V Česku začala fungovat Digitální a informační agentura, která si vytyčila ambiciózní cíle. Na trase k plně fungujícímu eGovernmentu ale stále leží mnoho překážek, například malé platy ve státní správě a nedostatek odborníků.
Digitalizace státní správy je jako recept na dobrý steak. Každý, kdo si chce dát dobrý steak, ví co na to potřebuje, jak ho připravit a jak ho sníst. Jenomže, jaké maso je nejvhodnější na steak? A kde ho seženeme? Na jakou teplotu se to konkrétní maso má propéct? Tyto odpovědi zná jen hrstka odborníků a několik fajnšmekrů.
V tomhle přirovnání je digitalizovaná veřejná správa právě tím steakem. Správně nastavený funkční státní sektor, který je plně k dispozici v digitálním světě, představuje právě to dobře vybrané a propečené maso. Česká republika se v tomto přirovnání zatím nachází někde před hozením masa na gril. Maso jsme vybrali, naporcovali a možná jsme ho i popepřili. A čekáme, až se zahřeje pánev na správnou teplotu.
Na začátku dubna totiž začala fungovat vládní Digitální a informační agentura (DIA). Ta by v optimálním prostředí měla mít na starosti celou digitalizaci státu – od zabezpečení dostupnosti státních služeb, přes internetové platformy, až po vytvoření elektronických voleb nebo předvyplněného daňového přiznání. Jak je ale z dosavadních zkušeností zřejmé, problémem digitalizace české státní sféry není nedostatek vize nebo plánů.
Češi nejčastěji naráží na banální, ale těžko překonatelné problémy. Patří mezi ně nedostatek kvalifikovaných lidí, kteří by byli ochotní pracovat ve státní sféře; politizace otázek, které by měli řešit programátoři a odborníci; nebo resortizmus, tedy jakési „křečkování“ informací a odmítání spolupráce mezi odborníky z různých ministerstev nebo organizací.
I proto se redakce EURACTIV.cz podívala do kuchyně českého digitálního prostředí a sepsala aktuální recept, jak Česko plánuje připravit ten nejlepší steak. I když zatím není jasné, jestli český stát náročnou digitalizaci vůbec zvládne, jisté aspekty jako výběr priorit, přístupů nebo lidí, už teď hodnotit lze. Vegetariáni a vegani prominou toto přirovnání, reference na masové výrobky už dále přítomny nebudou.
Od e-občanky k e-governmentu
Na dlouhou dobu byla největší inovací českého přístupu k digitalizaci moje ID, tedy jakási zjednodušená elektronická verze občanského průkazu. Nebyla to plnohodnotná náhrada, ale některé základní způsoby komunikace se státními subjekty, jako třeba přístup do elektronického zdravotního průkazu, to umožnilo.
To bylo ještě před současným vicepremiérem pro digitalizaci, Ivanem Bartošem (Piráti). Ten si za svůj hlavní cíl zvolil vytvoření vládní agentury, která bude sdružovat odborníky na digitální svět a připraví koncepci a plány na vytvoření eGovernmentu. I přes komplikace jako ruská agrese na Ukrajině, která způsobila několik simultánně působících krizí, se to Bartošovi podařilo. Po četných politických a odborných vyjednáváních letos v lednu agentura DIA začala fungovat v omezeném režimu, a počátkem dubna spustila svůj plnohodnotný provoz.
Odborníci i politici vznik agentury vítají. „Vznik Digitální a informační agentury jsme dlouhodobě podporovali, protože je důležitou organizací s potenciálem pomoci s velkými transformačními změnami ve veřejné správě, kde narážíme na resortismus. Některé kritické hlasy upozorňují na centralizaci, z mého pohledu jde hlavně o koncentraci know-how a kompetencí, které můžeme jedině touto cestou rozvíjet,“ napsala redakci ředitelka odborné organizace Česko.Digital Eva Pavlíková.
