Dobová umělecká díla zobrazují římského císaře a českého krále jako urostlého a charismatického muže. Že byl nejen panovníkem, ale také rytířem, dosvědčují jeho kosterní pozůstatky. Z nich lze odhadnout, že měl atletickou postavu. Evidentně se tak snažil dodržovat doporučení svého lékaře Havla ze Strahova.
Sepsal králi rady, které se příliš neliší od těch, jež najdeme v současných příručkách o zdravé životosprávě. Po probuzení se měl Karel vyprázdnit, umýt si ruce a obličej a vyčistit si zuby. Po ranní mši si měl zacvičit na čerstvém vzduchu. Tréninkový plán zahrnoval běh, skok do výšky i dálky a provádění shybů. V rámci udržení dobré psychiky se měl panovník snažit vyvarovat smutku a úzkosti.
Pod dohledem
Doktor zároveň Karlovi kladl na srdce, aby konzumoval jen jedno velké jídlo denně, buď na oběd, nebo večeři. „Všichni Lucemburkové měli jíst tak, aby se jim neměnil dech ani pulz, nenarušil se jim spánek a množství moči či stolice bylo konstantní,” říká profesorka Milada Říhová, přednostka Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Rádcové doporučovali, aby jak Karel, tak jeho otec jedli co nejčerstvější potraviny, vybírali si ryby z čistých, pramenitých vod s kamenitým dnem a vyhýbali se slanině, uzeným masům a zelenině nakládané v soli nebo octu. Také si měli dávat pozor na příliš kořeněná jídla, jež v sobě mohla ukrývat jed.
Havel ze Strahova Karlovi IV. ve svém spise připomíná, aby nezapomínal hlavně na střídmost v konzumaci alkoholu. „Zdá se, nejenom ze záznamů kronikářů, ale také podle lékařských rad, že všichni čeští Lucemburkové pili hodně vína,” vysvětluje profesorka Říhová.
Co jedl Karel IV.
Tyto rady bylo možné dodržovat v běžný den, v soukromí, bez přítomnosti hostů. Jakmile ale krále navštívili poslové, příbuzní nebo přátelé, střídmost musela jít stranou. „Hostiny na dvoře Karla IV. byly honosné," řekl Novinkám.cz Tomáš Popp z Asociace kuchařů a cukrářů ČR. „Císař miloval zvěřinu, která se připravovala různými způsoby." Mezi vybrané pochoutky patřila například vařená kančí hlava s granátovým jablkem, kozí nohy na česneku nebo dušenina z bažanta.
Otec vlasti však miloval i takové pokrmy, jež by řada z nás měla problém vložit do úst. Mezi ně patřila například dušená vemínka s omáčkou z ušlehaných žloutků, pečená prasečí ouška, polévka z vrány nebo na víně vařený bobří ocas.
Fragment obrazu s podobou Karla IV.
„Šlechtici měli v oblibě také malé ptáčky, jako slavíky a skřivany dušené či opékané na špízu," říká historička z Filozoficko-přírodovědné fakulty Slezské univerzity Irena Korbelářová. Populární byly rovněž medvědí tlapy nebo nadívané ryby. Na stole zároveň nechyběly kaše, obiloviny, luštěniny, chléb, placky a různé ovocné omáčky. „Jídla byla obecně hodně kořeněná a často se připravovala na sladko. Dochucovala se totiž sušeným ovocem, medem a melasou," vysvětluje vědkyně. Mezi nejoblíbenější Karlova jídla patřila hustá masová polévka, masové krokety a štika s mandlovou nádivkou.
Zdroje: www.sanquis.cz, www.zoom.iprima.cz, www.slu.cz, www.idnes.cz, www.blesk.cz
