Větrníky za humny a nic z toho. Referendum v Sazomíně má odezvu v okolí

Investor má zájem o lokalitu v trojúhelníku mezi Sazomínem, Vatínem a Kotlasy, potažmo Ostrovem nad Oslavou. Z vedení těchto samospráv zaznívají různé hlasy.

„Jeden z větrníků by byl asi 400 metrů od trvale obydlené samoty U Mlejnku poblíž bramborárny. Obecně se dá říct, že se o to lidé zajímají. U nás investor stavět nemůže, Vatín patří krajem do chráněné krajinné oblasti,“ vysvětluje Vladimír Řetický, starosta Vatína.

3 fotografie

Podle něj měli občané dostatek příležitostí zúčastnit se veřejných projednání v okolí. A záležet podle něj bude hlavně na postoji Kraje Vysočina, jestli dá investorům ohledně zelené energie svolení.

V Ostrově nad Oslavou se vydali cestou osvěty – jednu přednášku na téma obnovitelných zdrojů už uspořádali na začátku dubna a na úterý tento týden chystají další.

Ostrov jako rozumnější vidí zapojení více obcí

„Na první akci jsme pozvali investora, který má zájem stavět větrníky v Sazomíně, starostu, který už větrníky u obce má, a také starostu, který je silně proti nim,“ řekl k první přednášce ostrovský starosta Ludvík Martínek. „V diskusi padaly různé, někdy až velmi naivní připomínky, jako že větrníky vyrábí kroupy,“ poznamenal.

Podle Martínka bude mít výsledek referenda v Sazomíně jistě odezvu i v Ostrově, koneckonců petici proti větrnému parku odevzdanou v Sazomíně podepisovali i lidé odtud.

Teoreticky se může stát, že investor osloví i městys Ostrov. „Zatím se to nestalo, ale jsme v pásmu, kde by větrníky mohly být. Osobně si myslím, že spíš než násilím v Sazomíně by bylo rozumnější udělat větrný park, kde by byly zapojené tři čtyři obce,“ vyjádřil se. Podle Martínka se objevuje mezi lidmi i skrytá závist v tom smyslu, že z fungování větrníků někdo bude mít prospěch.

„Našim lidem doporučím, aby se jeli podívat k těm větrníkům, které už stojí. Že se to některým nelíbí, to chápu. Bude to vidět hodně z daleka, budou vysoké kolem 200 metrů. Ale nehezká byla i Eiffelovka,“ srovnává větrníky s ikonickou pařížskou stavbou, která v době vzniku čelila ostré kritice.

„Kdybychom souhlasili, lidé by nás ‚sežrali‘“

Mnohem větší odpor vůči větrníkům je cítit z Kotlas. Tamní zastupitelstvo už téma neoficiálně řešilo. „Naše stanovisko je jasné, nesouhlasíme s tím,“ reagoval starosta Kotlas Vlastimil Doležal.

„Kdybychom byli osloveni (investorem) a odsouhlasili to, lidé by nás tady ‚sežrali‘,“ tvrdí. Od krajních domů v Kotlasech je to k nejbližšímu plánovanému větrníku u lesa nad přehradou zhruba dva kilometry vzdušnou čarou.

Kraj Vysočina avizoval, že se letos bude větrnými elektrárnami zabývat. Stop stav s ohledem na narušení krajinného rázu v kraji platí od roku 2009. K nynější změně postoje přispěla nová legislativa i podpora obnovitelných zdrojů energie.

Samosprávy v posledních měsících evidují desítky zájemců o stavbu větrníků, například ve Stonařově a Suché na Jihlavsku už s tím zastupitelé souhlasili.