý. Nevím, k čemu u nás známému jej přirovnat. Je také spousta druhů eukaliptů.
VM
Vladimir Mertan
22.5.2023 12:12 Reaguje na Jiří SvobodaStále čakám na tie základné fakty a stále nič. Ako vieme, že nastal klimatický rozvrat, čo sa stalo mimo bežné klimatické katastrofy ako miestne sucho, miestne dažde ..atď. Pre Vás je základným faktom že človek svojou činnosťou produkuje skleníkový plyn a zároveň sa otepľuje. Pre mňa je základným faktom, že CO2 nikdy nebolo riadiacim faktorom pre klímu Zeme. Chýba mi vysvetlenie prečo by tomu malo tak byť dnes.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
22.5.2023 20:00 Reaguje na Vladimir MertanNikdy dříve tu nebyl člověk, který intenzivně spaloval fosilní paliva. Proto dnešní bezprecedentně rychlé globální oteplování zjevně souvisí s činností člověka. Jaké jiné faktory by mohly dnešní drasticky rychlé globální oteplování vysvětlit? Že někde zamával motýl křídly?
Jak jste dospěl k názoru, že "že CO2 NIKDY nebolo riadiacim faktorom pre klímu Zeme."? Čím to máte podpořené? Jak můžete něco tak drzého tvrdit?
Odpovědět
Jak jste dospěl k názoru, že "že CO2 NIKDY nebolo riadiacim faktorom pre klímu Zeme."? Čím to máte podpořené? Jak můžete něco tak drzého tvrdit?
LB
Lukas B.
22.5.2023 22:13 Reaguje na Jiří Svobodakorelace je. kauzalita zřejmě také. míra kauzality je ovšem nejistá.
korelace oteplování je s kdečíms. počínaje zrušením otroctví v emeryce, zanechání upalování homosexuálů, a feminizací školství konče.
Odpovědět
korelace oteplování je s kdečíms. počínaje zrušením otroctví v emeryce, zanechání upalování homosexuálů, a feminizací školství konče.
JS
Jiří Svoboda
23.5.2023 08:42 Reaguje na Lukas B.Kauzalita tu je, a jiné plausibilní vysvětlení není. Z pozice vědy tedy nezbývá, než to přijmout jako fakt. Ve vědě podat důkaz nelze.
Odpovědět
LB
Lukas B.
23.5.2023 13:56 Reaguje na Jiří Svobodadovolím si Vás opravit - věda by měla být dle poppera falzifikovatelná, tedy tvrzení se dá vyvrátit. "přijmutí něčeho jako fakt" je věc pouze dočasná.
mimochodem, pokud se vědecká obec nějak obecně shodne na "spouštěčích" glaciálů a interglaciálů, pak má cenu se bavit o tom, jak velký vliv má "antropogenní" sodovkový plyn a jestli vůbec aspoň teoreticky může odvrátit nástup glaciálu, neboť (extrapolujeme-li poslední miliony let) adventu již nakrátku (ne snad z pohledu délky lidského života, ale z pohledu délky obvyklého interglaciálu).
Odpovědět
mimochodem, pokud se vědecká obec nějak obecně shodne na "spouštěčích" glaciálů a interglaciálů, pak má cenu se bavit o tom, jak velký vliv má "antropogenní" sodovkový plyn a jestli vůbec aspoň teoreticky může odvrátit nástup glaciálu, neboť (extrapolujeme-li poslední miliony let) adventu již nakrátku (ne snad z pohledu délky lidského života, ale z pohledu délky obvyklého interglaciálu).
JS
Jiří Svoboda
23.5.2023 15:46 Reaguje na Lukas B.Ano, brát současné globální oteplování jako převážně antropogenní coby vědecky podložený fakt s dočasnou platností (než to někdo vyvrátí nebo najde lepší příčinu), to beru.
Myslím, že glaciály a interglaciály mohou mít příčinu jen a jen v globální energetické bilanci, kde funguje obrovské množství zpětných vazeb. Do té bilance může kecat spousta faktorů včetně CO2. Nevím jak by to mohlo být jinak.
Odpovědět
Myslím, že glaciály a interglaciály mohou mít příčinu jen a jen v globální energetické bilanci, kde funguje obrovské množství zpětných vazeb. Do té bilance může kecat spousta faktorů včetně CO2. Nevím jak by to mohlo být jinak.
LB
Lukas B.
25.5.2023 10:53 Reaguje na Jiří Svobodaono je to ještě jinak;
co jsou neoddiskutovatelná fakta: jedině konkrétní řada měření na konkrétní stanici (tedy předpokládáme-li, že je stanice umístěna na vhodné místo a že si někdo metr od ní nepeče buřty, a že ten, kdo zapisuje z teploměru, si nezapomenul brejle).
co je teorie (falzifikovatelná): to je teoretický podklad pro sestavení výpočtového modelu, počínaje středoškolsky přednášenými základy termodynamiky. a úplně stejně jsou na to takzvaná proxy data, všechny ty letokruhy a bublinky v ledu, respektive odvození historické teploty na tom kterém konkrétním místě z něčeho jiného.
pak tady máme výpočetní model, kde numericky řešíme obrovské matice, a u některých parametrů váhu víceméně odhadujeme a některé parametry ani neznáme a tedy zanedbáváme, a postupně model kalibrujeme a ověřujeme. ale máme to těžké, protože nemodelujeme třeba spalování směsi ve válci spalovacího motoru nebo napjatost na odlitku klikové hřídele (numerický aparát je ve všech případech v zásadě stejný), kde to můžeme ladit a kalibrovat na nějakém analogovém modelu (od obarvených vodiček po fotoelascimetrii), jsem odkázání na modelování nedávné historie na základě dat před ní, což má holt své mouchy, třeba to může svádět k nějakému ad hoc stanovení některých parametrů tak, aby to vyšlo. férově slepý pokus tady fakt udělat nejde.
a nakonec výsledek nějak interpretujeme, tj. vezmeme posledních sto let a proložíme přímkou, zjistíme děsivé oteplení, a začneme hysterčit nad negativy (zatopí to benátky a atoly) a nezmíníme pozitiva (šance na vyšší úrodu na černozemích eurasie kolem 50. rovnoběžky)
Odpovědět
co jsou neoddiskutovatelná fakta: jedině konkrétní řada měření na konkrétní stanici (tedy předpokládáme-li, že je stanice umístěna na vhodné místo a že si někdo metr od ní nepeče buřty, a že ten, kdo zapisuje z teploměru, si nezapomenul brejle).