Podobně se na to dívá i ministr Bartoš. „S fungováním jsem spokojen. S ředitelem Martinem Mesršmídem pravidelně jednáme o prioritách pro tento rok i pro léta příští. Na DIA čeká velký kus práce a vzhledem k tomu, že funguje teprve něco málo přes měsíc, nelze nyní hodnotit, jak se jí to daří. Jsem nicméně přesvědčen, že první kroky a celkové směřování je nastaveno tak, aby digitalizace konečně získala kýžené momentum,“ řekl Euractivu.
Hlavním projektem DIA na tento a možná i příští rok je eDoklad, tedy v podstatě pokračování výše popsaného projektu moje ID. Ve zkratce – plán ministra Bartoše je mít plnohodnotný občanský průkaz v mobilním telefonu.
I přes technickou a finanční připravenost agentury na vývoj aplikace ale stát na digitální doklady připraven stále není. „Zákon stále hovoří o dokladu jako o plastové kartičce. To se má do konce roku změnit. Cílem je, aby zákon postavil digitální doklad na roveň toho hmotného,“ popsal ministr. Se změnou zákona se sice počítá, ale vzhledem k rigidnosti českého legislativního procesu by takový nový zákon mohl platit nejdříve od počátku příštího roku. Vláda se proto chce vydat vlastní cestou a schválí usnesení, které přípravu digitálních dokladů agentuře nařídí. Tím by se hraniční termín dodání aplikace, tedy konec roku 2023, podle Bartoše mohl stihnout.
Podle Evy Pavlíkové z Česko.Digital je dobře, že si DIA jako první cíl vybrala eDoklady, protože si tak výsledky své práce bude moci vyzkoušet na všech občanech najednou. „Termín neumím posoudit, rozhodně ale bude kriticky záviset hlavně na náborovém procesu celé agentury. V době nízké zaměstnanosti ve spojitosti s nízkými platy ve veřejné správě to bez razantní změny v platech expertů bude velmi náročné,“ dodala expertka.
Ministr Ivan Bartoš přikyvuje. „Probíhá intenzivní nábor. Momentálně jsme k téměř 200 zaměstnancům DIA nabrali dalších 50, jak na plné, tak i částečné úvazky, a další stále nabíráme. Snažíme se zatraktivnit práci pro státní sektor právě například částečnými úvazky a možností home-office,“ řekl vicepremiér pro digitalizaci.
Nastal čas do toho šlápnout
Odborníci upozorňují, že digitalizace dokladů by neměl být jediný cíl DIA. Česko by se podle nich mělo urychleně posunout na úroveň vyspělých států Evropské unie. „Kontakt s veřejnou správou by měl být plně digitální, například daňové přiznání dostaneme předvyplněné a občané jej jen potvrdí nebo zamítnou. To vše v souladu také s řešením bezpečnosti našich dat a respektem k lidem, kteří nemohou nebo nechtějí digitální komunikaci z nějakého důvodu využívat,“ připomněla Pavlíková.
Metou v budoucnu by mohly být pak plně elektronické volby. Ty by podle odbornice byly velkým přínosem. „Překážkou v přípravě je ale malá politická shoda, nikoliv technické řešení,“ dodala Pavlíková.
Kromě politických neshod je velkým problémem české digitalizace nedostatečný počet lidí a jejich odbornost. Politici s oblibou a často mluví o snižování počtu státních zaměstnanců, případně jejich platů. To však vede k neatraktivnosti povolání státního úředníka, kam se pak řadí i zaměstnání v odboru digitalizace.
„Pak narážíme na to, že projekt za miliardy administruje jeden člověk s platem 45 000 Kč hrubého. To není udržitelný stav. Digitalizace se neudělá sama, musíme mít lidi, co ji odpracují. A ti lidé musejí mít adekvátní podmínky,“ apeloval Bartoš.
K úspěšnému završení eGovernmentu by Češi kromě velkých plánů museli podle ředitelky Česko.Digital změnit také svůj přístup. „Namísto dohánění digitalizace z minulosti se musíme dívat hlavně do budoucnosti – ať už je to adopce umělé inteligence nebo rekvalifikace expertního pracovního trhu, bez kterých nebudeme schopni se s budoucností úspěšně vypořádat,“ upozornila Pavlíková.