Jihovýchod Evropy obývají lidé geneticky identičtí s populací ze stepí, pravlasti indoevropských jazyků a člověka jámové kultury
Foto: Kenny Arne Lang Antonsen / Creative commons, CC-BY-SA
Všechny indoevropské jazyky, kterými se dnes mluví, lze vysledovat až ke stepním pastýřům kultury „Pit Grave“, potomkům lovců a sběračů z Kavkazu a Východu, potvrdila studie.
Studie provedená vědci z Univerzity Adama Mickiewicze v polské Poznani vrhla nové světlo na život lidí, kteří tvořili starověké komunity, a jejich migraci. Loni v létě vyšly v časopisu Science tři tematicky související příspěvky, jejichž spoluautorkami byly doktorky Marta Krenz-Niedbałová a Sylwia Łukasiková z fakulty biologie, napsal polský populárně-vědecký web Science in Poland.
V současnosti používané indoevropské jazyky se vyvinuly z 5000 let staré kultury, která zahájila migraci přes Eurasii a spojovala Evropu na západě s Čínou a Indií na východě, ukazuje nový paleogenetický výzkum.
Starověké genomy obyvatel tzv. jižního oblouku
Práce poskytují údaje o celých genomech 727 starověkých jedinců z takzvané oblasti jižního oblouku, táhnoucí se od Kavkazu a Levanty přes Anatolii (Malou Asii – pozn.) a Egejskou oblast až po Balkán, spojující Evropu a Asii. Výsledky provedené mezinárodním týmem vědců jim umožnily vyplnit mezery v paleogenetickém záznamu euroasijské populace. Ukázalo se například, že jihovýchod Evropy obývají lidé geneticky identičtí se stepní populací. Doktorka Krenz-Niedbałová řekla: „Nové informace získané díky účasti vědců z celého světa se týkají směrů migrace, formování starověkých komunit v oblasti jižního oblouku, šíření indoevropských jazyků a vzorců křížení populací před několika tisíci lety až do středověku.“
Naše jazyky od jámové kultury
Výzkum ukázal, že všechny indoevropské jazyky, kterými se dnes mluví, lze vysledovat až ke stepním pastýřům kultury Pit Grave, potomkům lovců a sběračů z Kavkazu a Východu.
„Jámová kultura, Yamna, Yamnaya, Pit Grave culture nebo Orche Grave culture byla kultura v pozdním chalkolitu na začátku doby bronzové, vyskytující se v oblasti ponticko-kaspické stepi od Podněstří až po řeku Ural. Datována je v rozmezí 3500–2300 let před Kristem. Jámovou kulturu lze identifikovat s pozdními Protoindoevropany a je nejlepším kandidátem na pravlast praindoevropského jazyka.“
(Zdroj: cs.wikipedia.org)
Doktorka Sylwia Łukasiková dodala: „Jejich expanze na jih zahrnovala Balkán a Řecko a na východě se přes Kavkaz dostali do Arménie. Během této migrace se potomci stepních migrantů mísili s místní populací a jejich vliv je zvláště patrný v jihovýchodní Evropě, kde žijí lidé geneticky identičtí se stepní populací.“
Místo nálezu
Vědci z Univerzity Adama Mickiewicze provedli antropologické analýzy jedinců z archeologických nalezišť v Moldavsku a podíleli se na přípravě rukopisů. Výzkum probíhal pod dohledem profesora Rona Pinhasiho z Vídeňské univerzity, profesora Songül Alpaslan-Roodenberga z Vídeňské a Harvardské univerzity, doktorky Iosify Lazaridise a profesora Davida Reicha z Harvardské univerzity.