co je teorie (falzifikovatelná): to je teoretický podklad pro sestavení výpočtového modelu, počínaje středoškolsky přednášenými základy termodynamiky. a úplně stejně jsou na to takzvaná proxy data, všechny ty letokruhy a bublinky v ledu, respektive odvození historické teploty na tom kterém konkrétním místě z něčeho jiného.
pak tady máme výpočetní model, kde numericky řešíme obrovské matice, a u některých parametrů váhu víceméně odhadujeme a některé parametry ani neznáme a tedy zanedbáváme, a postupně model kalibrujeme a ověřujeme. ale máme to těžké, protože nemodelujeme třeba spalování směsi ve válci spalovacího motoru nebo napjatost na odlitku klikové hřídele (numerický aparát je ve všech případech v zásadě stejný), kde to můžeme ladit a kalibrovat na nějakém analogovém modelu (od obarvených vodiček po fotoelascimetrii), jsem odkázání na modelování nedávné historie na základě dat před ní, což má holt své mouchy, třeba to může svádět k nějakému ad hoc stanovení některých parametrů tak, aby to vyšlo. férově slepý pokus tady fakt udělat nejde.
a nakonec výsledek nějak interpretujeme, tj. vezmeme posledních sto let a proložíme přímkou, zjistíme děsivé oteplení, a začneme hysterčit nad negativy (zatopí to benátky a atoly) a nezmíníme pozitiva (šance na vyšší úrodu na černozemích eurasie kolem 50. rovnoběžky)
JS
Jiří Svoboda
25.5.2023 11:34 Reaguje na Lukas B.Takže vy neberete průběh globální teploty za posledních 22000 let
viz https://faktaoklimatu.cz/assets/generated/teplota-22000-let.pdf,
jako fakt?
Ale model je přece jisté zjednodušení reality na tu úroveň, aby se postihlo jen to, co nás zajímá, a od ostatního se bylo oprostilo. Model vůbec nemusí mít s (komplikovanými) výpočty cokoliv společného. Nejjednodušší model globálního oteplování je energetická bilance, kde je jediný volný parametr obsah CO2 v atmosféře, složitější model bere v úvahu vodu a pak ještě složitější další a další efekty. Jak je to matematicky zpracováno, to již není věc modelu, ale simulace model využívající.
Odpovědět
viz https://faktaoklimatu.cz/assets/generated/teplota-22000-let.pdf,
jako fakt?
Ale model je přece jisté zjednodušení reality na tu úroveň, aby se postihlo jen to, co nás zajímá, a od ostatního se bylo oprostilo. Model vůbec nemusí mít s (komplikovanými) výpočty cokoliv společného. Nejjednodušší model globálního oteplování je energetická bilance, kde je jediný volný parametr obsah CO2 v atmosféře, složitější model bere v úvahu vodu a pak ještě složitější další a další efekty. Jak je to matematicky zpracováno, to již není věc modelu, ale simulace model využívající.
LB
Lukas B.
25.5.2023 11:58 Reaguje na Jiří Svobodakapalinový teploměr je vynález starý necelých 400 let, a pravidelné měření teploty na stále stejných místech jakžtakž rozmístěných po planetě je záležitost výrazně mladší, hlavu a patu to má něco přes století. vše starší jsou jen proxy data z něčeho jiného (třeba z letokruhů), a tedy to opravdu nejsou fakta, ale teorie, která může být vyvrácena.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
26.5.2023 11:35 Reaguje na Lukas B.Zatím ale vyvrácena není, tak to musíme přijímat na stejné úrovni jako fakt. A ten vývoj za posledních 40 let, kdy nejsou zaznamenány žádné významné příčiny pro takový vývoj, to je opravdu varující.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
26.5.2023 12:48 Reaguje na Jiří SvobodaPreboha zato, že si niekto názve stránku faktaoklimatu ešte nemôžeme brať niečo čo uverejnia ako fakt!!! Ako vedec by ste mohol pochopiť, že graf musí mať rovnaké vstupné údaje. To znamená, že nemôžeme spájať proxy údaje s meraniami teplomerov. Predsa takých 40 ročných období tam musí na tej hokejke - vašom grafe - byť veľa len ich proxy dáta nezachytili. Inak ak si lepšie naštudujete krivku teploty od roku 1900, tak zistíte že sa podobne rychlo oteplilo od roku 1900-1950 ako 1980 -2020. Medzitým sa skôr ochadzovalo.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
29.5.2023 10:00 Reaguje na Vladimir MertanProč by měl mít graf stejné vstupní údaje? Od toho lze doplnit do grafu chybu měření či nejistoty.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
29.5.2023 22:37 Reaguje na Jiří SvobodaOdpovedám slovami Petra Pokorného. Ten rozhovor už na internete nenájdete. Celý rozhovor je tu: https://www.dropbox.com/s/2e2j2cch73mcaco/Docent%20Pokorn%C3%BD%20o%20klimatickej%20hrozbe_%20Nevieme%2C%20%C4%8Do%20sp%C3%B4sobuje%20teplotn%C3%A9%20zmeny%20-%20www.konzervativnyweb.sk.pdf?dl=0
Vy máte grafy, na ktorých je vidieť, že čím dlhšie obdobie porovnávame z
teplotného hľadiska, tým má teplotná krivka skôr klesajúci trend. Kedy teda bolo
najteplejšie? Vedeli by ste to rozdeliť do nejakých celkov, období?
- To nie sú moje grafy. Všelijakých grafov je plný internet a každý si môže vybrať taký,
ktorý sa mu "hodí do krámu". O niečo poctivejšie je loviť grafy v primárnej vedeckej
literatúre, ale ani tak sa veľa nezmení, ak nebude prístup nanajvýš opatrný a kritický.
