Po Blinkenových schůzkách se zdálo, že přetrvávají neshody ohledně ambicí Saúdské Arábie vyrábět jadernou energii, kterou Washington a další považují za potenciální riziko šíření jaderných zbraní, a názoru, že Spojené státy mají právo napomínat království kvůli jeho stavu v oblasti lidských práv.

Ministr zahraničí Saúdské Arábie poznamenal, že zatímco Rijád by uvítal podporu USA při budování svého civilního jaderného programu, „jsou tu další, kteří se o to ucházejí“, což je nepříliš jemná připomínka, že by království mohlo na základě iniciativy prohloubit spolupráci s Čínou.

Pokud jde o lidská práva, odpověděl vzdorovitě a řekl, že saúdští vůdci „nereagují na tlak“.

„Když něco děláme, děláme to v našem vlastním zájmu. A nemyslím si, že by někdo věřil, že tlak je užitečný nebo účinný, a proto to není něco, o čem budeme byť jen  uvažovat,“ řekl.

Blinkenova návštěva završuje v posledních měsících stálý proud amerických setkání na vysoké úrovni v království, včetně cest poradce pro národní bezpečnost Jakea Sullivana, ředitele CIA Williama J. Burnse, Bidenova nejvyššího poradce pro Blízký východ Bretta McGurka a jeho vysokého úředníka pro energetickou bezpečnost Amose. Hochsteina.

Zdá se, že nárůst schůzek slouží jako protiváha mrazivých osobních vztahů mezi Bidenem a MbS, řekl David Ottaway, odborník na Perský záliv z Wilsonova centra, s tím, že oba vůdci spolu nemluvili od jejich setkání v Rijádu loni v červenci.

„Bidenova administrativa se rozhodla, že musí přijít na to, jak pracovat s MBS, i když Biden a on spolu stále nemluví,“ řekl Ottaway.

Země bohatá na ropu se snažila prezentovat jako globální hráč, který není ukotven ve Washingtonu. V posledních měsících byl Rijád na diplomatických tripech , ukončil nepřátelství v Jemenu, obnovil vztahy s úhlavním nepřítelem Íránem , pozval syrského prezidenta Bašára Asada zpět do Arabské ligy po více než desetiletém zákazu a ukončil regionální spory. s Katarem.

„Rijád se vrací k tradičnější zahraniční politice, která se vyhýbá konfliktům a upřednostňuje přizpůsobení se soupeřům,“ řekl Bruce Riedel, expert na Blízký východ z Brookings Institution.

Dramatické změny v saúdské zahraniční politice přicházejí v okamžiku, když Washington hledá saúdskou pomoc v některých regionálních záležitostech. Dny před Blinkenovým příchodem Saúdská Arábie oznámila, že v červenci opět omezí těžby ropy nad rámec širší dohody OPEC Plus o omezení dodávek ropy ve snaze zvýšit ceny – což je krok proti Bidenově administrativě.

„Administrativa má pro Blinkena velký program na spolupráci se Saúdy: udržení příměří v Jemenu, dosažení téhož v Súdánu, boj proti ISIS a především to, aby se ceny ropy nevymkly kontrole,“ řekl Riedel.

Nejtěžší ze všeho se zdá být normalizace vztahů mezi Saúdskou Arábií a Izraelem, zvláště když se izraelsko-palestinské napětí zhoršuje za vlády krajně pravicové koalice v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem.

„Biden dal velkou prioritu na zajištění saúdského veřejného uznání Izraele. Je nepravděpodobné, že by chyběl vážný pokrok na palestinské frontě,“ řekl Riedel. „Palestinská otázka má v království stále hluboký ohlas, zejména u krále Salmana.“

Některé kroky saúdské vlády potěšily představitele USA, včetně její pomoci Ukrajině oznámené během únorové návštěvy ministra zahraničí v Kyjevě a jejích plánů na velké objednávky proudových letadel Boeing.