Vydání: 2023/24 Chceme žít jako bratři, znělo v Římě, 13.6.2023, Autor: Ondřej Elbel

Příloha: Doma 24

 
Dětské účastníky se jim přitom daří nejen hlídat a bavit, ale také kráčet společně s nimi k Bohu. Pro pravidelné návštěvníky Katolické charismatické konference je to důvěrně známá scéna. Je ráno, v hlavním pavilonu F brněnského výstaviště se chystá modlitba chval a rodiče vedou děti směrem k vedlejší budově: pavilonu V. Ty nejmenší drží za ruku, ti starší se trousí sami. Zatímco dospělí naslouchají přednáškám a modlí se, děti od čtyř do patnácti let prožívají svůj vlastní program v režii zhruba 180 mladých lidí oděných do oranžové barvy.
Zdálky by dění v pavilonu V mohlo připomínat chaotický mumraj tisícovky lidí, pohled zblízka ale ukazuje, že jako ve včelím úlu tu má každý své místo. „Představa hlídat 800 dětí by mohla znít děsivě, ale skutečnost je úplně jiná. Dva dobrovolníci hlídají ve skupince vždy 10 až 15 dětí. Na jednoho tak vychází maximálně osm dětí,“ popisuje Veronika Synková z hlavního štábu Dětské konference.
Se základnou u salesiánů
Pro pomeranče začíná Charismatická konference už o pár dní dříve. Zatímco řadoví účastníci přijíždějí ve středu večer, pomeranči se už předešlou neděli sejdou v Brně-Žabovřeskách v salesiánském středisku. To se stane na pár dní jejich základnou, kde spolu nejen připravují program pro děti, ale také se modlí nebo naslouchají přednáškám. Těsně před konferencí pak dobrovolníci jindy prázdný prostor pavilonu V zútulňují lavičkami a žíněnkami půjčenými z brněnských škol. Děti tak ve čtvrtek ráno přicházejí do prostoru, který je přehledně rozdělen do buněk podle věku.
Když rodiče ráno přivedou děti, sejdou se všechny skupinky u pódia. „Máme šikovné moderátory, kteří scénkou nebo jiným vstupem načnou téma dne. O hudbu se stará naše kapela Dětské konference, učíme se písničky a modlíme se zpěvem. Děti se pak vrátí do skupinek a čeká je program plný her, aby se trochu prolomily ledy. I ve skupinkách myslíme na společnou modlitbu a důležité je povídání si o tématu dne,“ popisuje běžnou strukturu dopoledne Veronika Synková.
Když si pak rodiče pro děti před obědem přijdou, často se jejich potomci mohou pochlubit i společným výtvorem, kterým ztvárňují téma konference. „Už jsme takto vybudovali třeba maják. Loni jsme stavěli zeď, na kterou skupinky psaly, co nás odděluje od sebe a od Boha,“ dává příklad jedna z koordinátorek. Vrcholem programu bylo pak boření zdi, což odpovídalo i hlavnímu tématu loňské konference dospělých – smíření v rozdělené společnosti. „Odpoledne si děti mohou vybrat, na co mají chuť. Nikdo po nich nechce žádné divoké přemýšlení, pokud si zrovna nezvolí logické hry,“ usmívá se Synková. V nabídce jsou také in-line brusle, tance, fotbal, florbal nebo tvořivé dílny. K dennímu programu patří i mše svatá nebo bohoslužba slova.
Kdo je připraven, není překvapen
„Dlouhodobé přípravy a plánování programu se účastní několik pedagogů, kteří pracují s dětmi různého věku od předškolních až po mladé dospělé,“ uvádí Klára Domská, která se stará o duchovní program Dětské konference. Do programové kostry pak pomeranči zasazují jednotlivé hry. „Bezprostředně před konferencí si organizátoři chystají konkrétní aktivity pro svou skupinku, jejíž věk už znají. V těchto dnech s nimi zvolené aktivity konzultujeme, zvažujeme možná rizika a méně zkušeným dobrovolníkům nabízíme vhodné alternativy,“ vysvětluje Klára Domská, proč se zodpovědní nebojí dát ruku do ohně. Důležitá je schopnost improvizace a empatie k potřebám dětí.
Program musí být šitý na míru jak těm nejmenším, tak náctiletým. „S malými dětmi si povídáme o daném tématu na základě jejich zkušeností s rodinou, sourozenci, kamarády, zůstáváme u emocí lásky, radosti, smutku, které děti chápou. Každé téma převedené na zkušenost s rodinou je pak dobře použitelné k seznamování se s Boží láskou, dobrotou a důležitostí každého z nás pro Boha. Starší děti již mají zkušenosti ze školy, s kamarády – jak pozitivní, tak negativní. Děti často zažívají zradu, bolest z odmítnutí, nepřátelství, hanbu, ale také velké přátelství, odpuštění, pomoc... A na těchto jejich zkušenostech můžeme stavět. Nejstarší děti už chápou všechny aspekty života. Jsou to rovnocenní partneři, kteří spolu s námi přemýšlejí nad daným tématem, sdělují své zážitky, představy a postoje. Dokáží se vcítit do druhého a vnímat jeho potřeby,“ dává Klára Domská nahlédnout do příprav duchovního programu, který často vychází z tématu, které o pár metrů vedle nich řeší dospělí. Letos to budou blahoslavenství z Matoušova evangelia. „Ježíš nás zve na horu. Chce k nám mluvit a říct nám něco důležitého. A my chceme spolu s dětmi toto pozvání přijmout, naslouchat mu. Nejen co Ježíš říká nám, ale co říká každému osobně: Janě, Martině, Tondovi, Honzovi... A třeba se nám podaří dovolit mu, aby nám mohl mluvit do života zase o něco víc než loni,“ uvažuje nad červencovou konferencí Klára Domská.