Za hlavné kritérium považujem v prípade grafov požiadavku, aby to neboli zlepence
rozdielnych typov dát. Trebárs prístrojovo nameraných hodnôt z nedávnej doby s
nejakými staršími proxy-dátami, čo sú dáta, ktoré umožňujú odhadovať hodnoty
požadovanej premennej na základe inej premennej a modelu, ktorý k tomu používam.
Tak napríklad teploty v dávnej minulosti môžem "merať", to jest odhadovať, na základe
pomeru stabilných izotopov kyslíka v starých sedimentoch či v starom ľade. Nemôžem
vziať stroj času a poslať na ňom do minulosti veľa teplomerov, aby som zmeral, aká bola
priemerná teplota na planéte.
Popri izotopoch kyslíka existuje mnoho ďalších typov proxy-dát, ktoré možno použiť pre
odhady paleoteplôt. Výpoveď každej z nich je zase trochu odlišná, takže by sa ani
jednotlivé typy nemali nekriticky kombinovať. Nehľadiac na to, že akékoľvek proxy-
údaje získavame pracne bod po bode, a teda sú to vždy dáta nie globálne, ale bodové. A
takých bodov sa z pravidla zúfalo nedostáva.
Paleoklimatológia je nesmierne ťažkopádna veda a kumulácia poznania je v nej celkom
pomalá. Napriek tomu z nej už dnes vyplýva, že v časoch ľadových kolísali teploty na
takmer ľubovoľnom mieste planéty veľmi prudko a medzi dosť vzdialenými krajnými
hodnotami. Súčasné otepľovanie s tým čo do rýchlosti a amplitúdy ťažko znesie
porovnanie.
Odpovědět
Vy máte grafy, na ktorých je vidieť, že čím dlhšie obdobie porovnávame z
teplotného hľadiska, tým má teplotná krivka skôr klesajúci trend. Kedy teda bolo
najteplejšie? Vedeli by ste to rozdeliť do nejakých celkov, období?
- To nie sú moje grafy. Všelijakých grafov je plný internet a každý si môže vybrať taký,
ktorý sa mu "hodí do krámu". O niečo poctivejšie je loviť grafy v primárnej vedeckej
literatúre, ale ani tak sa veľa nezmení, ak nebude prístup nanajvýš opatrný a kritický.
Za hlavné kritérium považujem v prípade grafov požiadavku, aby to neboli zlepence
rozdielnych typov dát. Trebárs prístrojovo nameraných hodnôt z nedávnej doby s
nejakými staršími proxy-dátami, čo sú dáta, ktoré umožňujú odhadovať hodnoty
požadovanej premennej na základe inej premennej a modelu, ktorý k tomu používam.
Tak napríklad teploty v dávnej minulosti môžem "merať", to jest odhadovať, na základe
pomeru stabilných izotopov kyslíka v starých sedimentoch či v starom ľade. Nemôžem
vziať stroj času a poslať na ňom do minulosti veľa teplomerov, aby som zmeral, aká bola
priemerná teplota na planéte.
Popri izotopoch kyslíka existuje mnoho ďalších typov proxy-dát, ktoré možno použiť pre
odhady paleoteplôt. Výpoveď každej z nich je zase trochu odlišná, takže by sa ani
jednotlivé typy nemali nekriticky kombinovať. Nehľadiac na to, že akékoľvek proxy-
údaje získavame pracne bod po bode, a teda sú to vždy dáta nie globálne, ale bodové. A
takých bodov sa z pravidla zúfalo nedostáva.
Paleoklimatológia je nesmierne ťažkopádna veda a kumulácia poznania je v nej celkom
pomalá. Napriek tomu z nej už dnes vyplýva, že v časoch ľadových kolísali teploty na
takmer ľubovoľnom mieste planéty veľmi prudko a medzi dosť vzdialenými krajnými
hodnotami. Súčasné otepľovanie s tým čo do rýchlosti a amplitúdy ťažko znesie
porovnanie.
JS
Jiří Svoboda
30.5.2023 09:07 Reaguje na Vladimir Mertan"Súčasné otepľovanie s tým čo do rýchlosti a amplitúdy ťažko znesie
porovnanie."
To si také myslím. Dnešní rychlost globální klimatické změny je, kromě opravdu drsných klimatických katastrof v historii, bezprecedentně veliká. Aspoň v něčem se s vaším guru mohu shodnout!
Odpovědět
porovnanie."
To si také myslím. Dnešní rychlost globální klimatické změny je, kromě opravdu drsných klimatických katastrof v historii, bezprecedentně veliká. Aspoň v něčem se s vaším guru mohu shodnout!
VM
Vladimir Mertan
31.5.2023 06:08 Reaguje na Jiří SvobodaVeď hej, keď máte problém pochopiť obyčajný nenáročný text, tak potom neviem o čom tu diskutujeme. To, že boli minulé zmeny oveľa prudšie ako je tá dnešná uznáva 97% percent paleológov, geológov či archeológov. :-) To číslo som použil zo žartu, ale Petr Pokorný nie je nijaký môj guru. Rovnaký názor má napr. Vojen Ložek a x ďaľších významných vedcov ktorý sa minulosťou zaoberajú profesionálne.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
1.6.2023 12:17 Reaguje na Vladimir MertanTo jsou ovšem změny, které nastaly nějako drsnou geologickou či astronomickou událostí. Ty se jako analogie k dnešku nedají použít! A kdo to tak dělá, určitě to nemá v hlavě v pořádku!
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
1.6.2023 21:33 Reaguje na Jiří SvobodaMáte to svoje tvrdenie nejako doložené? Alebo sa iba domnievate, že to tak muselo byť aby sedela Vaša teória? Nedávno ste sa tu oháňal hokejkou a teraz zase pripúšťate, že tá hokejka neplatí, tak teraz neviem. Ja som do svojeho vzdelania investoval, napr. aj kúpou a prečítaním tejto knihy. A to ju ešte nemali v zľave. Skúste sa ponoriť do štúdia aj Vy a možno predsa zmeníte názor: https://www.martinus.sk/?uItem=1685213
Odpovědět
LB
Lukas B.
