Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Kulturní servis

Když se v klášteře v Plasích děly velké věci

Olomoucká výstava připomíná sympozia a festivaly Hermit z 90. let

 SPOLEČENSTVÍ PAN (Luboš Fidler, Oldřich Janota, Štěpán Pečírka), Rozechvělý hliník, kaple sv. Bernarda, Limbo I., klášter Plasy, 1998  • Autor: Daniel Šperl
SPOLEČENSTVÍ PAN (Luboš Fidler, Oldřich Janota, Štěpán Pečírka), Rozechvělý hliník, kaple sv. Bernarda, Limbo I., klášter Plasy, 1998 • Autor: Daniel Šperl

Objednejte si k odběru newslettery a informační servis Respektu


Výstava týdne

Ještě před čtvrtstoletím se v klášteře v Plasích děly velké věci. Než byla cisterciácká památka (částečně) rekonstruována do dnešní podoby, konaly se v chátrajícím barokním skvostu výtvarná sympozia a festivaly Hermit. Jezdily na ně desítky umělců a umělkyň z celého světa a užívaly si atmosféru čerstvě svobodné země plné výzev. Tuhle fascinující západočeskou epochu nyní na druhé straně země připomíná výstava Flashback: Hermit 1992–1999 v Muzeu moderního umění Olomouc.

Dohromady ji dal kurátor Jakub Frank s Milošem Vojtěchovským, který nedávno muzeu věnoval rozsáhlý archiv dokumentující aktivity Hermitu, jejž založil a organizoval. Jsou v něm fotografie, publikace, videa a také zvukové nahrávky, protože tehdejší festivaly byly hodně o práci se zvukem. Lidi sledující současnou scénu potěší, že na výstavě uvidí, jak před třiceti lety vypadali třeba Petr Nikl, Martin Zet, Petr Lysáček nebo Krištof Kintera, který tehdy ještě vzhledem k divoké přirozené pokrývce hlavy nemohl nosit svůj dnešní oblíbený klobouk.

Zájemci o ještě starší etapu Plas zase ocení, že je tu také připomínána legendární akce 9&9, na kterou Anna Fárová v roce 1981 přivezla fotografky a fotografy, kteří jinde neměli šanci vystavovat - včetně začínající Libuše Jarcovjákové.

Expozice ale není jen melancholickým ohlédnutím se za minulostí. K vidění je tu také rozsáhlá interaktivní instalace Trans(port)(l)ation Nizozemců Maria van Horrika a Petry Dubach, kteří někdejší účast na Hermitu připomínají zbrusu novým dílem. Zhudebnili v něm jízdní řády různých nádraží včetně toho olomouckého. Vygenerovaný kód nyní rozezvučí klasické malé zvonkohry, kterých je v galerii několik desítek a ovládají se otáčením kličkou. Jan H. Vitvar 

Album týdne

Od chvíle, kdy debutoval na začátku devadesátých let, je jméno Markuse Poppa vystupujícího pod pseudonymem Oval spojené s přelomovými a také mimořádně vlivnými inovacemi na poli elektronické hudby. Jeho alba Systemisch (1994) a 94diskont.(1995) byla naprosto průkopnická v zacházení s chybovou estetikou a glitchi – „chybovými“ efekty podobnými třeba tomu, jako když přeskakuje CD. Našla si početnou řadu následovníků a dá se říci, že stvořila takřka samostatný žánr. Po skoro dekádu dlouhé pauze v nultých letech se na scénu vrátil s deskami, které nejprve po svém parafrázovaly post-rock nebo klubovou hudbu, a podstatné přitom je, že Poppa pokaždé zajímalo ovzduší a vůně současnosti. Na uhrančivé novince Romantiq to ale je poprvé trochu jinak.   

Album totiž vyrůstá ze spolupráce na audiovizuálním projektu, který vznikl speciálně pro předloňské slavnostní zahájení provozu Muzea německého romantismu ve Frankfurtu nad Mohanem, jež těsně přiléhá k rodnému domu Johanna Wolfganga Goetha. Oval při každé nahrávce pracuje se sadou omezení, která mají přímý vliv na výsledek. Ovšem jestliže to v minulosti byla omezení žánrová nebo ryze technologická, tentokrát vychází i z dobových emocí a sentimentů, které pronikají do názvů skladeb i jejích nálad.

