Nejprve to byl poměrně běžný kámen, který kdosi v minulosti vylovil z řeky. Ale když brněnští archeologové valoun začali omývat vodou od nánosu hlíny, ohromeně užasli. Kámen nalezený v lokalitě Hladový vrch v katastru ostravského obvodu Hošťálkovice totiž někdo před zhruba patnácti tisíci lety vyzdobil rytinami mladého mamuta a hlavy koně.
Celý magazín |
„Předmět podobného charakteru, tedy kombinace rytin dvou zvířat a takového stáří, nebyl na českém území odkryt asi šedesát let,“ zdůraznila unikátnost objevu Zdeňka Nerudová, archeoložka Moravského zemského muzea v Brně, které hošťálkovický výzkum vede od roku 2019.
Jak poznamenal hošťálkovický starosta Jiří Jureček, nejdříve se zdálo, že vykopávky nepřinesou nic nového. O tom, že tam kdysi sídlili lovci mamutů, se vědělo.
Jenže poté odborníci zjistili pozůstatky činnosti lovců sobů a koní.
A to už zdaleka není tak běžné, protože ti pobývali obvykle v jeskyních, například v Moravském krasu, nikoliv ve volné přírodě. A pak přišla na řadu senzace zatím zvaná Hošťálkovický valoun.
„Úsilí archeologů se vyplatilo. Informace o tak unikátním nálezu hned vložíme do osnov místní školy,“ smál se starosta.
Zatímco kůň byl pro tehdejší lovce zvířetem, s nímž se běžně setkávali, mamut již v té době vymíral. Proto jej také vyobrazovali jen velice výjimečně. „Autor rytiny ho mohl vidět tak jednou za život. Možná proto se mamutovi až tak nepodobá,“ poznamenali archeologové.
Zdeňka Nerudová si na okamžik objevu moc dobře vzpomíná. „Jak jsem prsty valoun přejížděla a odstraňovala bahno, všimla jsem si, že na povrchu jsou nějaké rytiny. Bylo jich postupně více a více, takže bylo zřejmé, že to není například stopa dlátka při výzkumu. Měla jsem z toho obrovskou radost,“ popsala.
Zmínila, že takový objev se leckdy podaří jen jednou za život. „A některým ani to ne, určitě bych mohla vzpomenout na osobnosti, které už nejsou mezi námi, ale takový nález by je hodně potěšil,“ konstatovala.
Archeologové nyní zvažují způsob výroby repliky, aby originál nijak nepoškodili. „Asi se vydáme digitální cestou. Repliku bychom pak vystavili vedle originálu, protože na něm nejsou rytiny tak patrné,“ podotkl další brněnský archeolog Petr Neruda.
Proč někdo přemaloval koně mamutem, což je zatím nejpravděpodobnější verze, a jestli byl autor jeden, to se už asi nikdo nedozví.
„Podle způsobu rytiny očí jde asi o jednoho autora, ale jistě to nevíme,“ potvrdil Neruda s tím, že zrovna tento kámen si dávný předek vybral asi proto, že má hladký povrch a je tmavší, takže rytina byla poměrně dobře viditelná.
Ačkoliv unikát zůstane v Brně, měl by se občas objevit i na výstavě v Ostravě.
Jen několik kilometrů od Hošťálkovic, v sousedním obvodu Petřkovice, stojí vrch Landek, kde byla shodou okolností před sedmdesáti lety nalezena necelých pět centimetrů vysoká kamenná plastika Petřkovické venuše, často nazývaná jako Landecká.
Na rozdíl od známé baculaté Věstonické venuše a podobných pravěkých figurek zobrazuje štíhlou ženu. Její hodnota se odhaduje na padesát milionů eur, historická hodnota je však nevyčíslitelná.
Landecká venuše zůstává ve sbírkách Archeologického ústavu v Brně, přičemž do Ostravy se dostává jen výjimečně.
Paradoxně jak současné hošťálkovické, tak i někdejší petřkovické naleziště neleží na Moravě, ale už ve Slezsku.
„Ačkoliv se zaměřujeme na historickou oblast Moravy, pracujeme díky naší specializaci a rozsáhlým možnostem i v jiných lokalitách. Například máme několik pracovišť se specializací na jednotlivá období pravěku,“ vysvětlil zájem o Slezsko generální ředitel Moravského zemského muzea Jiří Mitáček.