26.5.2023 13:24 Reaguje na Jiří Svobodaovšem je nutno vnímat rozdíl mezi vědami, kde je možno dělat experimenty (spoustu experimentů) a ověřovat/vyvracet teorie, a vědami, kde to moc nejde (ať už z důvodu, že by to bylo moc drahé, délka pokusu je mnohonásobkem délky lidského života nebo nám vystaví stopku etika). z tohoto důvodu je nutno klimatologii, paleoekologii a podobné vědy řadit do regálu někam k ekonomii nebo dějepisu, a nikoli k třeba termodynamice nebo kvantové fyzice.
Odpovědět
LB
Lukas B.
26.5.2023 13:40 Reaguje na Lukas B.nebo to můžeme přirovnat epidemiologii. tam jsme mohli blátivost předpovědí nedávno pozorovat v přímém přenosu.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
29.5.2023 10:05 Reaguje na Lukas B.Ale klimatologické modely lze jistě dobře odstřelit, pokud jejich objektivně naměřené vstupy nedávají objektivně naměřené výstupy.
Odpovědět
LB
Lukas B.
29.5.2023 10:33 Reaguje na Jiří Svobodacož se nespočetněkrát a opakovaně stalo. výsledkem bylo "model je správný, akorát je potřeba upravitnadhodnocenou/podhodnocenou váhu parametru xy, a teď je to už úplně správně".
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
30.5.2023 09:14 Reaguje na Lukas B.Ano, je třeba i takto "přemýšlet" a nebrat za svaté ani vstupy, ani modely. Je samozřejmě též otázka, s jakou predikční přesností se spokojíme. Pokud říkáme, že model či simulace do budoucnosti 50 let je špatný, když nesedí na 20 %, pak jsou evidentně naše očekávání přehnaná.
Pak tu ale máme i modely ala Kalenda...
Odpovědět
Pak tu ale máme i modely ala Kalenda...
VM
Vladimir Mertan
22.5.2023 22:57 Reaguje na Jiří SvobodaA vy máte doložené, že CO2 niekedy riadiacim faktorom pre klímu Zeme bolo? Vás predsa minulosť nezaujíma, dnes je predsa všetko inak a preto sa nemusíme minulosťou Zeme zapodievať, Nezaujíma Vás čo bolo pred 100 rokmi ani to že sa tu striedajú pravidelne doby ľadové a medziľadové. Netrápi Vás, že doba ľadová trvá okolo 100 000 rokov a medziľadová len 15 000 rokov. Neberiete do úvahy, že udalosť Zem - ľadová guľa sa odohrala za niekoľknásobne vyššieho obsahu CO2 ako má dnes spôsobiť klimatický rozvrat a spaľujúce horúčavy. Je jednoznačne doložené z ľadovcových jadier, že najskôr stúpala teplota a až potom s oneskorením cca 300 rokov stúpala koncetrácia CO2.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
23.5.2023 08:57 Reaguje na Vladimir MertanJá netvrdím, že v minulosti byl nárůst CO2 spouštěčem klimatické změny. Kde by se tolik CO2 naráz uvolnilo? To vy tvrdíte, že to nebylo NIKDY, byť to nelze vyloučit! To je argumentační faul!
Tak to vidíte. V historii vždy nejdříve stoupala teplota a pak CO2. To má dobré vysvětlení - CO2 se oteplováním uvolňoval z oceánů. Nyní je však oteplování a nárůst CO2 v souběhu. To znamená, že historická oteplení fungovaly jiným mechanismem než to dnešní. Proto agumentovat historií nedává smysl, je to zavádějicí.
Že vám takové jednoduché věci nedocházejí... Inu zblblost je často silně zatemňující.
Odpovědět
Tak to vidíte. V historii vždy nejdříve stoupala teplota a pak CO2. To má dobré vysvětlení - CO2 se oteplováním uvolňoval z oceánů. Nyní je však oteplování a nárůst CO2 v souběhu. To znamená, že historická oteplení fungovaly jiným mechanismem než to dnešní. Proto agumentovat historií nedává smysl, je to zavádějicí.
Že vám takové jednoduché věci nedocházejí... Inu zblblost je často silně zatemňující.
VM
Vladimir Mertan
23.5.2023 16:06 Reaguje na Jiří SvobodaTakže podľa Vás môže byť v ovzduší hoci aj 20x !!!! viac CO2 ako dnes a iné vplyvy ho kľudne prebijú. Ale prudká zmena z 300 na 400 PPM :-) má priniesť klimatickú katastrofu a rozvrat. Iné vplyvy zrazu už nebudú fungovať. Na to aby niečomu takému človek uveril treba naozaj hlbokú vieru. Stále tvrdíte, že iné vysvetlenie neexistuje. Zase zavriete oči aj uši a nechcete počuť, že pri satelitnom snímaní boli zaznamenané výrazné zmeny oblačnosti. V podstate všetky skoky v globálnej teplote boli vyvolané javom ElNino. Sú to roky 1982, 1998, 2015. Neviem či ste si všimli, ale kedy bola v našich šírkach pozorovaná polárna žiara. Slnečná aktivita bola v 20 storočí najsilnejšia za posledných niekoľko tisíc rokov, to sú doložené fakty. Samozrejme ešte k ochladeniu chýba silnejší výbuch sopky, teda mne nechýba ale ak chcete ochladenie je potrebný výbuch typu Tambora, alebo Krakatoa.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
23.5.2023 21:00 Reaguje na Vladimir MertanŽvanit a podsouvat mi nesmysly... To je jediné co zvládáte.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
24.5.2023 07:37 Reaguje na Jiří SvobodaTeraz zase dosahujete úroveň Petra Eliáša. Skutočne odpoveď hodná vedca a odborníka. Gratulujem :-)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
24.5.2023 12:25 Reaguje na Vladimir MertanTak si přečtěte své první dvě věty a doložte, kdy jsem toto tvrdil. Jste fakt ubožák!