Stále se jedná o elektronickou - na samplech postavenou a opět dekonstruovanou - hudbu, Oval ji však tentokrát koření dobovými nástroje devatenáctého století. Na Zauberwort je ve stopovém množství přítomný operní zpěv, Rytmy přinášejí minimalistický klavírní motiv a Glockenton zase představuje zvonkohru a flétnu umistěnou do Ovalova vysoce procesovaného zvukového prostoru.

Oval na Romantiq zasazuje romantickou rozervanost, rozmáchlost a individualismus do současného technologického rámce, v němž se nostalgie přetahuje s futurismem – a není už úplně jasné rozlišit, co je co. Záhadou pak už zůstávají jen slovansky a česky znějící názvy některých skladeb jako Rytmy, Okno a Touha, jejichž význam Markus Popp zatím nikde nekomentoval.  Pavel Turek

Koncerty

Patnáct let existence oslaví tuzemské noise-rockové trio Or sérii koncertů na rozloučenou. První koncerty odehráli ve squatu Milada a první profil měli na sociální sítě MySpace, ovšem po mnoha odehraných turné a třech vydaných albech se cesty členů Or rozcházejí. Ještě než k tomu ale dojde, rozhodla se kapela zahrát si na oblíbených místech a důstojně svou cestu uzavřít. Mezi 24. a 27. květnem tak vystoupí po boku spřízněných kapel z alternativní scény v Ostravě, Brně, Verneřovicích a v Praze. tur

Singl

Už třetí řadové album kapely Povodí Ohře předznamenává skladba Blud. Pětice s kořeny v západních Čechách, která vznikla spojením členům zavedených skupin Esgmeq a Esazlesa, opět zavádí publikum do kraje, jímž protéká řeka Ohře. Blud je inspirovaný polozapomenutým libretem Eduarda Devrienta k romantické opeře Hans Heiling z roku 1833, která pojednává o knížeti, jehož matkou měla podle pověsti být právě víla z oné řeky. Celé album nazvané Místo odpočinku pak kapela chystá na začátek září. tur

Literatura

Třináctý ročník setkání malých nakladatelů a čtenářů pod širým nebem Knihex proběhne v sobotu 10. června v pražských Kasárnách Karlín. Z méně známých podniků se tu představí Blaze.je, Hænke, Lví kámen, Pipasik či Za sklem, k vidění bude také loutkové divadlo Buchet a loutek, antikvární stánek nebo umělecké dílny, vstup je tradičně zdarma. jhv

Divadlo

Román Jan Němce Dějiny světla byl adaptován pro divadlo. Postaralo se o to Západočeské divadlo v Chebu, které v sobotu uvede ve světové premiéře příběh fotografa Františka Drtikola. Toho budou na jevišti postupně představovat Pavla Janiššová (dítě), Vladimíra Vítová (student), Daniel Mišák (voják), David Beneš (muž) a Pavel Marek (guru). Drtikolovu partnerku Ervínu Kupferovou ztvární Stephanie Van Vleet, režii divadlo svěřilo Adamovi Steinbauerovi, adaptaci Němcova textu Simoně Petrů. jhv

Scénografie

Ve středu 7. června se otevřou brány 15. ročníku Pražského Quadriennale scénografie a divadelního prostoru. Hlavním dějištěm tradiční přehlídky bude Holešovická tržnice, kde budou pro quaderiennale vyčleněny tři haly a hlavní náměstí. Šedesátka zemí se představí v devadesátce výstavních projektů, Česko budou zastupovat David Možný s instalací Limbo Hardware a projekt Obálkové divadlo autorského týmu studentů DAMU. Program najdete na webových stránkách pq.cz. jhv

Kulturnímu mixu věnujeme čtyři stránky v každém čísle týdeníku Respekt a vždy ve čvrtek vám přinášíme výběr z chystaného vydání


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].