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
24.5.2023 15:51 Reaguje na Jiří SvobodaTeraz zase podsúvate niečo mne čo som údajne napísal a pritom v tých 2 prvých riadkoch nič také nie je. Ja nepíšem že niečo tvrdíte, ale že podľa Vás môže byť 20 násobná koncetrácia CO2 a iné vplyvy jeho účinok prebijú. Som presvedčený že tento fakt ste pripustil v debate o Andsko - Saharskom zaľadnení niekedy v minulosti na Ekoliste. Naozaj neviem v tomto blbom systéme ekolistu násť ten príspevok. Čo sa týka ubožáka je mi Vás naozaj úprimne ľúto. Videl som Vás na fotke a vyzeraáte ako fakt seriózny človek. Nakoniec aj Vaše články a príspevky sú celkom zaujímavé pokiaľ sa nezačnete uchyľovať k úplne nepochopiteľným urážkam. Mal by som také doporučenie z filmu Postřižiny: Ten Francin je nějaké chabrus na nervy. Měl by si podle spisku páně Batysty omévat přirození vlažnó vodó,“
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
25.5.2023 11:47 Reaguje na Vladimir MertanBože, co tu pořád melete. V těch dvou větách není to, co jste tam napsal?
Já se nikdy k těmto věcem nevyjadřoval a vy mi tu sprostě něco podsouváte. Na hrubý pytel je třeba aplikovat hrubou záplatu. Nebo ne?
Odpovědět
Já se nikdy k těmto věcem nevyjadřoval a vy mi tu sprostě něco podsouváte. Na hrubý pytel je třeba aplikovat hrubou záplatu. Nebo ne?
VM
Vladimir Mertan
25.5.2023 18:46 Reaguje na Jiří SvobodaNo čo zdanie klame, vyzeráte síce sympaticky, ale ste totálny hulvát. Debata s Vami naozaj nedáva zmysel, podobne ako ten Váš článok.
Odpovědět
JS
PE
Petr Eliáš
24.5.2023 14:54 Reaguje na Vladimir MertanDíky! To mě těší! :-) Stále vyšší úroveň než to tvoje tupé opakování nesmyslů a vybírání si toho, co se ti hodí. :D Pamatuju si, jak jsi tu jednou souhlasil i s tím, že CO2 vlastně ochlazuje atmosféru. :D :D
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
25.5.2023 15:11 Reaguje na Jiří SvobodaNikdy v minulosti nebylo procento dětí v evropské populaci tak nízké jako dnes. Další: Nikdy v minulosti nebyla v Evropě taková koncentrace ekoteroristů.
Z toho jaksi vyplývá, jedna strašlivá skutečnost.....vy ekoteroristé ty děti žerete.
Odpovědět
Z toho jaksi vyplývá, jedna strašlivá skutečnost.....vy ekoteroristé ty děti žerete.
JS
Jiří Svoboda
26.5.2023 11:41 Reaguje na Daniel VišňovskýFakt skvělý diskusní příspvěvek hodný vaší inteligence.
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
25.5.2023 15:10 Reaguje na Jiří SvobodaJAK uložíte 1t uhlíku do stavby? To by mne opravdu zajímalo. To jako chcete říci, že čím rychleji se bude stavět, tím rychleji bude probíhat fotosyntéza? Nemáte náhodou v hlavičce tak trošku maglajz?
Odpovědět
LB
Lukas B.
25.5.2023 15:53 Reaguje na Daniel Višňovskýtakhle: když vezmeme les jako plantáž na hranoly a prkna, a místo stropů a ploché střechy z železobetonu uděláme sedlovou střechu s klasickým krovem a dřevěné trámové stropy, uskladníme dlouhodobě v konstrukci dejmetomu dvacet kubíků dřeva a dalších deset kubíků z dřevěných "recyklátů" - a to je, pane, nějakého uhlíku. a když ten barák postavíte dobře a slušně se o něj staráte, tak vám hlavní konstrukce vydrží pár staletí. samozřejmě jestli je to hodně nebo málo, když nza topnou sezonu spálíte dvacet metráků uhlí, to je na diskusi :)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
26.5.2023 11:39 Reaguje na Daniel VišňovskýZajímavé. Vy vydedukujete nějakou pitomost a já mám v hlavě maglajz...
Odpovědět
PB
Petr Brok
19.5.2023 08:39Na světě je 200 států a demokracie a kapitalismus nejsou zdaleka ve všech. Existuje vůbec něco na čem se celé lidstvo shodlo? Nejsou ty návrhy na společná řešení příliš socialistické? Nechybí v tom procesu soutěž mezi státy i mezi občany? Možná by se zapojilo více lidí. Mám nějaké nápady a pokud bych je mohl realizovat na svém a za své a vydělávat na nich, tak bych se i zapojil. Ochraňovat přírodu, nebo zachraňovat planetu se mi fakt nechce.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
19.5.2023 12:02 Reaguje na Petr BrokPlatit ochranu klimatu ze státních peněz, to je vysoce socialistický přístup, který vás systematicky obírá o nemalé peníze, které jsou pak velmi neefektivně využity. Vám ten současný systém vyhovuje?
To, co představuji, udělá přesně to, co si přejete. Budete realizovat své nápady za své peníze a budete za to automaticky spravedlivě ohodnocen přesně podle snížení své uhlíkové stopy. Takto se zapojí všichni na světě a planeta bude soustavně "zachraňována" všemi, nikoliv jen vámi.
Odpovědět
To, co představuji, udělá přesně to, co si přejete. Budete realizovat své nápady za své peníze a budete za to automaticky spravedlivě ohodnocen přesně podle snížení své uhlíkové stopy. Takto se zapojí všichni na světě a planeta bude soustavně "zachraňována" všemi, nikoliv jen vámi.
PB
Petr Brok
21.5.2023 10:25 Reaguje na Jiří SvobodaJá nejsem pro dotace a pod. Jenom si neumím představit, jak se vypočítá moje uhlíková stopa v konkrétních situacích. Když na svém pozemku vybuduji poldr, nebo terasy, které budou fungovat sto let, pomocí bagru na benzín, tak se moje stopa zvýší, nebo sníží?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
21.5.2023 17:43 Reaguje na Petr BrokV provozu bagru uhlíkovou stopu přímo zaplatíte, bude-li těžba fosilních paliv zpoplatněna. Vybudováním poldru nebo terasy asi svou uhlíkovou stopu nesnížíte, ale snížíte nebezpečí povodní. Prospějete sobě a okolí a to by mělo být ohodnoceno. Každopádně cokoliv lze přímo převést na peníze, mělo by tak být učiněno.
Odpovědět
PB
Petr Brok
22.5.2023 12:23 Reaguje na Jiří Svoboda" a mělo by to být ohodnoceno"? Kým? Jak? Dělám to přece na svém pozemku.
Odpovědět
LB
Lukas B.
22.5.2023 12:34 Reaguje na Petr Brokčtěte spencera, tam to všechno je. myslíte, že Váš pozemek je opravdu jenom Váš?
"Žádný člověk nemá nárok na majetek, dokonce ani na ten, který vytvořil v potu své tváře. Uznání jeho majetku pochází od komunity a komunita tedy může toto uznání zrušit, v jakémkoliv rozsahu se jí zdá příhodné. "
Odpovědět
"Žádný člověk nemá nárok na majetek, dokonce ani na ten, který vytvořil v potu své tváře. Uznání jeho majetku pochází od komunity a komunita tedy může toto uznání zrušit, v jakémkoliv rozsahu se jí zdá příhodné. "
JS
Jiří Svoboda
22.5.2023 20:03 Reaguje na Petr BrokPokud na svém pozemku uděláte opatření, které ochrání vesnici před povodněmi, obyvatelé vesnice či pojišťovna by to správně měla ohodnotit. Bylo by dobré si to domluvit předem.
Odpovědět
PB
Petr Brok
24.5.2023 13:30 Reaguje na Jiří SvobodaJakože by si na sebe přepsali mojí uhlíkovou stopu? Tato konkrétní úprava na obec nemá vliv a pojištěn nejsem.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
25.5.2023 11:56 Reaguje na Petr BrokPočítat uhlíkovou stopu nemá racionální smysl pokud se nepřevede na peníze. Zpoplatnění těžby všech fosilních paliv převede vaši, či jakoukoli uhlíkovou stopu na peníze, které se vám projeví přímo v peněžence, aniž byste tu uhlíkovou stopu musel velmi složitě stanovovat. To je ten základní superpřínos konceptu.
Na co má tedy ta konkrétní úprava vliv. Pokud nikomu neprospěje, pak se nemá dělat, tím nejlépe ochráníte planetu.
Odpovědět
Na co má tedy ta konkrétní úprava vliv. Pokud nikomu neprospěje, pak se nemá dělat, tím nejlépe ochráníte planetu.
PB
Petr Brok
27.5.2023 16:21 Reaguje na Jiří SvobodaJá nechci ochraňovat planetu. Já chci vydělávat peníze hospodařením v souladu s přírodou a bez dotací.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
29.5.2023 10:10 Reaguje na Petr BrokTo vám fandím a myslím, že jsem si v tom blízcí.
Jenže takto se většina lidí a firem nechová a příroda bude stále více bita. To je nezbytné změnit a nedávat od toho ruce pryč.
Odpovědět
Jenže takto se většina lidí a firem nechová a příroda bude stále více bita. To je nezbytné změnit a nedávat od toho ruce pryč.
LB
Lukas B.
22.5.2023 11:01ke změně klimatu se dá přistupovat z mnoha pozic. pokusím se vyjmenovat některé z nich:
a) obchodní příležitost (nebudu holt prodávat auta, ale fotovoltaiku, zrovna frčí tohle, procenta jako procenta)
b) osobní manažerská příležitost (holt zrovna frčí tohle, budu mít zářez v sívíčku ředitel, je jedno jestli mlékárny nebo lékárny)
c) upřímný nezištný věřící (měli je ostatně křesťané, nacisti i komunisti), často se značnou schopností fragmentace a kázání vody a pití vína (je zastáncem absolutního zákazu spalovacích motorů, ale sám provozuje starý diesel co páchne jak čertovo lejno a na setkáních se soukmenovci pálí vatru ze dřeva, které by stačilo rodinnému domu na celou sezonu)
d) destruktivní škarohlíd a zastánce konspiračních teorií (určitě znáte v okolí někoho s alobalovou čepičkou)
e) pozorovatel snažící se o nestrannost z pozice humanitních věd (těm obvykle vyčítáme ignoraci kupeckých počtů)
f) pozorovatel snažící se o nestrannost z pozice přírodních věd (bacha na ty s úzkou specializací, často pro stromy nevidí les)
g) pozorovatel snažící se o nestrannost z pozice techniky, kupeckých počtů a ekonomie (těm je někdy z nedostatku argumentů vyčítána bezcitnost a morální nedostatečnost)
mimochodem, kombinací "komplexního" f) a g) je Václav Smil, a upozorňuji na velmi obsáhlý rozhovor - a kupodivu na mejnstrýmu (no, kupodivu vlastně ne, pan majitel se dlouhodobě nijak netají sympatiemi k tomuto pánovi)
odkaz:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-rozhovory-profesor-smil-rozbiji-cesky-sen-zadna-jaderna-energie-tu-nebude-231268
Odpovědět
a) obchodní příležitost (nebudu holt prodávat auta, ale fotovoltaiku, zrovna frčí tohle, procenta jako procenta)
b) osobní manažerská příležitost (holt zrovna frčí tohle, budu mít zářez v sívíčku ředitel, je jedno jestli mlékárny nebo lékárny)
c) upřímný nezištný věřící (měli je ostatně křesťané, nacisti i komunisti), často se značnou schopností fragmentace a kázání vody a pití vína (je zastáncem absolutního zákazu spalovacích motorů, ale sám provozuje starý diesel co páchne jak čertovo lejno a na setkáních se soukmenovci pálí vatru ze dřeva, které by stačilo rodinnému domu na celou sezonu)
d) destruktivní škarohlíd a zastánce konspiračních teorií (určitě znáte v okolí někoho s alobalovou čepičkou)
e) pozorovatel snažící se o nestrannost z pozice humanitních věd (těm obvykle vyčítáme ignoraci kupeckých počtů)
f) pozorovatel snažící se o nestrannost z pozice přírodních věd (bacha na ty s úzkou specializací, často pro stromy nevidí les)
g) pozorovatel snažící se o nestrannost z pozice techniky, kupeckých počtů a ekonomie (těm je někdy z nedostatku argumentů vyčítána bezcitnost a morální nedostatečnost)
mimochodem, kombinací "komplexního" f) a g) je Václav Smil, a upozorňuji na velmi obsáhlý rozhovor - a kupodivu na mejnstrýmu (no, kupodivu vlastně ne, pan majitel se dlouhodobě nijak netají sympatiemi k tomuto pánovi)
odkaz:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-rozhovory-profesor-smil-rozbiji-cesky-sen-zadna-jaderna-energie-tu-nebude-231268
JS
Jiří Svoboda
22.5.2023 11:16 Reaguje na Lukas B.Smila jsem si četl již dříve a sympatizuji. Ten se ale vyhýbá politice.
Každopádně je třeba rozlišovat mezi hrou na ochranu klimatu a řešením, které by za rozumné peníze klimatický rozvrat zmírnilo. To první nám úspěšně probíhá a stojí spoustu peněz, to druhé, podle mého, zvládne jen globální trh, když důsledně zpoplatníme veškerý těžený fosilní uhlík a zrušíme dotace, aby trh nekřivily.
Odpovědět
Každopádně je třeba rozlišovat mezi hrou na ochranu klimatu a řešením, které by za rozumné peníze klimatický rozvrat zmírnilo. To první nám úspěšně probíhá a stojí spoustu peněz, to druhé, podle mého, zvládne jen globální trh, když důsledně zpoplatníme veškerý těžený fosilní uhlík a zrušíme dotace, aby trh nekřivily.
LB
Lukas B.
22.5.2023 11:25 Reaguje na Jiří SvobodaVaše řešení má jeden háček - musel by být nějaký "pax romana" (americana, china?), který by něco podobného dokázal globálně vnutit. nic takového není ani náhodou. ke vší úctě k Vám - stavíte vzdušné zámky.
smil se politice v zásadě nevyhýbá, ale nebere ji z pohledu "mělo-by-se-ismu", ale jako okrajovou podmínku. třeba ve velkém počtu evropských zemí protijadernou fakticky "státní církev" konstatuje jako holý fakt a překážku jako každou jinou (ne snad takovou, jako jsou kupecké počty a přírodní zákony, ale tak jak je prakticky nepřekonatelnou).
Odpovědět
smil se politice v zásadě nevyhýbá, ale nebere ji z pohledu "mělo-by-se-ismu", ale jako okrajovou podmínku. třeba ve velkém počtu evropských zemí protijadernou fakticky "státní církev" konstatuje jako holý fakt a překážku jako každou jinou (ne snad takovou, jako jsou kupecké počty a přírodní zákony, ale tak jak je prakticky nepřekonatelnou).
JS
Jiří Svoboda
22.5.2023 20:18 Reaguje na Lukas B.Vím, že v současnosti jsou to z pohledu na prosazení vzdušné zámky. Z hlediska fungování to je však, a to si nemyslím jen já, ideální řešení. Možná bude lidstvo k přijetí nějakého takového opatření přinuceno a bude dobré, když to již bude řádně prodiskutováno a existovat ve vědomí lidí. Kapající voda může narušit skálu.
Proč by musel být jen jeden vnucovač? Té myšlenky se může chytit řada zemí a domluvit se na společném postupu, jak to prosadit. Hraní si na vlastním klimatickém písečku každou takto aktivní zemi velmi poškozuje. Voliči mohou říci kdykoliv DOST. Chyba by byla nesnažit se tu myšlenku šířit. Pak se to nikdo ani nedozví.
Odpovědět
Proč by musel být jen jeden vnucovač? Té myšlenky se může chytit řada zemí a domluvit se na společném postupu, jak to prosadit. Hraní si na vlastním klimatickém písečku každou takto aktivní zemi velmi poškozuje. Voliči mohou říci kdykoliv DOST. Chyba by byla nesnažit se tu myšlenku šířit. Pak se to nikdo ani nedozví.
LB
Lukas B.
22.5.2023 20:37 Reaguje na Jiří Svobodaono se to říká třeba v mariáši - "nekoumej co by kdyby, ale hraj s tím co máš" (omlouvám se za to tykání, je to citát). Je to naprosto proti lidské přirozenosti a proti logice geopolitiky, a předpokládá to buď ovládnutí světa nějakým jedním osvíceným mocenským centrem (čehož se upřímně děsím, byla by to asi čína), nebo nějakou konsensuální centrální vládu lidstva bez postranních úmyslů (což je utopie a fantasmagorie i na úrovni vesnické, natožpak planetární)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
23.5.2023 09:13 Reaguje na Lukas B.V podstatě souhlas. Ale globalizace společnosti evidentně převálcovala státní správy jednotlivých zemí a cosi jako globální politický orgán bude dříve nebo později potřeba. Ten by měl rozhodovat JEN o těch zásadních globálních věcech. Jen se hrozím, aby z toho nevznikla struktura typu EU. OSN je zase zoufale bezzubá. Z té by teoreticky mohlo něco vykrystalizovat.
Třeba války jsou evidentně historický nesmysl, ale není návod, jak jim zabránit. Pro účinné zmírnění klimatického rozvratu návod je, je i spousta podkladů, že dosavadní způsoby selhávají. To by mohlo být impulzem pro vytvoření globálního orgánu.
Já vím, je to zoufale složité a beznadějné. To by ale neměl být důvod vzdávat to.
Odpovědět
Třeba války jsou evidentně historický nesmysl, ale není návod, jak jim zabránit. Pro účinné zmírnění klimatického rozvratu návod je, je i spousta podkladů, že dosavadní způsoby selhávají. To by mohlo být impulzem pro vytvoření globálního orgánu.
Já vím, je to zoufale složité a beznadějné. To by ale neměl být důvod vzdávat to.
LB
Lukas B.
23.5.2023 10:54 Reaguje na Jiří Svobodakdyž tedy prezentujeme své mokré sny a fantazírujeme nereálná celoplanetární řešení, tak nejúčinnějším celoplanetárním řešením by bylo světové sjednocení sociální podpory, kdy by byl garantován starobní důchod a kompletně zrušena podpora rodin s dětmi. pak by bylo úplně jedno, co těch pár lidí na planetě fedruje do kamen a čím jezdí. a ano, pár generací by to bylo docela peklo, většina práceschopných by se starala o armádu starců. ale dávalo by to větší smysl než teď *).
což je samozřejmě podobně realistické jako uhlíková daň, žánop.
*) lepší scifi už déle než sto let řeší zásadní sociální otázku - spolu s pokrokem nastává ve vyspělých zemích situace, že celou populaci uživí dvě procenta obyvatel pracujících v zemědělství, dalších pár procent v těžbě a průmyslu všechny materiálně zabezpečí, pár procent se postará o opravdu nezbytné služby (lékaři a podobně), a co teď sakra s tím práceschopným zbytkem populace? scifi to viděla na celé škále od optimismu k pesimismu, že nadbyteční práceschopní budou dobývat hvězdy, psát knihy, malovat obrazy, drnkat na loutny a pěstovat volnou lásku až k brutální diktatuře. nastalo něco jiného, většina městského obyvatelstva má jakési neurčité úřednické povolání nebo dělá v jakýchsi neurčitých "službách", a veškerý vývoj a inovace se přesouvají od hvězdoletů k aplikacím na matlacích telefonech.
Odpovědět
což je samozřejmě podobně realistické jako uhlíková daň, žánop.
*) lepší scifi už déle než sto let řeší zásadní sociální otázku - spolu s pokrokem nastává ve vyspělých zemích situace, že celou populaci uživí dvě procenta obyvatel pracujících v zemědělství, dalších pár procent v těžbě a průmyslu všechny materiálně zabezpečí, pár procent se postará o opravdu nezbytné služby (lékaři a podobně), a co teď sakra s tím práceschopným zbytkem populace? scifi to viděla na celé škále od optimismu k pesimismu, že nadbyteční práceschopní budou dobývat hvězdy, psát knihy, malovat obrazy, drnkat na loutny a pěstovat volnou lásku až k brutální diktatuře. nastalo něco jiného, většina městského obyvatelstva má jakési neurčité úřednické povolání nebo dělá v jakýchsi neurčitých "službách", a veškerý vývoj a inovace se přesouvají od hvězdoletů k aplikacím na matlacích telefonech.
JS
Jiří Svoboda
23.5.2023 11:23 Reaguje na Lukas B.Nějak si ukrojujete příliš velký krajíc a diskuse se zamotává.
Jen chci podotknout, že vybraný uhlíkový poplatek by se měl plošně rozdat všem lidem nebo jen všem dospělým, pokud chceme tlačit na snižování porodnosti. Právě takové rozdělování by bylo atraktivní pro chudé země a ty by mohly být hlavními prosazovači globálního zpoplatnění těžby uhlíku.
Odpovědět
Jen chci podotknout, že vybraný uhlíkový poplatek by se měl plošně rozdat všem lidem nebo jen všem dospělým, pokud chceme tlačit na snižování porodnosti. Právě takové rozdělování by bylo atraktivní pro chudé země a ty by mohly být hlavními prosazovači globálního zpoplatnění těžby uhlíku.
MZ
Miloš Zahradník
9.7.2023 09:33 Reaguje na Lukas B.Velmi dobry komentar :)
koukl jsem na tenhle clanek az po 2 mesicich odpuzoval mne jeho titulek a taky to, ze ho redakce neustale cpala do popredi pozornosti na ucet, dle meho nazoru daleko zajimavejsich a vecnejsich temat :)
Odpovědět
koukl jsem na tenhle clanek az po 2 mesicich odpuzoval mne jeho titulek a taky to, ze ho redakce neustale cpala do popredi pozornosti na ucet, dle meho nazoru daleko zajimavejsich a vecnejsich temat :)
JS
Jiří Svoboda
9.7.2023 16:38 Reaguje na Miloš ZahradníkPro vás je nezajímavé a nevěcné téma neefektivního vynakládání desítek až stovek bilionů USD v rámci divadla na ochranu klimatu?
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
10.7.2023 10:17 Reaguje na Jiří SvobodaChtel jsem jen zopakovat nazor, ze otazka "ochrany klimatu" je natolik zprofanovana, zideologizovana az zdebilizovana v soucasne spolecnosti ze jedinym adekvatnim "vychozim postojem" k jejimu uchopeni je vysmech...
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
13.7.2023 13:43 Reaguje na Miloš ZahradníkAno, je ..., zdebilizovaná. Ale dál by se měl ten výchozí postoj vyvíjet jak?
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
10.7.2023 10:20 Reaguje na Jiří SvobodaChcetl jsem jen pochvalit pana Lukase B. za strucnost, vystiznost a trefnost jeho komentare :)
Odpovědět
RP
Radim Polášek
27.5.2023 14:30Hm, klima jako příležitost?
Skočit pod vlak a nechat si ujet obě nohy, protože to je perfektní příležitost, jak se naučit jezdit na invalidním vozíku.
Odpovědět
Skočit pod vlak a nechat si ujet obě nohy, protože to je perfektní příležitost, jak se naučit jezdit na invalidním vozíku.
JS
Jiří Svoboda
29.5.2023 10:16 Reaguje na Radim PolášekJá bych to až tak "poeticky" neviděl. Klima je v tomto systému každopádně příležitost, jak se napakovat s tím, že vlastní ochrana klimatu není to podstatné. Systém je třeba zmodifikovat tak, aby se každý "napakoval" právě tolik, kolik k ochraně klimatu přispěje.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
29.5.2023 20:16 Reaguje na Jiří SvobodaAle vždyť ani nevíme, jak konkrétně chránit klima. Objevuje se údaj 1.5 stupně, ale kde konkrétně těch 1.5 stupně, když se klima na různých místech zeměkoule mění různě.
A ani ve skutečnosti tím nevíme, jestli vůbec chránit klima.
Odpovědět
A ani ve skutečnosti tím nevíme, jestli vůbec chránit klima.
JS
Jiří Svoboda
30.5.2023 09:21 Reaguje na Radim PolášekJde o globální teplotu a ta je hodně objektivním ukazatelem.
Snižovat soustavně emise skleníkových plynů na globální úrovni je zjevně důležitý příspěvek k ochraně globálního klimatu. Systém ale musí být spravedlivý, důsledný, plošně motivující, minimálně byrokratický, zapojit trh a peníze...
Odpovědět
Snižovat soustavně emise skleníkových plynů na globální úrovni je zjevně důležitý příspěvek k ochraně globálního klimatu. Systém ale musí být spravedlivý, důsledný, plošně motivující, minimálně byrokratický, zapojit trh a peníze...
